S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
První evropská dvanáctimetrová anténa pro systém ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla 27. července 2011 dopravena do ‚pracovní oblasti‘, která se nachází ve výšce 5000 m n. m. na planině Chajnantor. Zde byla připojena mezi ostatní antény zatím dodané partnery projektu ALMA a stala se tak celkově 16. zprovozněnou anténou celého systému.
Ačkoliv číslo 16 vypadá jinak zcela obyčejně, v případě počtu antén pro systém ALMA se jedná o velmi důležitý milník. Šestnáct antén může provádět první společná vědecká pozorování a vědci již brzy začnou celý systém ALMA používat k astrofyzikálnímu výzkumu.
Tato anténa, kterou pro ESO vyrobilo European AEM Consortium [1], byla observatoři předána po šestiměsíčním testování v dubnu 2011 na ‚podpůrné základně‘ (Operations Support Facility, OSF). OSF se nachází ve výšce 2 900 m n. m. v podhůří chilských And. Zde byla anténa vybavena vysoce citlivými detektory chlazenými tekutým heliem a další potřebnou elektronikou. Poté ji jeden z obřích transportérů ALMA převezl po prašné pouštní cestě o dalších 28 km dále do ‚pracovní oblasti‘ (Array Operations Site, AOS). AOS je tak její poslední zastávkou a zároveň cílem na dlouhé cestě, která začala, když byly její jednotlivé díly vyrobeny v továrnách po celé Evropě, pod pečlivým dohledem ESO.
Stefano Stanghellini, manažer projektu ALMA při ESO, říká: ”Je úžasné vidět, že první evropská anténa projektu ALMA dorazila na planinu Chajnantor, na toto pusté místo, odkud budou tyto mistrovské kousky současné technologie sledovat vesmír.”
První vědecká pozorování komplexem ALMA jsou plánována na závěr letošního roku. Ačkoliv ALMA je i nadále ve stavu konstruování, pole 16 antén, které je nyní k dispozici, dalece předčí všechny ostatní dalekohledy tohoto druhu. Astronomové z celého světa již zaslali na 1000 návrhů na pozorování v rámci prvních vědeckých aktivit, což demonstruje, jak se odborníci těší, až budou moci pole ALMA používat (i v tomto nedokončeném stavu). Tato ‚vysoká poptávka‘ ale asi devětkrát převyšuje pozorovací čas, předpokládaný pro první fázi vědeckých pozorování.
Poslední cesta z OSF na planinu Chajnantor je poměrně krátká, ale pro polohu antény ALMA představuje zásadní rozdíl. AOS je totiž o celých 2 100 metrů výše než OSF a právě vysoká nadmořská výška poskytuje podmínky s velmi nízkou vlhkostí, které jsou nezbytné pro pozorování v milimetrové a submilimetrové oblasti. Zemská atmosféra totiž tyto jemné signály z vesmíru velmi výrazně pohlcuje.
Zatímco pro anténu ALMA je planina Chajnantor dokonalým prostředím, pro člověka představuje vysoká nadmořská výška s malým množstvím kyslíku v atmosféře velký problém. Na planině je sice postavena technická obslužná budova (ve skutečnosti jedna z nejvýše položených staveb na světě), ale lidé obsluhující celý systém se snaží co největší množství úkolů plnit ‘na dálku’ – ovládáním teleskopu z nižších nadmořských výšek, z podpůrné základny OSF.
Až bude ALMA v roce 2013 dokončena, bude složena z 66 unikátních antén spolupracujících jako jeden obří dalekohled pozorující na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. ALMA pomůže astronomům zkoumat původ planet, hvězd, galaxií a vesmíru samotného. Pozoruje totiž chladný molekulární plyn a prach v naší Galaxii i v okolním prostoru, stejně jako reliktní záření, které vesmír vyplňuje po velkém třesku.
Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je produktem partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. Konstrukci a provoz teleskopu ALMA zajišťuje za Evropu ESO, za severní Ameriku National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a za východní Asii National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ). Spojená Observatoř ALMA (Joint ALMA Observatory, JAO) zajišťuje společné vedení, management konstrukce, testování a provoz teleskopu ALMA.
Celkem 25 evropských antén včetně této zajistila ESO v rámci kontraktu s European AEM Consortium. Teleskop ALMA bude mít dalších 25 severoamerických a 16 východoasijských antén.
Poznámky
[1] The AEM Consortium je konsorciem firem Thales Alenia Space, European Industrial Engineering a MT-Mechatronics.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39,3 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Stefano Stanghellini; ALMA Antenna Project Manager, ESO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6570; Email: sstanghe@eso.org
Douglas Pierce-Price; Public Information Officer, ESO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org
Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba