S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Dvojice galaxií na tomto snímku, pořízeném na observatoři La Silla v Chile dalekohledem MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager), vypadá velmi zvláštně. Vzhled galaxií totiž poznamenaly gravitační poruchy vyvolané blízkostí sousedů. Vzájemné gravitační přetahování narušilo tvar galaxie NGC 3169 a rozdrobilo prachové pásy jejího souputníka NGC 3166. Třetí menší galaxie vpravo dole (NGC 3165) má na celé představení výborný výhled takřka z první řady.
Toto seskupení galaxií v souhvězdí Sextantu (Sex) objevil Anglický astronom William Herschel v roce 1783. Moderní astronomie ukázala, že se galaxie nacházejí 70 milionů světelných let od nás. Dvojice velkých členů této skupiny (vlevo NGC 3169 a vpravo NGC 3166) je od sebe vzdálena 50 000 světelných let, což je jen polovina odhadovaného průměru naší Galaxie. A v takto těsných systémech dokážou gravitační poruchy velmi efektivně rozrušovat strukturu jednotlivých galaxií.
Spirální galaxie jako NGC 3169 a NGC 3166 mají obvykle hvězdami a prachem tvořená spirální ramena, která se navíjejí kolem jejich středu. Blízká přiblížení s dalšími hmotnými objekty však dokážou toto typické uspořádání narušit, jedná se doslaova o ‘znetvořující předehru’ pro budoucí splynutí těchto galaxií do jedné větší. Zatím však NGC 3169 i NGC 3166 ztratily svoji tvář jen zčásti. Spirální ramena galaxie NGC 3169 tvořená jasně zářícími modrobílými hvězdami byla mírně rozcuchána a z jejího disku byla vyvržena velká množství plynu. V galaxii NGC 3166 jsou rozházeny temné prachové pásy, které jinak ohraničují spirální ramena. Ve srovnání se svým souputníkem vzniká v galaxii NGC 3166 mnohem méně nových hvězd.
NGC 3169 má ještě jednu zajímavost: slabý žlutý bod zářící skrze závoje prachu v těsné blízkosti středu galaxie. Tento objekt je zbytkem po supernově zaznamenané v tomto místě v roce 2003 a označené jako SN 2003cg [1]. Jednalo se o typ supernovy klasifikovaný jako Ia. K němu dochází, když malý horký kompaktní zbytek po hvězdě podobné Slunci – označovaný jako bílý trpaslík – gravitačně nasává plyn z blízkého souputníka. Jak trpaslík přibývá na hmotnosti, dojde k zažehnutí termojaderné reakce a hvězda exploduje.
Tento nově prezentovaný snímek byl složen na základě dat, která z archivu ESO vybral Igor Chekalin v rámci astrofotografické soutěže ‘Hidden Treasures 2010’. Igor Chekalin se stal celkovým vítězem soutěže a tento jeho snímek se umístil na druhém místě mezi stovkou přihlášených prací [2].
Poznámky
[1] Další mnohem nápadnější bodové zdroje, jako například ten na levém konci spirálního ramene probíhajícího pod jádrem galaxie NGC 3169, jsou ve skutečnosti hvězdy naší Galaxie, které se náhodou ocitly velmi blízko zorného paprsku mezi dalekohledem a vzdálenými galaxiemi.
[2] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Účastníci zaslali do soutěže na 100 prací a nejlepší autoři byli odměněni atraktivními cenami. Deset vítězných autorů zaslalo do soutěže celkem dvacet nejlépe hodnocených fotografií v soutěži. Další ‘Skryté poklady’ naleznete na stránkách soutěže.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Kontakty
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba