Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Tiskové zprávy ESO

Tiskové zprávy ESO

Hvězda, která by neměla existovat

Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.

VLT – Pohled do očí Panny

Dalekohled ESO/VLT pořídil tento úžasný záběr neobvyklé krásné dvojice galaxií pojmenované 'Oči' (The Eyes). Větší z dvojice, NGC 4438, bývala kdysi spirální galaxií, ale svůj tvar ztratila v posledních několika stech miliónech let v důsledku vzájemných kolizí s jinými galaxiemi. Uvedený obrázek je prvním snímkem pořízeným v rámci programu ESO’s Cosmic Gems (Kosmické poklady ESO), ve kterém Evropská jižní observatoř poskytuje pozorovací čas čistě pro účely popularizace astronomie.

Obří kosmická kaňka září zevnitř

Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila zdroj energie u velmi vzácného obřího oblaku zářícího plynu v mladém vesmíru. Získaná data ukazují na to, že tento takzvaný 'Lyman-alpha blob', jež představuje jeden z největších známých objektů ve vesmíru, musí získávat energii z galaxií, které obklopuje. Výsledky byly zveřejněny 18. srpna 2011 v odborném časopise Nature.

Spirála v souhvězdí Lva

Tento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.

Dalekohled VISTA objevil 96 hvězdokup
Infračervený přehlídkový teleskop ESO nahlédl hluboko do oblastí hvězdotvorby v naší Galaxii
 
Mezinárodní tým astronomů nalezl v naší Galaxii 96 dosud neznámých otevřených hvězdokup ukrytých v prachu. Vědci použili data získaná infračerveným přehlídkovým teleskopem VISTA, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Pro předchozí přehlídkové programy nebyly tyto malé a slabé objekty pozorovatelné. Citlivým infračerveným detektorům největšího přehlídkového dalekohledu světa, který dokáže proniknout prachovými závoji, však již uniknout nemohly. Tolik malých slabých hvězdokup najednou nebylo dosud nikdy objeveno.
Evropská anténa ALMA je již 16. na planině Chajnantor
ALMA je připravena na první vědecká pozorování
 
První evropská dvanáctimetrová anténa pro systém ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla 27. července 2011 dopravena do ‚pracovní oblasti‘, která se nachází ve výšce 5000 m n. m. na planině Chajnantor. Zde byla připojena mezi ostatní antény zatím dodané partnery projektu ALMA a stala se tak celkově 16. zprovozněnou anténou celého systému.
Pohled dalekohledem VST na 'Leo Triplet'
Tento v originále obrovský snímek zachycuje trojici galaxií v souhvězdí Lva, která bývá označována jako 'Leo Triplet'. Byl pořízen pomocí nového přehlídkového dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) vybaveného kamerou OmegaCAM, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Neméně zajímavé je však pro astronomy velké množství slabých objektů v pozadí. Jejich ostré obrazy jsou ukázkou možností nového přístroje určeného k mapování vzdáleného vesmíru.
Kosmická superbublina

Dalekohled ESO/VLT pořídil nový úchvatný snímek mlhoviny obklopující hvězdokupu NGC 1929. Ta se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, jedné z blízkých sousedních galaxií. Objekt dominující tomuto snímku je názornou ukázkou toho, čemu astronomové říkají superbublina. Její vzhled je formován hvězdnými větry mladých stálic a rázovými vlnami, doprovázejícími exploze supernov.

Co probouzí superobří černé díry?
Ani v mladém vesmíru to nebyly kolize galaxií.
 
Nová studie založená na datech získaných dalekohledem ESO/VLT a rentgenovou družicovou observatoří XMM-Newton (ESA) přinesla překvapivé výsledky. Většina obrovských černých děr v jádrech galaxií nebyla za posledních 11 miliard let aktivována díky spojení galaxií, jak se dosud předpokládalo.
Ve vesmíru byl nalezen peroxid vodíku

V mezihvězdném prostoru se podařilo nalézt peroxid vodíku. Tento objev představuje vodítko pro pochopení chemických vztahů mezi molekulami nepostradatelnými pro život – vody a kyslíku. Na Zemi hraje peroxid vodíku hlavní roli v chemických cyklech vody či atmosférického ozónu. Jeho roztok v nízké koncentraci jistě každý zná; používá se jako dezinfekční prostředek nebo přípravek na odbarvování vlasů. Nyní se astronomům podařilo molekuly peroxidu vodíku detekovat ve vesmíru, a to pomocí antény APEX provozované ESO v Chile.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz