Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Na Velký pátek 10. 4. 2020 kolem půl desáté (SELČ) večer proletěl napříč celým Českem stín (cca) čtyřicetikilometrové planetky (5638) Deikoon. Na své pouti oblohou planetka (17,1mag) zakryla hvězdu UCAC4 456- 053477 (12,6mag) v souhvězdí Panny. Shodou několika šťastných náhod se nám na hvězdárně podařilo úkaz odpozorovat, dokonce s pozitivním výsledkem - doba zakrytí hvězdy byla v našem případě 1,5 s. Toto pozorování je velice důležité, neboť to bylo teprve podruhé, kdy byl pozorován zákryt hvězdy touto planetkou (poprvé 23. 2. 2019).
Obr. 1: Jupiter a trojáni
Planetka (5638) Deikoon není planetkou hlavního pásu, jenž se nachází mezi drahami Marsu a Jupiteru, ale jedná se o trojána. Troján (někdy trojan, ale i trójan) je planetka, která obíhá po stejné dráze jako planeta Jupiter. V důsledku rezonančního gravitačního působení Jupiteru se planetky soustřeďují v okolí libračních bodů L4 a L5 soustavy Slunce - Jupiter (60° před nebo 60° za Jupiterem). Planetky jsou pojmenovány po hrdinech trójské války (až na malé výjimky) - v blízkosti bodu L4 podle obléhajících Řeků, v blízkosti L5 podle obránců Tróji, viz např. Wikipedia a obr. 2.
Deikoon je středně velký Jupiterův troján objevený v roce1988 manžely Shoemakerovými. Jedná se o planetku velmi tmavou s albedem 0,057, typ D.
Pozorovací podmínky
Jak jsme již zmínili, úspěšné pozorování se podařilo díky shodě šťastných náhod. Úkaz se odehrával poměrně nízko nad obzorem (23°) v místech, kde na pozemku hvězdárny jsou již docela vzrostlé stromy, takže 30 minut před zákrytem dalekohled nastavený na zvolenou hvězdu mířil přímo do koruny jednoho z nich. 20 minut před zákrytem se však na monitoru počítače objevilo požadované hvězdné pole, takže byl dostatek času pro nastavení kamery. Vzhledem k jasnosti hvězdy a řídké oblačnosti jsme nastavili expoziční dobu na 500 ms, což bylo již poměrně kritické vzhledem k maximální předpovězené délce zákrytu - 3 s. Několik desítek sekund po zákrytu zhoustla oblačnost natolik, že by ohrožovala úspěšné pozorování (viz světelná křivka - obr. 3). Hustší oblačnost ovlivnila negativně pozorování v jiných částech Česka (viz snímek z Meteosatu - obr. 4).
Obr. 3: světelná křivka (modrá - zakrývaná hvězda, žlutá a zelená - hvězdy srovnávací) |
Obr. 4: Česko 10. 4. 2020 19:30 UT (Meteosat - IR) červený křížek - Valašské Meziříčí |
Údaje o zákrytu - předpověď
Podrobnější údaje o zákrytu jsou na následujícím obrázku (kliknutím na obrázek zvětšete do čitelné podoby):
V obrázku č. 5 jsou důležité údaje o předpovězeném zákrytu. V prvním sloupci údaje o zakrývané hvězdě (jasnost a souřadnice), ve druhém údaje o zákrytu (maximální délka trvání - 3 s, pokles jasnosti - 4,5mag, vzdálenosti Slunce a Měsíce) a ve třetím údaje o planetce (jasnost, průměr - 47 km, paralaxa a hodinová změna souřadnic).
Pozorování
Rozložení části z 18 stanic přihlášených na pozorování vzhledem k předpovězenému "stínu" je znázorněno na obrázku z aplikace OccultWatcher (Obr. č. 6) - červená značka označuje polohu naší hvězdárny (podle předpovědi jsme byli 1 km mimo stín a pravděpodobnost pozitivního pozorování byla 20 %), zelená čára označuje centrální linii, modré čáry okraje planetky, červené čáry chybu 1 a 2 sigma:
My jsme pozorování provedli pomocí dalekohledu Newton 254/1200 mm (v jižní kopuli) a s kamerou QHY 174 GPS Cooled. Tato kamera je velice vhodná na takováto pozorování. Chip kamery lze chladit a tím snížit šum a zvýšit odstup signálu od šumu (teplota byla -25 °C). K nahrávání úkazu do PC používáme program SharpCap a ke zracování programy Tangra / PyMovie a AOTA / PYOTE. Přesný čas do hlavičky souboru (typ SER, FITS) i přímo do obrazu vkládá sama kamera, která má v sobě integrovaný přijímač GPS.
Výsledky pozorování
Výsledky pozorování a celkové zpracování (z dostupných pozorování) jsou k dispozici na stránkách euraster.net. Do 21. 4. 2020 dorazilo a bylo zpracováno pouze 6 pozorování - 2 pozitivní a 4 negativní.
Přehled pozorování lze nalézt na https://www.euraster.net/results/2020/index.html#0410-5638. Upravený obrázek (ze zdroje) zachycuje zpracovaná pozorování (červená čára č. 2 - naše pozorování). Obr. č. 7:
Rozměry určené z tohoto pozorování: 53,9 km x 48,9 km, PA 335,4°.
Výsledky pozorování - Valašské Meziříčí
Vzhledem k jasnosti planetky a hvězdy, očekávanému poklesu a předpokládané době době trvání zákrytu jsme zvolili expoziční čas snímků 500 ms. Zákryt jsme zaznamenali na 3 snímcích, tj. doba trvání zákrytu byla 1,5 s.
Světelná křivka, kterou jsme získali ze záznamu, je uvedena na následujícím obrázku (Obr. 8: Jan Mánek / PYOTE):
Získané časy zákrytu byly pro naše pozorovací stanoviště pro vstup (D) 19:27:43,78 +/- 0,27 s a pro výstup (R) 19:27:45,28 +/- 0,27 s (v UT).
autor: Petr Zelený