Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V pondělí 10. 2. 2020 v noci došlo nad Evropou opět k zákrytu hvězdy planetkou Sylvia. Ale oproti pozorování z loňského října jasnější planetka (12,6mag) zakrývala hvězdu slabší (14,5mag) UCAC4 610-041692, takže se jednalo o mnohem náročnější pozorování. Kromě toho v tuto dobu přecházel přes Evropu orkán Sabine (Ciara) a většina pozorovatelů (42 nahlášeno do OccultWatcheru) nemohla vzhledem ke špatným povětrnostním podmínkám pozorovat. Ve Valaškém Meziříčí nám však tentokrát (oproti minule) štěstí přálo. Vzhledem k jasnosti hvězdy bylo pozorování zákrytů měsíčky planetky ještě náročnější.
Obr. 1: výsledek pozorování, podrobněji v článku níže - ze stránek euraster.net
Povětrnostní situace - oblačnost
Jak jsme již uváděli minule, parametrem, který nejvíce ovliňuje jakékoliv astronomické pozorování, je počasí. Následující obrázky ukazují jaké počasí panovalo v Evropě a Česku v době zákrytu, tedy 10. 2. 2020 ve 21:45 UT. Snímky oblačnoti z družice Meteosat (IR) na obr. 2 a obr. 3 - kliknutím zvětšete:
Obr. 2: Evropa 10. 2. 2020 21:45 UT |
Obr. 3: Česko 10. 2. 2020 21:45 UT |
Zákryt nastal bohužel v období, kdy přes Evropu přecházel orkán Sabine (Ciara). Většina území byla pokryta oblačností, která se rychle posouvala k západu. V tomto případě stálo při nás štestí, neboť ještě 3/4 hodiny před zákrytem na hvězdárně pršelo a 3/4 hodiny po zákrytu se zase oblohou hnalo množství mraků. Situaci v době zákrytu pro Valašské Meziříčí (červený křížek) je znázorněna na obrázku č. 3. Nastala úplně opačná situace než při říjnovém zákrytu.
Údaje o zákrytu - předpověď
Podrobnější údaje o zákrytu jsou na následujícím obrázku (kliknutím na obrázek zvětšete do čitelné podoby):
V obrázku č. 4 jsou důležité údaje o předpovězeném zákrytu. V prvním sloupci údaje o zakrývané hvězdě (jasnost a souřadnice), ve druhém údaje o zákrytu (maximální délka trvání - 24 s, pokles jasnosti - jen 0,2mag!!!, vzdálenosti Slunce a Měsíce) a ve třetím údaje o planetce (jasnost, průměr - 286 km, paralaxa a hodinová změna souřadnic). Obrázek také obsahuje dostupné informace o dvou měsíčkách.
Pozorování
Rozložení 42 stanic přihlášených na pozorování vzhledem k předpovězenému "stínu" je znázorněno na obrázku z aplikace OccultWatcher (Obr. č. 5) - červená značka označuje polohu naší hvězdárny, zelená čára označuje centrální linii, modré čáry okraje planetky, červené čáry chybu 1 a 2 sigma:
Jak jsme zmínili v úvodu, tak počasí velmi ovlivnilo počet pozorování. Určitým limitem pro pozorování byl rovněž fakt, že že zakrývaná hvězda byla slabší (téměř o 2mag), takže při samotném zákrytu došlo pouze k malému poklesu jasnosti (podle předpovědi 0,2mag). Většinou to bývá obráceně - hvězda je jasnější a je na záznamu vidět a planetka s menší jasností na záznamu patrná není. Při zákrytu potom dojde k výraznému poklesu jasnosti nebo dokonce k úplnému zmizení. V případě jasné planetky a slabé hvězdy pozorujeme nejdříve celkový jas planetky a hvězdy dohromady (hvězda k němu přispívá jen málo) a tedy při zákrytu dojde jen k malému poklesu, potom po zákrytu dojde opět k nepatrnému zvýšení. Proto je nutné velice dobře nastavit jasnost planetky a hvězdy - jejich výsledný obraz co nejvíce jasný, ale nesmí být saturované pixely. Pak také hodně záleží na způsobu vyhodnocení.
My jsme pozorování provedli pomocí dalekohledu Newton 254/1200 mm (v jižní kopuli) a s nedávno pořízenou kamerou QHY 174 GPS Cooled. Tato kamera je velice vhodná i na takováto pozorování. Chip kamery lze chladit a tím snížit šum a zvýšit odstup signálu od šumu. K nahrávání úkazu do PC používáme program SharpCap a ke zracování programy Tangra / PyMovie a AOTA / PYOTE. Přesný čas do hlavičky souboru (typ SER, FITS) i přímo do obrazu vkládá sama kamera, která má v sobě integrovaný přijímač GPS.
Výsledky pozorování
Výsledky pozorování a celkové zpracování (z dostupných pozorování) jsou k dispzici na stránkách euraster.net. Do 17. 2. 2020 dorazilo a bylo zpracováno pouze 8 pozorování (vzhledem ke zmíněnému počasí a přechodu Sabine) - 1 pozorování z Česka (HVM) a 7 z Velké Británie. Všechna došlá pozorování byla pozitivní, došlo k zákrytu hvězdy planetkou Sylvia. Zákryt hvězdy měsíci planetky nebyl pozorován.
Přehled pozorování lze nalézt na www.euraster.net/results/2020/index.html#0210-87. Upravený obrázek (ze zdroje) zachycuje zpracovaná pozorování. Obr. č. 6:
Již na první pohled je vidět, že napozorovaná data docela dobře souhlasí s modelem DAMIT. S 3D modely planetky Sylvia (87) si můžete "pohrát" na adrese https://3d-asteroids.space/asteroids/87-Sylvia. Na těchto stránkách můžete případně nalézt i další modely planetek i komet.
Rozměry určené z tohoto pozorování: 358,3 (+/-7,3) km x 178,6 (+/-23,4) km, PA 97,7° (+/-1,3°).
Na následujících dvou obrázcích si můžeme porovnat situaci při dvou zmiňovaných zákrytech planetky Sylvia:
277,3 km x 235,0 km |
358,3 km x 178,6 km |
Obr. 7: Sylvia - zákryt z 29. 10. 2019 |
Obr. 8: Sylvia - zákryt z 10. 2. 2020 |
Na první pohled je patrné, že se jedná v každém případě o jiný pohled na tuto planetku, kdy byla pokaždé jinak natočená vzhledem k Zemi. Z toho jsou také zřejmé přínosy a omezení pozorování zákrytů. Jedna sada pozorování je vlastně takovou momentkou dané planetky, kdy se dozvídáme o tvaru a rozměrech pouze v jednom řezu. O povrchových útvarech na straně právě přivrácené se nedozvíme nic. Abychom získali celý tvar, je nutné více pozorování v různých časových obdobích.
Výsledky pozorování - Valašské Meziříčí
Vzhledem k jasnosti planetky a hvězdy, očekávanému poklesu a předpokládané době době trvání zákrytu jsme zvolili expoziční čas snímků 500 ms.
Světelná křivka, kterou jsme získali ze záznamu, je uvedena na následujícím obrázku (Obr. 9 J. Mánek / PYOTE):
Získané časy zákrytu byly pro naše pozorovací stanoviště pro vstup (D) 21:46:05,58 +/- 0,43 s a pro výstup (R) 21:46:16,86 +/- 0,43 s. Maximální předpovězená délka zákrytu měla být až 24 s. Naše pozorovací stanoviště se však nacházelo v blízkosti okraje (viz obr. 6 - úsečka 9), proto tato doba byla mnohem kratší 11,28 +/- 0,53 s. Jasnost během zákrytu poklesla jen o 0,15mag. Z vyhodnocení je patrné, že při vhodných podmínkách a nastavení kamery, lze bezpečně zaznamenat i úkazy s velice malými poklesy - až cca 0,1mag. Tento zákryt nám posloužil i pro otestování možností kamery.
autor: Petr Zelený