S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je posledním přírůstkem do arsenálu přístrojů na observatoři ESO Paranal v Chilské poušti Atacama. Je umístěn v pozorovatelně těsně sousedící se čtveřicí dalekohledů VLT na plošině Cerro Paranal a využívá tedy stejně jako VLT unikátní atmosférické podmínky. VST je teleskop s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m vybavený kamerou OmegaCAM s rozlišením 268 megapixelů. Byl navržen pro rychlou přehlídku oblohy s vysokým rozlišením, a to ve viditelné oblasti světla. VST svou činností doplní infračervenou přehlídku prováděnou dalekohledem ESO/VISTA. Vlastnosti nového teleskopu nejlépe demonstrují první zveřejněné snímky mlhoviny Omega a kulové hvězdokupy Omega Centauri.
Nový dalekohled a kamera
VST je širokoúhlý přehlídkový dalekohled, který najednou zachytí zorné pole, do kterého by se vešel Měsíc dvakrát vedle sebe. V současnosti se jedná o největší dalekohled určený výhradně k přehlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. V následujících letech je naplánována řada detailních přehlídek jižní oblohy a veškerá získaná data budou přístupná veřejnosti.
“Jsem velmi potěšen těmito prvními působivými snímky získanými dalekohledem VST a kamerou OmegaCAM. Unikátní spolupráce dalekohledu VST a infračerveného přehlídkového teleskopu VISTA umožní identifikovat řadu zajímavých objektů pro detailní následná pozorování pomocí VLT, “ říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw.
“Projekt VST překonal při realizaci řadu obtíží. Nyní však dalekohled svojí obrazovou kvalitou naplňuje veškerá očekávání astronomické komunity a splácí tak úsilí mnoha lidí z INAF, kteří na jeho konstrukci pracovali,” říká Tommaso Maccacaro, prezident Italského národního astronomického institutu INAF.
Program VST je společným projektem INAF–Osservatorio Astronomico di Capodimonte (Neapol, Itálie [1]) a ESO. Institut INAF navrhl a postavil tento dalekohled ve spolupráci s předními italskými průmyslovými podniky, ESO je zodpovědná za inženýrské práce na stanovišti a budovu pozorovatelny. Kamera OmegaCAM pro VST byla navržena a postavena konsorciem institucí z Holandska, Německa a Itálie [2] s nemalým příspěvkem ze strany ESO. Nové zařízení jako celek bude provozováno ESO, která zároveň bude archivovat a distribuovat data napozorovaná teleskopem.
VST je unikátní dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m vybavený systémem aktivní optiky, která zajišťuje perfektní justování systému za každých okolností. V srdci dalekohledu, za mohutnou optikou umožňující dosažení nejlepší možné kvality obrazu [3], leží 770 kg vážící kamera OmegaCAM, vybavená 32 CCD detektory [4] umístěnými ve vakuovaném prostoru a poskytující rozlišení snímků 268 megapixelů [5].
První snímky
Dalekohled i kamera byly navrženy tak, aby byly schopny plně využít unikátní kvalitu pozorovacích podmínek na Paranalu.
“Dokonalost snímků, které nyní přináší VST a OmegaCAM, je poklonou mnoholeté náročné práci desítek odborníků z celé Evropy. Od přehlídky VST proto očekáváme bohatou žeň astronomických objevů,“ dodáva Massimo Capaccioli, hlavní manažer projektu VST.
První zveřejněný záběr zachycuje spektakulární oblast zrodu hvězd M17, též známou jako Mlhovina Omega nebo Labutí mlhovina. Toto zajímavé vesmírné zákoutí je naplněné plynem, prachem i mladými horkými hvězdami a nachází se v samotném srdci Mléčné dráhy, v souhvězdí Střelce. Zorné pole dalekohledu VST je tak velké, že mlhovina je zachycena jako celek včetně vnějších slabých částí, a navíc si celé zorné pole zachovává dokonalou ostrost obrazu.
Druhý zveřejněný záběr by mohl být dosud nejlepším portrétem kulové hvězdokupy Omega Centauri. Jedná se o největší kulovou hvězdokupu na obloze, ale v širokém zorném poli dalekohledu VST a kamery OmegaCAM je možné zachytit i slabé okrajové části tohoto krásného objektu. Na tomto snímku je zobrazeno asi 300 000 hvězd, což demonstruje úchvatnou rozlišovací schopnost systému.
