Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Původním záměrem bylo psát pravidelné články o zachycených spektrech každé tři měsíce. Jelikož však počasí v prvních měsících roku 2016 obecně nepřálo pozorování, rozhodli jsme se udělat přehled za prvních 6 měsíců tohoto roku.
Hvězdárna Valašské Meziříčí disponuje momentálně třemi kamerami, které jsou opatřené spektroskopickým systémem (severní – VM_N, jihozápadní VM_SW a severozápadní VM_NW). Hlavním cílem je zjištění chemického složení meteoroidů a vedlejším cílem pak záznam samotných meteorů pro výpočet jejich vícestaničních drah.
Za období leden až červen 2016 zachytily všechny tři kamery na hvězdárně ve Valašském Meziříčí 5 spekter meteorů. Jedná se převážně o sporadické meteory, tedy meteory nepatřící k žádnému meteorickému roji. Nejvíce jich zaznamenala kamera jihozápadní, je to dáno hlavně tím, že radianty meteorických rojů i sporadických meteorů prochází v tomto období roku převážně oblastí mezi východem a západem s kulminací nad jižním obzorem ve výšce do 45°.
Rozdělení počtu spekter jednotlivých kamer nalezneme v tabulce níže:
Označení |
Použitá kamera |
Objektiv |
Mřížka |
Počet spekter v roce 2016 |
Zprovoznění |
VM_N |
VE6047EF |
Tokina 3-8 mm |
500 čar/mm |
1 |
25. 7. 2014 |
VM_NW |
QHY5LII-M |
Tamron 3-8 mm megapixel |
1000 čar/mm |
1 |
24. 10. 2015 |
VM_SW |
QHY5LII-M |
Tamron 3-8 mm megapixel |
1000 čar/mm |
3 |
24. 10. 2015 |
Počet spekter podle měsíců v první polovině roku 2016:
Měsíc |
Počet spekter v daném měsíci |
Datum a čas zachyceného spektra (UT) |
Leden |
1 |
9. 1. 2016 - 001102 |
Únor |
0 |
|
Březen |
2 |
26. 3. 2016 - 222333 31. 3. 2016 - 015124 |
Duben |
2 |
2. 4. 2016 - 020223 16. 4. 2016 - 211519 |
Květen |
0 |
|
Červen |
0 |
|
Nejzajímavější spektrum
Pro analýzu jsme vybrali spektrum meteoru zachyceného dne 9. 1. 2016 kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Vlevo vidíme snímek z jihozápadní kamery, která je opatřená mřížkou. Vpravo pak již zpracované spektrum meteoru.
Doba trvání záznamu byla 1,58 s a spektrum bylo zaznamenáno na celkem 5 snímcích. Analýza spektra meteoru byla provedena s pomocí kalibrované sumární intenzity emisních čar ze všech výše uvedených snímků, na kterých bylo spektrum meteoru zachyceno.
Sporadický meteor zachycený 9. 1. 2016 jihozápadní kamerou. |
Sumární kalibrované spektrum (5 snímků) meteoru 20160109_001102. |
Dominantní prvky výsledného spektra jsou převážně hořčík (MgI) a sodík (NaI). Dále potom je to železo (Fe), v menší míře jsou pak detekovatelné emise vápníku (CaI), chromu (CrI), hliníku (AlI) a také křemíku (SiI). Protože se jednalo o pomalý meteor, emise atmosférických prvků (OI, NI, N2) jsou velmi nízké, výraznější je pouze emise multipletu OI-1.
Meteor byl zachycen jak kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí (VM_SW), tak také kamerou umístěnou na meteorologické stanici Maruška (SW kamera) v Hostýnských vrších, která směřuje také jihozápadním směrem. Díky tomuto záznamu můžeme vypočítat dráhu meteoru. Projekci atmosférické dráhy meteoroidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě si můžete prohlédnout níže.
Jedná se tedy o meteor sporadický, absolutní magnituda byla -4,0m, počáteční výška HB= 94,2 km a koncová výška HE= 56,5 km, délka atmosférické dráhy meteoru byla 48,2 km.
Orbitální elementy dráhy meteoroidu jsou následující: velká poloosa dráhy (a) 22,5 AU, perihélium (q) 0,589 AU, excentricita (e) 0,974, sklon dráhy 8,5°, délka argumentu perihélia (peri) 79,2°, délka výstupního uzlu (node) 107,9° a geocentrická rychlost (vg) 27 km/s.
Všechna spektra zachycená v první polovině roku
Sporadický meteor zachycený 26. 3. 2016 jihozápadní kamerou. |
Stejný meteor zachycený severozápadní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí. |
31. 3. 2016 (015124 UT), VM_N |
2. 4. 2016 (020223 UT), VM_SW |
16. 4. 2016 (211519), VM_SW
Bližší informace ke spektroskopickým kamerám na Hvězdárně Valašské Meziříčí najdete v článku:
https://www.astrovm.cz/cz/odborna-cinnost/vysledky-pozorovani/spektra-meteoru-v-roce-2015.html
autor: Sylvie Gorková