Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Evropská kosmická agentura ESA publikovala nejnovější mapu rozložení tzv. reliktního záření - pozůstatku z doby velkého třesku. Podle měření družice Planck je stáří vesmíru 13,82 miliard roků, tj. přibližně o 80 miliónů roků více, než činily nedávné odhady. Podle předcházející družice WMAP bylo stáří vesmíru určeno na 13,74 miliardy roků.
Astronomové objevili několik vůbec nejmladších hvězd, jaké byly doposud pozorovány, a to díky průzkumu vesmíru pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Objev byl uskutečněn s významným přispěním NASA a dalších kosmických i pozemních observatoří.
Na obloze najdete v souhvězdí Eridanus spirální galaxii NGC 1637, která se nachází asi 35 milionů světelných let od Země. V roce 1999 narušila jinak neměnný vzhled této galaxie poměrně jasná supernova. Astronomové studující dozvuky této exploze na observatoři Paranal v Chile pomocí dalekohledu ESO/VLT pořídili působivý snímek, na kterém je tato poměrně blízká galaxie zachycena v neobvyklých detailech. A vy si ji teď můžete prohlédnout.
Dne 7. března 2013 hodinu po půlnoci přeletěl nad jižním Polskem velmi jasný meteor – bolid. Přes nepříznivé počasí na většině území ČR se jev podařilo zachytit na videozáznamech z dvojice kamer české části sítě CEMENT (Central European MEteor NeTwork), a také v jižním Polsku na pěti stanicích polské bolidové sítě PFN. Rovněž byla zachycena rádiová odezva od ionizované stopy vytvořené tímto meteorem pomocí pasivního radarového zařízení SMRST (SMPH). Při opakovaných explozích meteor dosáhl absolutní jasnosti kolem -7 mag. Jeho zdánlivá jasnost byla však ještě vyšší. Již tak mimořádný úkaz si na své konto připsal ještě jednu výjimečnost: na jednom z videozáznamů se kolem přelétajícího bolidu podařilo zaznamenat malé halo.
Astronomové objevili novou planetární soustavu, která obsahuje hvězdu podobnou Slunci, a také nejmenší exoplanetu, jaká byla doposud zaznamenána. Objev byl uskutečněn na základě pozorování uskutečněných astronomickou družicí NASA s názvem Kepler.
Dne 14. března 2013 zavítal na observatoř Paranal v rámci své oficiální návštěvy v Chile dánský korunní princ Frederik se svou manželkou, princeznou Mary. V doprovodu generálního ředitele ESO Tima de Zeeuw měl korunní pár možnost prohlédnout si toto unikátní astronomické zařízení.
Dvojice nově objevených hvězd je třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci. Vzdálenost této dvojice hnědých trpaslíků je 6,5 světelného roku. Nachází se pouze nepatrně dále než druhá nejbližší hvězda od Slunce – Barnardova hvězda – která byla objevena v roce 1916 a od Země je vzdálena 6,0 světelného roku.
Satelitní mapování odhalilo výrazné změny zemského povrchu způsobené zemětřesením. Avšak družice na oběžné dráze kolem Země zatím nikdy nezaznamenaly zvukové vlny těchto otřesů přímo ve vesmíru – tedy až doposud. Mimořádně citlivá gravitační družice Evropské kosmické agentury ESA s názvem GOCE nyní dodala do seznamu takovýchto událostí první úspěch.