Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Konečně alespoň jednou za poslední měsíce bylo možné užít si pozorování několik dní po sobě, to se opravdu už dlouho nepovedlo.
S pomocí dalekohledu Newton 254 mm jsem dále pokračoval v pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 Cas. 12. února se mi podařilo zachytit unikátní erupci, která nastala v době sestupu do primárního minima. Při délce trvání 11 minut a amplitudě 0,18 magnitudy je na světelné křivce vidět, jak na tuto dobu je přerušen sestup do minima, body vyletí nad úroveň jasnosti hvězdy mimo zákryt a po erupci doběhne normálně minimum. Možná z této události bude možné lépe určit, kde dochází v tomto systému k erupcím.
Další poměrně výrazná erupce byla pozorována 15. února o půlnoci, která trvala 36 minut a zjasnění o 0,34 magnitudy.
15. února, tedy stejnou noc, jsem zaznamenal poprvé typickou erupci u zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam. U této hvězdy se také dají očekávat erupce, podobně jako u GJ 3236 Cas, ale s menší frekvencí. Na fázové křivce NSVS 01031772 Cam nejsou vidět variace změn jasnosti mimo zákryty jako u GJ 3236 Cas, které by nasvědčovaly přítomnosti hvězdných skvrn. O to větším překvapením bylo pozorovaní zjasnění, které mělo ve filtru R typický průběh – zjasnění o 0,29 magnitudy během jedné minuty a postupný pokles trvající zhruba 22 minut. Tuto erupci jsem pozoroval taktéž ve filtru I, tam zjasnění není tak výrazné, zhruba jenom o 0,1 magnitudy s podobnou délkou trvání.
Obrázek 1: Světelná křivka NSVS 01031772 Cam ze dne 15.2. 2015 pořízená pomocí dalekohledu Celestron 355 a kamerou G2 1600. Po pozorovaném sekundárním minimu ve fázi 0.6086 došlo ke zjasnění o 0,29 magnitudy ve filtru R trvající 22 minut.
autor: Ladislav Šmelcer