Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Z pozorovatelského hlediska ledny nejsou příliš nakloněny ani pro proměnné hvězdy. Během pěti jasných nocí jsme zaznamenali 7784 měření. Dne 8. ledna 2016 se nám podařilo během společného pozorování s ondřejovskou hvězdárnou zaznamenat slabší vzplanutí u GJ 3236 Cas. Po roce také pokračujeme fotometrií eruptivní dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari.
Opět se ukázalo, že společná pozorování jednoho objektu z více stanovišť má svůj význam. To byl případ z 8. ledna 2016 u GJ 3236 Cas. Po zpracování dat z našich pozorování bylo ve filtru R vidět několik málo bodů, které byly mírně nad úrovní šumu světelné křivky. Nicméně díky datové řadě z Ondřejova ve filtru V bylo ve stejný čas vidět výraznější zjasnění. Tím se podařilo potvrdit, že se nejedná o šum v datech, ale reálný jev. Je to dáno i faktem, že erupce v kratších vlnových délkách jsou výraznější.
U zákrytové dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari se kromě předpokládaných erupcí sledují dlouhodobé změny v O - C diagramu způsobené přítomností třetího objektu. Situace v tomto systému není zatím úplně jasná, zatím to vypadá, že kolem zákrytové dvojhvězdy s periodou oběhu 0,51508829 dne se pohybuje další objekt s periodou delší než jeden rok.
Další zajímavostí u tohoto systému je i celkový vzhled fázové křivky. Mimo zákryty je patrný velký rozptyl dat s amplitudou až 0,2 magnitudy. Mohlo by jít o poměrně výraznou aktivitu, která však nemá typický charakter jako u klasických erupcí. Podobné výsledky jsou vidět na světelných křivkách, které v roce 2009 zveřejnili v časopise MNRAS O. Cakirli a C. Ibanoglu.
V následujících řádcích přinášíme soupis publikací za rok 2015, které vyšly v recenzovaných časopisech.
Variable Star and Exoplanet Section of the Czech Astronomical Society
V této publikaci, která vyšla ve sborníku „Living Together: Planets, Host Stars and Binaries, Proceedings“ z litomyšlské konference v roce 2014, jsou prezentovány výsledky Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), tedy i výsledky fotometrie z Valašského Meziříčí.
Flares in eclipsing binary GJ 3236 Cas
V sekčním časopise OEJV (Open European Journal on Variable stars) vyšla publikace shrnující první půlrok fotometrie eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas a popis prvních zaznamenaných vzplanutí.
AG Draconis – a symbiotic mystery
V tomtéž vydání časopisu OEJV byly zveřejněny nové poznatky o této symbiotické dvojhvězdě. Na její fotometrii jsme se podíleli v minulých letech.
B.R.N.O. Contributions n. 39 – Times of minima
V této publikaci jsou zveřejněna všechna minima zákrytových dvojhvězd, která byla zaslána do databáze SPHE. Na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bylo za poslední období získáno celkem 438 minim.
Obrázek 1: Světelné křivky GJ 3236 Cas z 8. ledna 2016. Červené body představují fotometrii ve filtru R z Valašského Meziříčí, zelené body fotometrii ve filtru R z Ondřejova. V čase 20h16m UT je patrné nenápadné zjasnění o zhruba 0,03 magnitudy ve filtru R a 0,04 magnitudy ve filtru V.
O necelé dvě hodiny později došlo k další, o něco výraznější erupci, v Ondřejově se v té době už nepozorovalo.
Obrázek 2: Fázová křivka NSVS 06507557 Ari z dat konce roku 2014 a nová pozorování v roce 2016. Zajímavý vzhled světelné křivky je vidět po sekundárním minimu. Pokud to dovolí počasí, ještě v tomto období bude zajímavé sledovat další vývoj světelných změn tohoto zákrytového systému.
autor: Ladislav Šmelcer