Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – únor 2024

Pozorování proměnných hvězd – únor 2024

Zhruba po půlroční odmlce jsme se vrátili k fotometrii chromosféricky aktivní zákrytové dvojhvězdě NSVS 07453183 Lyn. Již první pozorovací noc odhalila změnu tvaru světelné křivky ve fázi po sekundárním minimu (cca fáze 0,6-0,9) oproti stavu v květnu 2023. Je tam patrný pokles zhruba o 0,11 magnitudy. Jedním z možných vysvětlení je vznik nebo vývoj poměrně rozsáhlé hvězdné skvrny během šesti měsíců. Za určitých podmínek můžeme velikost skvrny spočítat.

Jako vstupní parametry potřebujeme hodnoty povrchové teploty a průměry primární nebo sekundární složky a změřenou změnu zářivého výkonu hvězdy mezi obdobím roku 2023 a 2024. Protože nevíme, na které hvězdě se skvrna vyskytuje, budeme předpokládat, že se nachází na sekundární složce.

Prvním krokem je určení zářivého výkonu obou hvězd systému NSVS 07453183 Lyn. V literatuře tato hodnota není uvedena, ale je možnost ji spočítat. Teplotu jsme převzali z publikace Šmelcer, Wolf 2023 (MNRAS 520, 353–363), 4300 K pro primární a 4080 K pro sekundární trpasličí hvězdy. Z tabulky „A modern mean dwarf stellar color and effective tepterature seqquence“ verze 2022-04-14 od Erica Mamajeka odvodíme poloměry pro trpasličí hvězdy podle teploty. Pro trpaslíka o teplotě T1 = 4300 K vychází poloměr R1 = 0,669 Rsl (465,8x106 m) a pro teplotu T2 = 4080 K vychází R2 = 0,63 Rsl  (438,7x106 m). 

S pomocí Stefan-Boltzmannova zákona ( L = 4 R2 T4 ) můžeme vypočítat zářivé výkony jednotlivých trpasličích hvězd. 

L1 = 4 x 3,14 x 5,67x10-8 x (465,8x106)2 x 43004 = 5,269x1025 W   (0,137 Lsl)

L2 = 4 x 3,14 x 5,67x10-8 x (438,7x106)2 x 40804 = 3,790x1025 W   (0,099 Lsl)

Součet zářivých výkonů obou hvězd mimo zákryty vychází Lc = 9,059 x 1025 W.

Dalším krokem je zjištění poklesu zářivého výkonu systému vlivem vzniku a vývoje hvězdné skvrny v období mezi květnem 2023 a lednem 2024, který se projevil poklesem světelné křivky po fázi 0,5 o 0,11 magnitudy. Pomocí modifikované Pogsonovy rovnice spočítáme pokles zářivého výkonu

Lp = 9,059 x 1025 W / 10 -0,4x(-0,11 mag) =  9,059 x 1025 W / 1,1066 = 8,18 x 1025

a z něho pak poměr poklesu zářivého výkonu Lc-Lp / Lc = 0,097

Dalším krokem k výpočtu velikosti vzniklé skvrny je potřeba zjistit rozdíl teplot mezi fotosférou a hvězdnou skvrnou. K výpočtu použijeme vzorec z publikace Herbsta (2021)

Tstar – Tspot = 3,58x10-5 T2star + 0,0188 Tstar – 239,3 = 3,58x10-5 x 40802 + 0,0188 x 4080 = 433 K

Pak teplota skvrny vychází na 3647 K.

Pro výpočet plochy hvězdné skvrny pak použijeme vztah z publikace Shibaty (2013)

Pspot = (Lc-Lp/Lc) x Pstar x ((1-(Tspot/Tstar)4) -1 

Pspot = 0,097 x 3,14 x (438,7x106)2 x ((1- (3647 K / 4080 K)4) -1 = 1,62 x 1017 m2

Poměr velikosti skvrny a hvězdy pak říká, že skvrna pokrývá minimálně 16,5% povrch hvězdy. Pro zajímavost, největší zdokumentovaná sluneční skvrna z roku 1947 pokrývala plochu cca 0,6% povrchu Slunce.

Tento výpočet dokumentuje, že obří hvězdné skvrny na povrchu chladných trpasličích hvězd jsou pravděpodobně místy, ve kterých pozorujeme extrémní erupce. Při nich se uvolňují energie, které mohou být až o několik řádů intenzivnější než sluneční erupce.

To je případ i zákrytové dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn, u které jsme v posledních letech takové erupce pozorovali.

   

Obrázek 1: červeně zvýrazněná světelná křivka NSVS 07453183 Lyn z roku 2023. V této době byla křivka symetrická, proto také sekundární minimum nastávalo přesně ve fázi 0,5 oproti primárnímu minimu ve fázi 0,0.


Obrázek 2: červeně zvýrazněná světelná křivka NSVS 07453183 Lyn z ledna roku 2024. Po sekundárním minimu je vidět pokles svítivosti o 0,11 magnitudy. To může být způsobeno vznikem nebo vývojem hvězdné skvrny. Tato deformace způsobuje i změnu polohy sekundárního minima, která nenastává přesně ve fázi 0,5, ale asi o 2 minuty později.

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies