S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT a řadu dalších teleskopů k nalezení a podrobnému zkoumání dosud nejvzdálenějšího známého kvasaru. Tento kosmický maják, který rozsvěcuje černá díra o hmotnosti 2 miliard Sluncí, je zdaleka nejjasnějším objeveným objektem, který pochází z období raného vesmíru. Tyto výsledky byly zveřejněny 30. června 2011 v odborném časopise Nature.
Vědcům zkoumajícím kupu galaxií Abell 2744 se podařilo poskládat dohromady střípky její složité a bouřlivé minulosti. Ke své práci použili řadu pozemních i kosmických dalekohledů včetně ESO/VLT a Hubblova kosmického teleskopu (HST). Zdá se, že kupa Abell 2744 se zformovala v důsledku ‘hromadné kolize’ nejméně čtyř původně samostatných kup, což vedlo ke vzniku několika zvláštních efektů, které dosud nebyly pozorovány společně.
V blízké galaxii se podařilo nalézt výjimečně jasnou osamocenou hvězdu, která září jako tři miliony Sluncí. Ostatní dosud známé takovéto ‘superhvězdy’ byly objeveny v hvězdokupách. Původ této hvězdy je doslova záhadný. Vznikla jako osamělá nebo byla vyvržena z nějaké hvězdokupy? Nevíme, ale obě vysvětlení představují náročný úkol pro současné chápání vzniku hvězd.
Dalekohled ESO/VLT a kosmická sonda Cassini (NASA) spojily své síly, aby detailně prozkoumaly neobvyklou bouři v atmosféře planety Saturn. Studie provedená mezinárodním týmem vědců byla zveřejněna tento týden v odborném časopise Science.
Galaxie NGC 2442, známá také jako 'Meathook Galaxy', má nápadně asymetrický tvar. Zatímco horní ze spirálních ramen je zdánlivě přeloženo přes sebe, dolní se táhne daleko od středu galaxie a je ozdobeno červenými oblaky odhalujícími právě probíhající proces tvorby hvězd. Dvojici rozdílných snímků této nesouměrné galaxie pořídily nedávno dalekohled MPG/ESO a Hubblův kosmický teleskop (NASA/ESA).
Dvojice galaxií na tomto snímku, pořízeném na observatoři La Silla v Chile dalekohledem MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager), vypadá velmi zvláštně. Vzhled galaxií totiž poznamenaly gravitační poruchy vyvolané blízkostí sousedů. Vzájemné gravitační přetahování narušilo tvar galaxie NGC 3169 a rozdrobilo prachové pásy jejího souputníka NGC 3166. Třetí menší galaxie vpravo dole (NGC 3165) má na celé představení výborný výhled takřka z první řady.
Tento snímek mlhoviny NGC 3582 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m pracujícím na observatoři ESO La Silla v Chile. Obří smyčky plynu, které jsou zde zachyceny, silně připomínají sluneční protuberance. Předpokládá se, že vznikly vyvržením materiálu z umírajících hvězd. V této oblasti bychom ale nalezli také nové mladé stálice emitující silné ultrafialové záření, které nutí plyn v mlhovině zářit a vytvářet tento úžasný obraz.