Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsou momentálně v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy zjištění chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země.
První kamera na pozorování meteorů opatřená spektrografem byla na Hvězdárně Valašské Meziříčí nainstalována v létě 2014. Je umístěna na jižní budově a její zorné pole směřuje severním směrem (VM_N), kamera je vybavena CCD snímačem s rozlišením 720x576 px. Na podzim 2015 pak byly zprovozněny další dvě spektrální kamery, které byly vybaveny modernější kamerou s vyšším rozlišením snímače (1280x960 px) a spektrálním rozlišením. Sledují jihozápadní (VM_SW) a severozápadní (VM_NW) obzor.
Severní kamera (VM_N) byla zprovozněna 25. 7. 2014. Rok 2015 byl tedy první rok, kdy toto zařízení fungovalo po celý rok. Jedná se o CCTV kameru VE6047 s difrakční mřížkou s hustotou 500 čar/mm, rozlišení prvního řádu spektra meteoru je 32,8 Å/px. Veškeré potřebné zařízení bylo zakoupeno díky finančním prostředkům SMPH (Sdružení pro MeziPlanetární Hmotu).
Severozápadní (VM_NW) a jihozápadní (VM_SW) kamery byly zprovozněny v říjnu 2015. Jedná se o CMOS kamery QHY5L-IIM, které jsou vybaveny kvalitnějším megapixelovým objektivem Tamron a jsou vybaveny difrakční mřížkou s hustotou 1000 čar/mm, rozlišení prvního řádu spektra meteoru je 9,7 Å/px (VM_SW) a 10,8 Å/px (VM_NW). Kamery byly koupeny z projektu „Rozvoj pozorování a spektroskopie meteorů a meteoritů“ ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie Věd ČR, v.v.i.
Za rok 2015 zaznamenaly všechny tři kamery na Hvězdárně Valašské Meziříčí opatřené spektrografy 44 spekter. Rozdělení počtu spekter jednotlivých kamer nalezneme v tabulce níže:
Označení | Použitá kamera | Objektiv | Mřížka | Počet spekter v roce 2015 | Zprovoznění |
VM_N | VE6047EF | Tokina 3-8 mm | 500 čar/mm | 26 | 25.7.2014 |
VM_NW | QHY5LII-M | Tamron 3-8 mm megapixel |
1000 čar/mm |
8 | 24.10.2015 |
VM_SW | QHY5LII-M | Tamron 3-8 mm megapixel | 1000 čar/mm | 10 | 24.10.2015 |
Kamera | PER | SPO | STA | ORI | NTA | LEO | HYD | GEM | ORS | LYR |
VM_N | 12 | 7 | 3 | 1 | 1 | 1 | 1 | |||
VM_NW | 1 | 4 | 1 | 1 | 1 | |||||
VM_SW | 1 | 6 | 1 | 1 | 1 |
Vysvětlivky ke zkratkám: PER – Perseidy, SPO – sporadické meteory, STA – jižní Tauridy, ORI – Orionidy, NTA – severní Tauridy, LEO – Leonidy, HYD – Hydridy, GEM – Geminidy, ORS – jižní chi Orionidy, LYR – Lyridy
Orionida 28.10.2015 (202739 UT), VM_N |
Jižní Taurida 6.11.2015 (001741 UT), VM_N |
Leonida 19.11.2015 (034504 UT), VM_N |
Hydrida 14.12.2015 (030937 UT), VM_N |
Jižní Taurida 5.11.2015 (231201 UT), VM_SW |
Jižní Taurida 6.11.2015 (001741 UT), VM_NW |
Jižní Taurida 11.11.2015 (181413 UT), VM_SW |
Leonida 19.11.2015 (034504 UT), VM_NW |
Tento jasný bolid byl zaznamenán dvěma spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí, a to konkrétně spektrografy VM_NW a VM_N. Z důvodu vyššího rozlišení bylo pro podrobnou analýzu vybráno spektrum pořízené spektrografem VM_NW. Rozlišení analyzovaného spektra, závislé na hustotě čar difrakční mřížky (1000 čar/mm) a na rozlišení CMOS čipu (1280x960 px) je 10,8 Å/px.
Spektrální analýza byla provedena ze 7 snímků v průběhu letu meteoru (snímkovací frekvence 15 sn/s) a výsledné spektrum bylo kalibrováno na citlivost použitého CMOS čipu (Aptina MT9M034) v rozsahu vlnových délek 3500 až 9000 Å. Výsledné spektrum obsahuje emisní čáry prvků v poměrném zastoupení typickém pro Leonidy – železo (FeI), hořčík (MgI), sodík (NaI), vápník (CaI, CaII), mangan (MnI), chrom (CrI) a také křemík (SiII). Poměr emise prvků náležejících ionizované atmosféře Země vůči hořčíku (NI/Mg, NII/Mg, O/Mg) je vysoký, neboť pro velmi rychlé Leonidy (vg= 70,2 km/s) jsou ve spektru dominantní emisní čáry multipletu OI-1 na vlnové délce 7774 Å.
