Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V rámci spolupráce s Astronomickým ústavem Karlovy univerzity a hvězdárny ve Valašském Meziříčí se věnujeme pozorování některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Od roku 2022 se mimo jiné věnujeme fotometrii zákrytové dvojhvězdy s označením 2MASS J04100497+2931023 v souhvězdí Býka. Tato dvojhvězda je zajímavá i tím, že se u ní projevuje chromosférická aktivita ve formě hvězdných erupcí.
Pozorování naznačují, že by v blízkosti dvojhvězdy se mohla nacházet třetí hvězda s velmi krátkou oběžnou dobou kolem jednoho roku. Pro potvrzení je potřeba získávat okamžiky minim co nejčastěji. Souběžně s fotometrií minim je možné sledovat i erupční aktivitu.
O absolutních parametrech a pozorovaných erupcích referovali G. Meng a kol. v publikaci Research in Astronomy and Astrophysics (RAA 2021 Vol. 21 No. 5, 115(9pp), Absolute parameters and observed flares in the M-type detached eclipsing binary 2MASS J04100497+2931023. Zde mimo jiné citují naši publikaci z roku 2017 věnované podobné zákrytové dvojhvězdě GJ 3236, přičemž porovnávají zjištěné frekvence erupcí.
2MASS J04100497+2931023 byla pozorována po dobu 29 hodin a z počtu pozorovaných erupcí vychází frekvence 0,1 erupce za hodinu. Tyto výsledky jsou podobné hodnotám pro podobné zákrytové systémy - 0.09 pro BX Tri (Luo a kol. 2019; Dimitrov & Kjurkchieva 2010), 0.06 pro GJ 3236 (Šmelcer a kol. 2017) a 0.064 erupce za hodinu pro DV Psc (Pi et al. 2019).
Také podobně vychází i sklon spektrálního indexu erupcí měřený z amplitud erupcí pozorovaných v různých vlnových délkách (viz obrázek 1). Průměrný sklon lineárního fitu je pro 2MASS J04100497+2931023 -3,3 (±0,9). Tato hodnota je podobná výsledkům -3,2 (±0,3) pro YY Gem (Gary a kol. 2012) a -3,9 (±0,4) pro GJ 3236 (Šmelcer a kol. 2017). Tyto výsledky naznačují, že mechanismus vzplanutí u zákrytových dvojhvězd s nízkou hmotností je stejný, tedy že se jedná o události, kdy dochází k zahřátí aktivní oblasti na teploty v rozmezí 10 000 - 12 000 K během magnetické rekonexe.
V následujících měsících budeme pokračovat ve fotometrii této dvojhvězdy s cílem upřesnit změny v O-C diagramu a detekovat projevy chromosférické aktivity prostřednictvím erupcí, případně vývojem hvězdných skvrn.
Obrázek 1:
Graf závislosti amplitudy zjasnění během erupce na vlnové délce pro tři erupce pozorované u 2MASS J04100497+2931023 Tau v období 31.12. 2019 - 1.1. 2020. Obrázek je převzatý z publikace Absolute parameters and observed flares in the M-type detached eclipsing binary 2MASS J04100497+2931023 G. Meng a kol. (RAA 2021 Vol. 21 No. 5, 115).
Obrázek 2:
O-C diagram sestavený z pozorovaných minim na hvězdárně ve Valašském Meziříčí na konci roku 2022 a v listopadu 2023. Nová pozorování zatím trochu kazí předpoklad přítomnosti třetí hvězdy v systému s oběžnou dobou kolem 1 roku. Amplituda změn okamžiků minim je také velmi malá, kolem 65 sekund, což je na hranici i přesnosti měření.
autor: Ladislav Šmelcer