Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Je škoda, že během měsíců, které mají dlouhé noci, je v poslední době špatné počasí. Tudíž během prvního měsíce roku 2013 jsem pozoroval pouze 2 noci a pořídil celkem 2 346 měření. Zajímavostí bylo vyhlášení pozorovací kampaně eruptivní hvězdy V 711 Tau, kdy bylo provedeno souběžné pozorování pomocí infračerveného teleskopu Herschel, spektroskopická pozorování v Ondřejově a bylo potřeba získat i fotometrická data. Obtíží je skutečnost, že se jedná o poměrně jasnou hvězdu (V = 5,9 mag). Dne 26. 1. 2013 bylo u nás jasno, a tak bylo možné pozorovat ji během této kampaně. Podle předběžných výsledků to vypadá, že hvězda na počátku pozorovacího intervalu nebyla ve fázi vzplanutí. Mechanismus erupcí u těchto hvězd má být podobný jako u Slunce.
V další části článku uvádím pokračování publikace výsledků zákrytových dvojhvězd uvedených v práci
Stáčení přímky apsid u excentrických zákrytových dvojhvězd V785 Cas, V821 Cas, V796 Cyg, V398 Lac a V871 Per.
V 821 Cassiopeiae
Jedná se o oddělený dvojhvězdný systém s detekovanými spektrálními čarami u obou složek (dvojhvězda má také označení HD 224557, BD+52.3571, HIP 118223; Vmax = 8m,26 sp. A1V+A4V). Jasná dvojhvězda má excentrickou dráhu (e = 0,14) a orbitální periodu kolem 1,8 dne. Excentrickou dráhu a apsidální pohyb u V 821 Cas objevil Otero (2005) na základě analýzy dat z družice Hipparcos a NSVS. První BVR fotometrie pro V 821 Cas byla získána Degirmencim a kol. v letech 2003 a 2007 v observatořích Baja a Ege. Byla potvrzena excentrická dráha a zlepšené efemeridy
prim. min. = HJD 2 451 767.4106 dne + 1.7697534 dne x E,
Data pro tuto dvojhvězdu byla analyzována také v práci Bulut a Demircan (2008), kteří získali podobnou hodnotu excentricity dráhy e = 0,115. Cakirli a kol. (2009) ze spektroskopických měření určili absolutní hodnoty jednotlivých složek
M1 = 2.05 ± 0.07 Msl M2 = 1.63 ± 0.06 Msl,
R1 = 2.31 ± 0.03 Rsl, R2 = 1.39 ± 0.02 Rsl.
Také poprvé určili hodnotu apsidálního pohybu 118 let ± 19 let a také konstantu vnitřní struktury log k2 obs = -2,56. V následujících letech proběhla další pozorování, na jejichž základě lze zredukovat nejistoty předchozích výsledků.
Pro tuto práci byla použita data z prací v rozmezí let 2003–2012. Celkem bylo analyzováno 50 přesných minim včetně 22 nových sekundárních minim. Na základě analýzy z práce Cakirli a kol. (2009) sklon orbitální dráhy vychází na i = 82,6 st. Hodnota apsidálního pohybu je uvedena v tabulce 1, Kompletní O-C diagram je vidět na obrázku 1.
obrázek 1
V 796 Cygni
Oddělená zákrytová dvojhvězda V 796 Cyg (také BV 345, S 4782, GSC 3560-0777, FL 2778, Vmax = 10,95 mag, sp. tř. A0) je poměrně málo studovaný systém s krátkou oběžnou dobou (P = 1,5 dne) s mírně excentrickou dráhou (e = 0,07). Jako proměnnou ji objevil v roce 1949 Hoffmeister v Sonnebergu a nezávisle na něm později Strohmeier v roce 1961 v Bambergské hvězdárně. Busch a Haussler (1966) určili první správnou efemeridu a orbitální periodu,
Prim. min. = HJD 2 437 997,108 dne + 1,480834 x E
Pro tuto hvězdu nejsou k dispozici nová spektroskopická ani fotometrická data. Všechna starší měření okamžiků minim byla převzata z databáze O-C brány. K analýze dat nebyla použita fotografická data z prací Busch a Haussler (1966) a Strohmeier a Bauernfeind (1968) kvůli jejich velkému rozptylu měření. Celkově bylo k analýze použito 48 spolehlivě určených minim. Parametry apsidálního pohybu jsou shrnuty v tabulce 1 a O-C diagram je na obrázku 2.
obrázek 2
tabulka 1
autor: Ladislav Šmelcer