Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Na druhý svátek vánoční 26. 12. 2020, necelou hodinu před půlnocí, mělo dojít v pásu širším než 120 km, který protínal celé Česko, k zákrytu hvězdy UCAC-591-018253 (11,0mag) poměrně velkou planetkou (203) Pompeja (průměr téměř 120 km, 12,4mag). Poslední plánovaný zákryt v roce 2020 nastal téměř přesně podle předpovědi a pro naše stanoviště byl pozitivní. Doba zákrytu ve Valašském Meziříčí byla 9,3 s. Vzhledem k dobrému počasí byli úspěšní i další 4 pozorovatelé z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
Planetka (203) Pompeja je docela velká planetka hlavního pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru. Byla objevena v roce 1879 a pojmenována podle Pompejí, zničených sopečnou erupcí v roce 79. Střední průměr tělesa je okolo 120 km. Kolem Slunce obíhá po mírně výstředné dráze (e = 0,058) ve vzdálenosti 2,577 až 2,897 AU, se sklonem 3,2° k ekliptice a dobou oběhu kolem Slunce 4,53 roku. Na základě fotometrických měření byla stanovena doba (synodické) rotace 24,052 h, tedy velice blízká době rotace Země. Bližší údaje o planetce a její dráze lze najít například na Wikipedii nebo na adrese https://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=203;orb=1;cov=0;log=0;cad=0#orb.
Podrobnější údaje o zákrytu jsou na následujícím obrázku (kliknutím na obrázek zvětšete do čitelné podoby):
V obrázku č. 3 jsou důležité údaje o předpovězeném zákrytu. V prvním sloupci údaje o zakrývané hvězdě (jasnost a souřadnice), ve druhém údaje o zákrytu (maximální délka trvání – 11,2 s, pokles jasnosti – 1,7mag, vzdálenosti Slunce a Měsíce) a ve třetím údaje o planetce (jasnost, průměr – 118 km, paralaxa a hodinová změna souřadnic).
I když byly vánoční svátky, přesto se ve hvězdárně sešli moji dva kolegové Jiří Srba a Ladislav Šmelcer s odhodláním tento nadějný zákryt napozorovat, za což bych jim rád poděkoval. Naštěstí se umoudřilo i počasí (v celém Česku), které od počátku prosince nebylo pro pozorování příliš příznivé.
Rozložení části ze stanic přihlášených k pozorování vzhledem k předpovězenému "stínu" je znázorněno na obrázku z aplikace OccultWatcher (Obr. č. 4) – červená značka označuje polohu naší hvězdárny (podle předpovědi jsme byli 49 km od centrální linie a pravděpodobnost pozitivního pozorování byla 81 %), zelená čára označuje centrální linii, modré čáry okraje planetky, červené čáry chybu 1 a 2 sigma:
Pozorování jsme provedli pomocí dalekohledu Newton 254/1200 mm (v jižní kopuli) a s kamerou QHY 174 GPS Cooled. Tato kamera je pro taková pozorování velice vhodná. Její chip lze chladit a tím snížit šum a zvýšit odstup signálu od šumu (teplota byla -25 °C). K nahrávání úkazu do PC používáme program SharpCap a ke zpracování programy Tangra/PyMovie. Přesný čas do hlavičky souboru (typ SER) i přímo do obrazu vkládá sama kamera, která má v sobě integrovaný přijímač GPS.
Výsledky pozorování a celkové zpracování (z dostupných pozorování) jsou k dispozici na stránkách euraster.net. Do 10. 1. 2021 dorazilo a bylo zpracováno 8 pozorování, všechna pozitivní – 5 z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
Přehled pozorování lze nalézt na https://www.euraster.net/results/2020/index.html#1226-203. Upravený obrázek (ze zdroje) zachycuje zpracovaná pozorování (zelená čára č. 8 – naše pozorování). Obr. č. 7:
Rozměry určené z tohoto pozorování: 119,3 km x 95,7 km, PA 96,4°. Planetka se tentokrát nepříliš odchýlila od předpovědi (cca 3 km na jih).
Vzhledem k jasnosti planetky a hvězdy, očekávanému poklesu a předpokládané době trvání zákrytu jsme zvolili expoziční čas snímků 100 ms. Světelná křivka, kterou jsme získali ze záznamu, je uvedena na následujícím obrázku (Tangra/AOTA):
Získané časy zákrytu byly pro naše pozorovací stanoviště pro vstup (D) 22:10:38,88 +/- 0,05 s a pro výstup (R) 22:10:48,15 +/- 0,05 s (v UT), doba zákrytu 9,27 s.
autor: Petr Zelený