Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Je potěšitelné, že skončilo období krátkých nocí. Taktéž počasí přálo, takže jsem během 9 nocí pořídil celkem rovných 17 000 měření proměnných hvězd. Velký počet je způsoben zejména sledováním pole v souhvězdí Ještěrky, kde jsem upřesňoval elementy proměnných hvězd CzeV475 a CzeV480 a objevil další novou proměnnou hvězdu, zřejmě typu W UMa.
CzeV475 a CzeV480 jsem v poli ES Lac objevil v roce 2013. Letos jsem se zaměřil na doladění parametrů oběžné doby u CzeV475. V tomto případě se jedná o zákrytovou dvojhvězdu typu W UMa s periodou 0.516222 dne. CzeV480 je pulsující hvězdou typu delta Scuti s periodou 0.10203 dne, nicméně jsou vidět rychlé změny ve velikosti amplitudy i v průběhu jedné noci.
Vrátil jsem se také k fotometrii eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. Zatím nebyla zaznamenána erupce, ale vypadá to, že se možná zvětšila amplituda změn jasnosti mimo zákryty, které jsou pravděpodobně způsobeny přítomností velkých skvrn. Bude potřeba získat ještě více dat na definitivní závěr.
Ve východní kopuli s pomocí dalekohledu Celestron 355 mm a kamerou MII G2-1600 pokračovala fotometrie eruptivní zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam. V tomto případě se na projevy erupční aktivity nadále zatím čeká.
autor: Ladislav Šmelcer