Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V tomto měsíci, stejně jako v září, počasí mnoho nepřálo a za pět nocí se podařilo získat 6048 měření jasnosti proměnných hvězd. S nástupem podzimu jsme se začali věnovat zákrytové dvojhvězdě BX Tri, která spadá i do kategorie eruptivně aktivních. Některé aspekty naznačují, že u této soustavy sledujeme zvýšení erupční aktivity.
BX Tri je zahrnuta do programu pozorování eruptivních hvězd od roku 2014. Z dlouhodobého sledování vychází četnost erupcí s frekvencí 0,018 erupce za hodinu, což ji řadí z hlediska frekvencí mezi průměrné systémy. Oproti předchozím rokům nová pozorování z letošního roku ukazují ve fázi po primárním minimu deformaci světelné křivky. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je zřejmě vývoj hvězdných skvrn na povrchu jedné ze složek zákrytové dvojhvězdy, které mohou ovlivnit vzhled světelné křivky.
Obrázek 1: Světelná křivka erupce ze dne 25.10. 2022. Pomocí čtyř dalekohledů se povedlo získat čtyřbarevnou fotometrii erupce ve filtrech B, V, R a clear. Amplituda zjasnění je největší ve filtru B (0,22 magnitudy), tedy krátkovlnné oblasti spektra. V dalších filtrech je amplituda zjasnění menší (filtr V 0,097 magnitudy, ve filtru R a clear jsou amplitudy podobné 0,016 magnitudy). Tento fakt je interpretován jako důkaz, že ke zjasnění systému dochází v oblasti se zvýšenou teplotou. Zatím co povrchová teplota hvězd BX Tri je kolem 3000 K, během rekonexe magnetického pole se část povrchu hvězdy zahřeje na teploty přes 10 000 K, ze kterého se pak emituje elektromagnetické záření.
Obrázek 2: Fázová světelná křivka BX Tri. Šedá křivka představuje data z roku 2021, červená křivka aktuální data z roku 2022. Ve fázi kolem 0,25 je vidět mírný pokles jasnosti dvojhvězdného systému, který může souviset s vývojem velké hvězdné skvrny a tedy i možná s vývojem hvězdné aktivity. U tohoto dvojhvězdného systému jsou tyto změny pozorovány docela často.
Obrázek 3: Grafické znázornění vztahu mezi vlnovou délkou a amplitudou vzplanutí erupce. Zde je znázornění faktu, že v kratších vlnových délkách (v modré oblasti spektra) je amplituda zjasnění vždy větší. V podstatě stejná závislost byla pozorována i během jiných erupcí i u různých hvězd stejné kategorie. To potvrzuje domněnku, že vznik erupcí na různých hvězdách má stejný mechanismus – rekonexi magnetického pole.
autor: Ladislav Šmelcer