Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Myši a mouchy se v ruské vědecké družici „Bion-M-2“ během chystaného letu vznesou do pro živé tvory rekordní výšky, sděluje TASS (Informační tisková agentura Ruska). Informovalo o tom raketové a kosmické středisko Progress v Samaře na základě výsledků Rady hlavních konstruktérů.
„Výjimečnost nadcházející mise spočívá v tom, že kosmický přístroj „Bion-M-2“ bude obíhat na pracovní oběžné dráze ve výšce 800 km, což je mnohem výše než oběžná dráha Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Kromě amerických astronautů při expedici na Měsíc tak vysoko biologické objekty ještě nelétaly“, zdůraznila tisková služba střediska.
Celkem se na palubě kosmické laboratoře, jejíž start se plánuje na rok 2021, dostane do vesmíru 75 myší a mouchy, jejichž počet zatím není znám. Na družici se předpokládá instalace 18 souprav vědecké aparatury, plánuje se realizace 27 experimentů. Konkrétně pokusy na myších prozkoumají vliv stavu beztíže a záření na živé organismy a vytvoření systému ochrany při dlouhodobých kosmických letech.
Na ruské sondě Bion-M-2 poletí i český přístroj CZENDA určený k přesnému měření kosmického záření. Podrobnosti najdete v rozhovoru s Michalem Václavíkem na http://www.kosmonautix.cz/2016/08/uspeli-jsme-v-celosvetove-konkurenci-rika-o-ceskem-pristroji-michal-vaclavik/.
Je třeba poznamenat, že je v plánu podstatně změnit vybavení systému podpory života myší, bude nainstalován nový kamerový systém. Také je v plánu provedení několika experimentů na zpracování organických zbytků pomocí mikroorganismů, což bude využito při letech do vzdáleného vesmíru. Budou provedeny i další experimenty, např. vytvoření analogie kostní dřeně, což bude mít praktický význam pro léčbu takových nemocí jako je rakovina krve.
Velká část zařízení bude pocházet z družice „Bion-M-1“, ale bude instalována i řada nových systémů. Např. základem soustavy napájení budou lithium-iontové akumulátorové baterie, které byly odzkoušeny na družici „AIST-2D“, rovněž vyvíjené v RKC Progress.
Program „Bion“ – řada ruských kosmických přístrojů určených pro biologický výzkum, včetně studia vlivu záření a stavu beztíže na živé organismy. Ústřední částí programu bylo vypuštění dvanácti umělých družic řady Bion se živými organismy na palubě.
První družice pod názvem „Kosmos-605“ byla vypuštěna v roce 1973. Družice Bion byly v letech 1973–1996 vynášeny nosnými raketami Sojuz, případně Sojuz-U, z kosmodromu Pleseck.
Bion 1 (1973) – cílem byl výzkum vlivu beztíže na živé organismy. Do vesmíru bylo vyneseno 45 vzorků.
Bion 2 (1974) – cílem bylo zkoušení ochrany před kosmickým zářením a vliv dlouhodobého stavu beztíže na krysách, želvách, hmyzu a mikroorganismech. V návratovém modulu byly umístěny biologické experimenty, bylo sledováno působení různých dávek záření v beztíži na 35 laboratorních krys, čímž byly modelovány radiační podmínky při desetidenním pobytu kosmonautů mimo radiační pásy Země. Mezi dalšími biologickými objekty byly želvy, hmyz, různé mikroorganizmy a nižší houby. Zkoumaly se též metody ochrany před kosmickým zářením s využitím elektrostatických polí.
Bion 3 (1975) – program se stal mezinárodním (kromě Sovětského svazu také USA, Francie a Československo) a poprvé proběhly pokusy s využitím centrifugy. Na palubě byly krysy, tkáňové kultury, rostliny, hmyz (mušky), houby, rybky a středoasijské želvy.
Bion 4 (1977) – pokračoval ve zkoumání vlivu beztíže a umělé tíže. Na palubě byly krysy.
Bion 5 (1979) – zjišťoval se vliv beztíže na vývoj zárodků savců a ptáků.
Bion 6 (1983) – poprvé byly na palubě i dva samci opic druhu makak rhesus, pokusy s opicemi pak pokračovaly až do programu Bion 11.
Bion 7 (1985), Bion 8 (1987), Bion 9 (1989), Bion 10 (1992), Bion 11 (1996).
V roce 2013 byla vypuštěna první družice řady „Bion-M“.
Bion-M-1 byla modernizovaná návratová družice, vynesla ji raketa Sojuz 2-1a z kosmodromu Bajkonur. Na palubě bylo 8 mongolských pískomilů, 45 myší, 15 gekonů, asi 20 hlemýžďů, akvarijní rybky cichlidy, sladkovodní korýši, řasy, hmyz, vodní rostliny, semena a bakterie. Let trval 30 dní, bylo provedeno více než 70 experimentů. Poté se všechny biologické objekty vrátily na Zemi v návratovém modulu. Výsledky této mise budou využity ke zlepšení systému zdravotní péče dlouhotrvajících pilotovaných letů a lidské činnosti v extrémních podmínkách.
Redakčně upraveno a doplněno.
Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/32248/
autor: Naďa Lenžová