Detailní náhled na spektrum Leonidy v rozsahu 3400 až 7600 Å pak umožňuje identifikaci velmi silných emisních čar multipletů MgI-3 (3836 Å), FeI-4 (3858, 3888 a 3923 Å), CaII-5 (3940 Å), MgI-22 (4354 Å), CaI-4 (4455 Å) a také SiII-2 (6347 Å). Dominantní multiplety MgI-2 (5174 Å) a NaI-1 (5893 Å) mají pak prakticky shodnou intenzitu emisí, která je ovšem také srovnatelná s intenzitou emisí FeI, MgI a CaII v rozsahu vlnových délek 3800 až 4000 Å.
Tento bolid také dosáhl jasnosti potřebné pro zobrazení druhého řádu spektra a také bylo zaznamenáno spektrum dohasínající stopy po průletu bolidu, a to na 2 snímcích. Zde je možné identifikovat rozdílnou rychlost dohasínání jednotlivých emisních čar multipletů, nejrychleji dohasíná multiplet CaII-5 a NaI-1, následovaný multiplety CaI-4, MgI-2, FeI-15, atd. Na druhém snímku spektra stopy bolidu je nejintenzivnější emisní čárou multiplet FeI-1 (5205 Å), případně CrI-7 (5207 Å) – emisní čáry těchto prvků se nachází na vlnových délkách velmi blízko sebe a není jmožné je rozlišit, nicméně při laboratorních měřeních meteoritů se intenzita emisních čar multipletu CrI-7 jevila řádově silnější jak intenzita emisních čar FeI-1.
Celkem zaznamenaných meteorů bylo na třech spektroskopických kamerách 1218. Počty meteorů podle jednotlivých kamer jsou následující: severní kamera (VM_N) zaznamenala 892 meteorů, jihozápadní (VM_SW) 199 meteorů a severozápadní (VM_NW) 127 meteorů. Rozdíl v počtu meteorů je daný tím, že severní kamera byla v provozu po celý rok, zatímco jihozápadní a severozápadní byly nainstalovány nově v říjnu 2015.
Kamery slouží dále také k astrometrii a fotometrii meteorů a výpočtu vícestaničních drah ve spolupráci s ostatními stanicemi sítě EDMONd. Za rok 2015 to bylo celkově 921 drah (severní 680, jihozápadní 151, severozápadní 90). Pro detekci společných vícestaničních meteorů se spektroskopickými systémy jsou důležité stanice Kroměříž, Otrokovice, Zlín a Havlíčkův Brod, Nýdek, Maruška, na území mimo Českou republiku to jsou: slovenské stanice AGO Modra, Blahová, Senec, Kráčany a stanice HULUD 1 v Maďarsku. Rekordem je pak společný meteor mezi stanicemi VM_SW a Maienfeld (švýcarská síť FMA), vzdušná vzdálenost obou stanic je 682 km.
Vícestaniční dráhy – spektrograf VM_N |
Vícestaniční dráhy – spektrografy VM_SW a VM_NW |
V rámci projektu „Rozvoj pozorování a spektroskopie meteorů a meteoritů“ v současné době probíhá spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se sídlem v Praze, která by měla umožnit přesnější zpracování napozorovaných dat ze spektrografů a také případné spojení chemické analýzy tělesa během jeho letu a po dopadu na zemský povrch. Jako velmi užitečné se rovněž jeví simultánní měření zastoupení prvků ve vzorcích meteoritů – spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS), pomocí spektrometru Echelle ESA 4000 a spektrografu QHY5LII-M v konfiguraci shodné s jednotlivými spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Toto měření umožňuje zcela průkaznou identifikaci jednotlivých emisních čar prvků s následným využitím těchto znalostí při analýze spekter meteorů zaznamenaných spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Spektrum vzorku meteoritu JaH 815 (Jiddat al Harasis) zjištěné pomocí spektrometrů Echelle ESA 4000, Ocean Optics a spektrografu QHY5LII-M a následná identifikace emisních čar jednotlivých prvků.
Souhrn vybraných spekter zachycených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v roce 2015 - spektrograf VM_N (snímkovací frekvence 3 sn/s).
Souhrn vybraných spekter zachycených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v roce 2015 - spektrograf VM_SW a VM_NW (snímkovací frekvence 3 sn/s).
Naším společným cílem je výzkumná činnost a publikování výsledků a závěrů činnosti v odborných publikacích.
autor: Sylvie Gorková a Jakub Koukal