Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

18.12.2016

Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor znázorňující topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu, ale i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.

Nedávná studie na základě dat z evropské sondy Mars Express a sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) poskytla nové důkazy pro existenci teplého období na mladé planetě Mars, která na svém povrchu zřejmě hostila vodu spíše v průběhu dlouhého časového období, než během krátkých občasných epizod – tato skutečnost má významné důsledky pro obyvatelnost a možnost dávného života na rudé planetě.

Ačkoliv je známo, že voda na Marsu kdysi tekla, základní charakteristiky a časové období, kdy tomu tak bylo, to je velká otevřená otázka současného planetárního výzkumu. Nové zjištění vyplývá z analýzy regionu relativně hladkého terénu (tzv. pohřbené kráterované planiny), který se nachází severně od Hellas Basin.

Tyto planiny na severním okraji Hellas Basin jsou obvykle interpretovány jako vulkanické – obdobný terén můžeme spatřit například na povrchu Měsíce,“ říká Francesco Salese z IRSPS, Università ´Gabriele D'Annunzio´, Itálie, vedoucí autor této nové studie. „Nicméně naše práce naznačuje opak. Místo toho jsme nalezli tlusté rozsáhlé oblasti sedimentárních hornin.“

Sedimentární a vulkanické (vyvřelé) horniny vznikají různými způsoby: vulkanické – jak napovídá název, potřebují aktivní vulkanismus poháněný vnitřní aktivitou planety, zatímco sedimentární horniny obvykle vyžadují přítomnost vody. Vyvřelé horniny vznikají, když vulkanické usazeniny roztavené horniny chladnou a tuhnou, zatímco sedimentární narůstání probíhá tak, že nové depozity sedimentu utvářejí další vrstvy, které jsou stlačovány a zhutňovány během geologicky dlouhých časových období.

Vytváření nejrůznějších sedimentárních planin, které jsme objevili v blízkosti Hellas Basin, muselo podle předpokladu probíhat za přítomnosti celkově vodního prostředí, které v této oblasti existovalo přibližně před 3,8 miliardami roků,“ říká Francesco Salese. „Co je však důležité, toto období muselo trvat dlouhé časové období – řádově stovky miliónů roků.“

Některé studie napovídají, že Mars ve velmi raném období (perioda Noachian, před 3,7 miliardy roků) měl stabilní teplé klima, které umožňovalo existenci rozsáhlých jezer a vodních toků napříč povrchem planety. Tento vodní svět tehdy ztratil magnetické pole a svoji atmosféru, postupně chladnul a změnil se na suchou planetu, jakou pozorujeme v současnosti.

Zdroj: http://phys.org/news/2016-12-evidence-warmer-wetter-early-mars.html a http://sci.esa.int/mars-express/58613-new-evidence-for-a-warmer-and-wetter-early-mars/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz