Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina informovalo novináře o tom, že ruští kosmonauti provedou na palubě ISS geofyzikální experiment „Terminátor“ na výzkum struktury atmosféry, aby s pomocí jeho výsledků mohli vytvořit klimatické modely.
Americká NASA oznámila počátkem ledna 2017, že dalšími misemi třídy Discovery budou dvě kosmické sondy k planetkám. Jedná se o projekty s názvem LUCY a PSYCHE. V rámci misí bude studováno několik doposud neprozkoumaných planetek: LUCY se zaměří na cestu kolem několika Jupiterových Trojánů a PSYCHE se vypraví ke kovové planetce (16) Psyche.
Tým astronomů z Jižní Afriky, Nizozemí, Německa a Austrálie oznámil 16. 11. 2016 objev doposud neznámé velké koncentrace galaxií, která se promítá do jižního souhvězdí Vela (Plachty). Objevili zde superkupu (supercluster) Vela, jednu z 10 miliónů superkup galaxií – rozsáhlých seskupení galaxií – skoro největších známých struktur ve vesmíru. Gravitační přitažlivost této nově objevené velké koncentrace hmoty v našem kosmickém okolí může mít důležitý vliv na pohyb Místní skupiny galaxií včetně Mléčné dráhy. Může to rovněž pomoci vysvětlit směr a velikost specifické rychlosti Místní skupiny vůči pozadí kosmického mikrovlnného záření.
Vytvořilo se zmrzlé „srdce“ Pluta v oblasti pánve vzniklé při dávném impaktu a nacházelo se kdysi mnohem blíže severnímu pólu? A ukrývá se pod ledovým srdcem podpovrchový oceán? Vědci navrhli několik nových možností k vysvětlení vzniku tohoto zajímavého útvaru v podobě zmrzlého srdce, které jako první vyfotografovala v roce 2015 sonda NASA s názvem New Horizons.
Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.
Na první letmý pohled trpasličí planeta Ceres, největší těleso v hlavním pásu planetek, nevypadá jako ledové těleso. Fotografie pořízené kosmickou sondou NASA s názvem Dawn odhalily tmavý, velmi kráterovaný svět, jehož nejjasnější oblasti jsou tvořeny solemi s vysokou odrazivostí – nikoliv vodním ledem. Avšak v nově publikované studii vědci zveřejnili důkazy pro přítomnost ledu na povrchu nebo blízko pod povrchem trpasličí planety Ceres. Objev astronomové publikovali na setkání Americké geofyzikální společnosti v San Franciscu v roce 2016.
Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu, ale i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.