Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Pozorování proměnných hvězd – květen 2020
V tomto období jsme pokračovali v pozorování chromosféricky aktivní hvězdy ASAS J 083128+1953.1 Cnc. Jedná se o krátkoperiodickou zákrytovou dvojhvězdu objevenou v roce 2004 (Pojmanski, Astr. Nach. 325, 2004) s periodou oběhu hvězd 0,217811 dne. Zároveň je vedená i jako zdroj rentgenového záření (Voges, AA 349, 1999), což je další doklad chromosférické aktivity.
V roce 2015 jsme ji zařadili do našeho programu monitorování eruptivních hvězd s předpokladem pozorování těchto energetických procesů. V roce 2016 až 2017 pozorování odhalilo poměrně výrazné asymetrické polohy primárních a sekundárních minim oproti předpokládaným kruhovým drahám oběhu hvězd kolem společného těžiště. Časový rozdíl činil 14,04 minuty, což odpovídá 8,95 % z poloviny oběžné doby. To by znamenalo, že jedna ze složek obíhá po excentrické dráze, což je u kontaktních zákrytových dvojhvězd nemožné. Jedno z možných vysvětlení je přítomnost velké hvězdné chladné skvrny, která může způsobit asymetrii světelné křivky (falešná excentricita). V dalších letech jsme mohli sledovat změny v O-C diagramu a průběžně sledovat jeho vývoj. V roce 2018 se časový rozdíl mezi primárními a sekundárními minimy zmenšil na 9,52 minuty a v roce 2020 na 4,18 minuty. To znamená, že křivka se stává stále více symetrickou a pravděpodobně dochází ke změnám v rozložení a velikosti hvězdných skvrn. V období 16.3. 2016 – 7.4. 2020 byl tento systém pozorován během 32 nocí 144,2 hodiny, ale během této doby nebyla zaznamenána erupce.
Obrázek 1: O-C diagram hvězdy ASAS J 083128+1953.1 Cnc v letech 2017 – 2020. Červená kolečka představují sekundární minima, modrá pak primární. V roce 2017 je vidět zjevné oddělení těchto úkazů, to znamená, že nebyly pozorovány ve fázi 0,5, ale byly posunuty, v tomto případě v roce 2017 o 14,04 minuty. V dalších letech se rozdíly zmenšují až na současnou hodnotu v roce 2020 4,18 minuty.
Obrázek 2: Fázová světelná křivka ve filtru B ASAS J 083128+1953.1 Cnc z roku 2016 – 2017. Jsou vidět různé výšky maxim jasnosti po sekundárním a primárním minimu a zároveň sekundární minima nenastávají ve fázi 0,5, ale jsou posunuta o 14,18 minuty.
Obrázek 3: Fázová světelná křivka ve filtru B ASAS J 083128+1953.1 Cnc z roku 2020. Zde je křivka výrazně symetričtější a minima nastávají skoro v normálních fázích, jak je běžné u kontaktních zákrytových dvojhvězd.
autor: Ladislav Šmelcer
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz