Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Na začátku roku 2015 nás přivítá jeden z největších meteorických rojů – Kvadrantidy. Kvadrantidy jsou známé svým velmi ostrým maximem (obvykle trvání kolem 4 hodin) a i přes rušení Měsícem je tento rok maximum ve velmi příznivém čase, kdy se již bude radiant roje (bod ze kterého meteory jakoby vylétávají) nacházet poměrně vysoko nad obzorem. Maximum tohoto roje bude ve 3h ráno 4. ledna 2015. Meteory tohoto roje se pohybují poměrně rychle a během hodiny jich vzhledem k rušení Měsícem můžeme vidět kolem 40.
Tento působivý snímek hvězdokupy M 47 byl pořízen na observatoři ESO/La Silla pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 metru, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager). Této mladé otevřené hvězdokupě dominují zářivě jasné modré hvězdy, v kontrastu s nimi zde však také nalezneme několik rudých obrů.
Na nedávném setkání ESO Council, nejvyššího výkonného orgánu Evropské jižní observatoře, jeho členové 'dali zelenou' stavbě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope), která proběhne ve dvou fázích. Pro první fázi, která zahrnuje veškeré stavební náklady až po dokončení plně funkčního dalekohledu se sadou přístrojů v horizontu deseti let, byly schváleny prostředky ve výši asi 1 miliardy Euro. Nový dalekohled přinese mimořádné objevy na poli výzkumu exoplanet, složení hvězd, blízkých galaxií i vzdáleného vesmíru. V rámci tohoto projektu bude v příštím roce přidělen největší kontrakt v historii ESO – na stavbu budovy dalekohledu a základní konstrukce E-ELT.
Již jen pár dní a čeká nás jeden z nejhezčích a nejspolehlivějších meteorických rojů roku. V případě jasného počasí tento roj pozorovatele nikdy nezklame. Geminidy také vykazují vysoké zastoupení bolidů (meteory jasnější jak Venuše)! Geminidy jsou aktivní od 4. do 17. prosince. Maximum roje letos nastává 14. prosince ve 13h SEČ a ZHR (zenitální korigovaná hodinová frekvence) je 120 meteorů. Geminidy patří spíše k pomalejším meteorům, vstupní rychlost částic vstupujících do atmosféry je kolem 34 km/s.
„Všechny tyto světy jsou vaše, kromě Europy. Nepokoušejte se tam přistát“, prohlásil Arthur C. Clarke ve své známé tetralogii Vesmírná Odysea. Je to však opravdu tak? Měli bychom se výzkumu Europy vyvarovat nebo to platí spíše pro jiné měsíce? Měsíc Europa je přece úžasné místo. Pod jeho povrchem je pravděpodobně obrovský oceán, ve kterém by mohl existovat život.
I když nadšení po přistání modulu Philae na kometu pomalu utichá, mise Rosetta i nadále pokračuje ve svém mimořádném výzkumu komety 67P/Churymov-Gerasimenko. Sonda Rosetta tedy nadále obíhá kolem komety a společně s ní se také přibližuje ke Slunci.
Pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m astronomové pořídili pestrobarevný záběr jasné hvězdokupy NGC 3532. Některé z hvězd stále září namodralým odstínem horkých stálic, ale mnohé jejich hmotnější sestry se již staly rudými obry a svítí červenou nebo oranžovou barvu.
V nejbližších dnech nás čeká jeden z nejpozoruhodnějších meteorických rojů, Leonidy.
Aktivita roje Leonid obvykle začíná 13. a končí 21. listopadu. K maximu pak dochází v noci ze 17/18. listopadu. Na začátku a na konci aktivity jsou Leonidy stěží detekovatelné, ale v době maxima pozorovatelé udávají 10 meteorů za hodinu. Letošním rokem tak pokračuje čekání na návrat Leonid v roce 2019, kdy se frekvence dostanou opět nad 100 meteorů za hodinu.
Měsíc se letos bude nacházet pár dní před novem, tzn. že svým svitem nebude pozorování příliš rušit.
Po dlouhých měsících očekávání a příprav se včera uskutečnila dlouho očekávaná událost. Datum 12. listopadu 2014 se tím zapsalo do historie dobývání kosmického prostoru. Poprvé totiž přistálo lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Včera těsně po 17h našeho času totiž přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usedl na jádro komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Teď máme k dispozici první snímek, který byl pořízen ze vzdálenosti asi 3 km s rozlišením na povrchu asi 3 metry na pixel.