Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Někdy zmýlená může vést i k novému objevu. To se mi povedlo při pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236, kdy jsem chtěl kontrolně proměřit světelnou křivku CzeV590 kvůli zpřesnění periody. Omylem jsem hvězdné pole nastavil mimo tuto hvězdu a kromě GJ 3236 se měnila jiná hvězda. Jedná se o novou proměnnou, která má nyní označení v katalogu CzeV772 s určenou periodou 0,404 dne a amplitudou 0,25 magnitudy.
Za šest pozorovacích nocí jsem získal 26 109 měření. Tradičně jako minulé měsíce je věnována pozornost eruptivním hvězdám. Nadále velmi aktivní je GJ 3236. 2. října byla pozorována výrazná dvojitá erupce s odstupem maxim 36 minut. 5. října se podařilo zachytit erupci na konci sekundárního minima, další následovala s odstupem 2 hodiny. Poslední byla zaznamenána 24. října, jednalo se o poměrně malou a rychlou erupci. Celkem je nyní zdokumentováno 35 erupcí. Z dat jsem sestavil graf závislosti výskytu erupcí na orbitální fázové křivce. Z ní vyplývá, že není vidět výrazná koncentrace erupcí pro určitou oběžnou fázi dvojhvězdy.
Dalším bodem pozorování v říjnu bylo doměření některých starších hvězd z Cze V katalogu, aby bylo možné určit orbitální periodu.
Obrázek 1: Fázová křivka CzeV772.
Ze čtyř pozorovacích nocí se podařilo určit periodu 0,404 dne
Obrázek 2: Hvězdné pole GJ 3236 Cas s nově objevenými proměnnými hvězdami CzeV590
a CzeV772
autor: Ladislav Šmelcer