Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V září dochází k přechodnému poklesu aktivity meteorických rojů, zvláště ve srovnání se srpnem, kdy je aktivní meteorický roj Perseid a také poměrně silné meteorické roje z antihelionového komplexu s radianty v Kozorohu a Vodnáři. Naopak aktivita sporadického pozadí dosahuje v září a také v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 24 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje v první třetině období meteorický roj zářijových epsilon Perseid (SPE), na konci měsíce pak začíná aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.
Na začátku měsíce doznívá aktivita meteorického roje Aurigid (AUR), jejichž ostré maximum nastalo letos 31. 8. 2024 kolem poledne (13:00 SELČ), tento meteorický roj má běžnou maximální korigovanou hodinovou frekvenci kolem 10 meteorů. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Aurigid v letošním roce 14,5 ± 1,8 meteorů, první maximum nastalo 31. 8. 2024 v 02:48 SELČ, druhé pak 2. 9. 2024 v 03:31 SELČ. Meteorický roj zářijových epsilon Perseid (SPE) měl maximum 9. 9. 2024 ráno (8:00 SELČ), obvyklá maximální korigovaná hodinová frekvence dosahuje 5 meteorů, meteorický roj je známý svou nepravidelnou aktivitou, která v některých letech vykazuje krátká zvýšení aktivity, tzv. outbursty (např. v roce 2013). V letošním roce byl tento meteorický roj nejsilnějším zdrojem rojové aktivity v průběhu září, celkový počet zaznamenaných drah dosáhl 87. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence zářijových epsilon Perseid v letošním roce 10,8 ± 2,6 meteorů, maximum nastalo 7. 9. 2024 v 02:17 SELČ. Na konci měsíce se pak začala projevovat aktivita komplexu komety 2P/Encke, zaznamenány byly dráhy meteorů patřících k meteorickým rojům nu Piscid (NPS) a severních (NPI) a jižních delta Piscid (SPI). Na tyto roje pak v říjnu navazuje aktivita hlavního meteorického roje komplexu komety 2P/Encke, jímž jsou Tauridy. Tento meteorický roj známý jasnými bolidy se rovněž dělí na severní (NTA) a jižní (STA) větev.
Od počátku srpna 2024 je většina stanic centrální části sítě CEMeNt vybavena systémy s CMOS kamerami s čipy Sony Starvis IMX 327 LQR, které pracují s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx), se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) a s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (±1) × 50°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Valašské Meziříčí (4 kamery), Vsetín (1), Maruška (2), Štípa (1) a Ždánice (2). Na slovenských stanicích jsou používány CCD kamery Watec 902 H2U s čipy Sony ICX 429 ALL, které pracují s PAL rozlišením 720 × 576 px (0.4 MPx), se snímkovací frekvencí 25 fps a zorným polem ~ 90 × 72°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Partizánske (2), Jablonec (1) a Kysucké Nové Mesto (1).
Tab. 1: Přehled počtů vícestaničních drah jednotlivých meteorických rojů zaznamenaných v síti CEMeNt v září 2024. Autor: Jakub Koukal |
V září 2024 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 13 264 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 340 vícestaničních drah (Obr. 1, 2). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno. Nejvíce vícestaničních drah (Tab. 1) patří ke sporadickému pozadí (2 289 drah), následuje meteorický roj zářijových Perseid (87 drah, Obr. 3) a pak další slabší meteorické roje, včetně severních delta Piscid (13 drah, Obr. 4). Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou její historii od roku 2009. Za celý rok 2023 bylo zaznamenáno 18 891 meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 341 drah. Nejvyšší počet jednostaničních meteorů byl zaznamenán v roce 2016 (54 450), stejně jako nejvyšší počet vícestaničních drah (9 085). V roce 2016 bylo ovšem v činnosti 27 kamer, což je prakticky dvojnásobek současného stavu. Efektivita párování nepatrně klesla z 64,9 % v srpnu na 63,3% v září, dva ze tří jednostaničních meteorů byly tedy párovány s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha rovněž nepatrně klesl z 2,74 na 2,51. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 30. 9. 2024) zaznamenáno 47 842 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 10 978 vícestaničních drah (Tab. 2, Obr. 5).
Tab. 2: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal |
Obr. 5: Graf počtu zaznamenaných meteorů, vícestaničních drah a efektivity párování meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal |
Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101 a grantem APVV-0517-12 (FMFI UK).
autor: Jakub Koukal