Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tento měsíc jsme se zaměřili na fotometrii zákrytových dvojhvězd, které nebyly delší dobu sledovány, a také monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. To umožnilo i velmi příznivé počasí, kdy bylo možné pozorovat tyto objekty po šestnáct jasných nocí.
Eruptivní aktivitu GJ 3236 Cas sledujeme od roku 2014. Ve spolupráci s dalším pozorovatelem Františkem Bílkem z Trhových Svinů se nám podařilo získat poměrně dostatečné množství dat na vydání samostatné publikace. Ta se časem stala také poměrně citovanou jinými teoretickými astrofyziky studujícími eruptivní hvězdy.
V současné době můžeme analyzovat dva samostatné datové soubory z hvězdáren Valašské Meziříčí a Trhové Sviny. František Bílek v rozmezí 12/2015 - 08/2023 GJ 3236 sledoval 3039 hodin a zaznamenal 302 erupcí, z čehož vychází frekvence jedné erupce za 10,1 hodiny. Ve Valašském Meziříčí byla pozorována 2034 hodin a zaznamenáno bylo 138 erupcí (frekvence 1 erupce za 14,7 hodiny). V teoretické oblasti výzkumu eruptivních hvězd je ještě mnoho nevyjasněných otázek. Jednou z nich je i vzhled světelných křivek erupcí, kdy cca 90 % případů dosáhne erupce maxima do několika desítek sekund, zatímco zbylých 10 % erupcí má nástup do maxima trvající i několik desítek minut. Fyzikální příčina je zatím nejasná.
O to zajímavější je letošní zářijové pozorování, kdy se zdá, že aktivita GJ 3236 Cas je o něco větší. Během tohoto měsíce byla dvojhvězda sledována 122 hodin a zaznamenáno 17 erupcí, tedy 1 erupce nastávala průměrně jednou za 7,2 hodiny. Jedním z aspektů, který se u eruptivních hvězd zkoumá, je možnost existence cyklů změn aktivity, podobně, jak sledujeme i u Slunce. Proto není vyloučeno, že něco podobného probíhá i u tohoto aktivního systému.
autor: Ladislav Šmelcer