Přehlídky
V následujících pěti letech bude dalekohled VST provádět trojici přehlídek označovaných souhrnně jako ‘VST public surveys’ [6]. Přehlídka s názvem KIDS se zaměří na vybrané oblasti oblohy mimo rovinu Galaxie. Jejím úkolem je přispět ke studiu temné hmoty, temné energie a vývoje galaxií, dále pak objevovat nové galaktické kupy a kvasary s vysokým rudým posuvem. Přehlídka VST ATLAS by měla pokrýt velkou část oblohy a jejím zaměřením je opět studium temné energie, ale také by měla sloužit jako zdroj informací o zajímavých objektech vhodných pro detailní pozorování pomocí VLT i dalšími teleskopy. Třetí přehlídka nese název VPHAS+ a bude získávat snímky oblohy v rovině Galaxie. Jejím cílem je mapovat strukturu galaktického disku a především jeho historii s ohledem na tvorbu hvězd v jeho různých částech. Produktem této přehlídky bude katalog asi 500 milionů objektů. Předpokládá se, že v průběhu této přehlídky bude objeveno mnoho nových případů neobvyklých hvězd v rozličných stadiích vývoje.
Množství dat produkovaných přehlídkami bude enormní. Kamera OmegaCAM vytvoří každý rok na 30 TB syrových dat, která ‚potečou‘ do datových středisek ESO v Evropě k dalšímu zpracování [7]. K práci s těmito velkými datovými objemy byl v Groningenu a Neapoli vyvinut nový sofistikovaný systém. Konečným produktem bude rozsáhlý seznam nalezených objektů a archiv snímků, jež budou zpřístupněny astronomům z celého světa pro vědecké analýzy.
“Kombinace širokého zorného pole, excelentní kvalita snímků a velmi efektivní práce systému dalekohledu VST povede k získání značného množství nových informací, které bezpochyby přispějí k rozvoji mnoha oblastí astrofyziky,” uzavírá Konrad Kuijken, vedoucí konsorcia OmegaCAM.
Poznámky
[1] Dalekohled VST byl navržen na Astronomical Observatory of INAF (Capodimonte, Neapol). Všechny součásti (kromě optiky, která byla dodána ruskou formou LZOS) byly vyrobeny italskými podniky. INAF řídila konstrukci celého zařízení a zabezpečila také jeho implementaci na Paranalu. Projekt byl realizován pod vedením G. De Parise a AIV manažera D. Fierra, členů Oddělení národních projektů INAF (Monte Mario, Řím, Itálie). Projektovým manažerem současné testovací fáze je P. Schipani (INAF-Capodimonte Observatory), bývalý projektový inženýr dalekohledu VST, který vede tým složený z pracovníků observatoří v Neapoli a Padově. Software VST-Tube pro práci s daty vyvinul A. Grado (Neapol).
[2] Konsorcium OmegaCAM je složeno z následujících instituci: NOVA, Kapteyn Institute/ OmegaCEN Groningen a Leiden Observatory, Holandsko), univerzitní observatoře Mnichov, Göttingen a Bonn (Německo) a INAF, observatoře v Padově a Neapoli (Itálie). Detektor byl připraven členy ESO Optical Detector Team. Vedoucími konsorcia OmegaCAM jsou K. Kuijken (Groningen a Leiden University), R. Bender (Mnichov USM/MPE) a E. Cappellaro (INAF, Osservatorio Astronomico di Padova), manažery projektu jsou B. Muschielok a R. Häfner (University Observatory of the Ludwig-Maximilians University, Mnichov), software pro práci s daty Astro-WISE byl vyvinut týmem OmegaCEN-NOVA vedeným E.A. Valentijnem (Groningen).
[3] Optická soustava dalekohledu obsahuje korekční členy také pro dispersi světla v atmosféře Země.
[4] Kamera obsahuje také CCD prvky sloužící k navádění dalekohledu a kontrole systému adaptivní optiky.
[5] Pro určování barev objektů na obloze mohou být před detektor automaticky vloženy různé velkorozměrové skleněné filtry. Každý z nich má rozměr strany větší než 30 cm a jsou opatřeny speciálními povrchovými vrstvami snižujícími ztráty světla. Kamera obsahuje též speciální velkou závěrku umožňující zablokovat přicházející záření v průběhu vyčítání čipu.
[6] Podrobnější informace o projektu ‘VST public surveys’ naleznete na stránce: http://www.eso.org/sci/observing/policies/PublicSurveys/sciencePublicSurveys.html.
[7] Přehlídky VST/OmegaCAM budou využívat nové vysokorychlostní interkontinentální datové spojení mezi Paranalem a Evropou, které bylo vybudováno s pomocí EU (eso1043).
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Prof. Massimo Capaccioli; University of Naples Federico II and INAF-Capodimonte Astronomical Observatory; Naples, Italy; Tel: +39 081 557 5601; Cell: +39 335 677 6940; Email: capaccioli@na.infn.it
Prof. Koen Kuijken; Leiden Observatory; The Netherlands; Tel: +31 71 527 5848; Email: kuijken@strw.leidenuniv.nl
Prof. Edwin A. Valentijn; University of Groningen; The Netherlands; Tel: +31 50 363 4011/4036 (secretary); Cell: +31 6 482 76416; Email: valentyn@astro.rug.nl
Prof. Ralf Bender; University Observatory of the Ludwig-Maximilians-University Munich, and Max-Planck-Institute for Extraterrestrial Physics; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 2180 5999; Email: bender@usm.lmu.de
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba