Nejúspěšnější letošní (2019) pozorování planetkového zákrytu v Evropě! - Zákryt planetkou Sylvia

V úterý 29. 10. 2019 přibližně 20 minut před světovou půlnocí proletěly od severu přes velkou část Evropy "stín" planetky Sylvia (87) o šířce 440 km a "stíny" jejích dvou měsíců (Romulus a Remus). Planetka zakrývala poměrně jasnou hvězdu (10^mag) TYC 1932-00469-1. Na tento mimořádný úkaz bylo připraveno několik desítek pozorovatelů z více než 10 evropských států - jen do OccultWatcheru bylo přihlášeno 64 stanic. Většině z nich přálo štěstí v podobě jasné oblohy. Menší část takové štěstí neměla, včetně nás. V době zákrytu byla obloha ve Valašském Meziříčí pokryta nízkou oblačností.

(Obr. 1: výsledek pozorování, podrobněji v článku níže)

Povětrnostní situace - oblačnost

Parametrem, který nejvíce ovliňuje jakékoliv astronomické pozorování, je počasí. Následující obrázky ukazují jaké počasí panovalo v Evropě a Česku cca 20 minut po předpovězeném zákrytu, tedy 30. 10. 2019 v 0:00 UT. Snímky oblačnoti z družice Meteosat (IR) na obr. 2 a obr. 3 - kliknutím zvětšete:

Obr. 2: Evropa 30. 10. 2019 0:00 UT	Obr. 3: Česko 30. 10. 2019 0:00 UT

Pokrytí oblačností bylo v rámci Evropy proměnlivé. Od jasna až po zataženo. V Česku to bylo přibližně půl na půl, bohužel ve ValMezu se udržovala nízká oblačnost. Podle výsledků (viz níže) bychom však s největší pravděpodobností zákryt ani planetkou ani měsícem nezaznamenali.

Údaje o zákrytu - předpověď

Podrobnější údaje o zákrytu jsou na následujícím obrázku (kliknutím na obrázek zvětšete do čitelné podoby):

V obrázku č. 4 jsou důležité údaje o předpovězeném zákrytu. V prvním sloupci údaje o zakrývané hvězdě (jasnost a souřadnice), ve druhém údaje o zákrytu (maximální délka trvání - 23 s, pokles jasnosti - 3,3^mag, vzdálenosti Slunce a Měsíce) a ve třetím údaje o planetce (jasnost, průměr - 286 km, paralaxa a hodinová změna souřadnic). Obrázek také obsahuje dostupné informace o dvou měsíčkách.

Další obrázek (GoogleEarth) ukazuje podrobněji průběh předpovězeného stínu po povrchu Země.

Obr. č. 5  (předpověď průběhu stínu na zemském povrchu: zelená čára označuje centrální linii, modré čáry okraje planetky, červené čáry chybu 1 a 2 sigma). Z obrázku je vidět, že i podle předpovědi k zákrytu hvězdy planetkou u nás ve Valašském Meziříčí nemělo dojít (byli jsme 104 km od hranice1 sigma). Dráha samotné planetky je známa s malou chybou, jenže dráhy jejích měsíčků nejsou známy dostatečně přesně, takže jistá naděje, že zachytíme alespoň jeden měsíček (Remus), tu byla.

Pozorování

Rozložení 64 stanic přihlášených na pozorování vzhledem k předpovězenému "stínu" je znázorněno na obrázku z aplikace OccultWatcher (Obr. č. 6) - červená značka označuje polohu Hvězdárny Valašské Meziříčí:

Výsledky pozorování

Jedná se o jedno z nejúspěšnějších pozorování v celé historii. Navíc byly pozorovány i oba měsíčky.

Výsledky pozorování a celkové zpracování (z dostupných pozorování) jsou k dispzici na stránkách euraster.net. Do 19. 11. 2019 dorazilo a bylo zpracováno celkem 44 pozorování. Z toho 32 pozitivních, 11 negativních a 1 pozorování bylo nejisté. Ve 30 případech se jednalo o zákryt hvězdy planetkou, z toho 2 pozorovatelé zaznamenali zároveň i zákryt měsíčkem Romulus a ve 2 případech došlo k zákrytu pouze měsíčkem Remus.

Jen z Česka bylo pozitivních pozorování 10 a negativní 2. I negativní pozorování (na obrázku jako č. 37) bylo velice důležité, neboť ohraničilo oblast, kam už nezasahoval "stín" planetky.

Přehled pozorování lze nalézt na http://www.euraster.net/results/2019/index.html#1029-87. Upravený obrázek  zachycuje zpracovaná pozorování. Jsou zde vyznačeny i polohy obou měsíčků a také polohy podle předpovědi. Obr. č. 7:

Oproti předpovědi došlo u planetky k mírnému posunu, k zákrytu planetky došlo o cca 3,5 s dříve, čemuž odpovídá posun ve vzdálenosti o 45 km (pohyb planetky byl podle obrázku zprava doleva).

Originální obrázek je i se seznamem pozorovatelů k dispozici na http://www.euraster.net/results/2019/20191029-Sylvia_crd.gif. Podrobnější obrázek (jen planetka Sylvia) i s planetkou podle modelu DAMIT na http://www.euraster.net/results/2019/20191029-Sylvia_crd+DAMIT719.gif. S 3D modely planetky Sylvia (87) si můžete "pohrát" na adrese https://3d-asteroids.space/asteroids/87-Sylvia.

Z napozorovaných dat vzešly následující rozměry těles (kolmý řez na zorný paprsek) :

• planetka Sylvia: 277,3 km (+/- 1,5) × 235,0 km (+/-2,4), PA 59,2° (+/-2,1)
• měsíc Romulus: minimálně 22,3 km
• měsíc Remus: minimálně 11,5 km

I vy můžete rozšířit naši síť pozorovatelů

Z výše uvedeného vyplývá tejemství úspěchu pozorování planetkových zákrytů. Základem je co nejhustší síť pozorovacích stanovišť na co největším území. Eliminuje posuny stínu (způsobené nepřesnostmi v předpovědi), rozmary počasí (někde může být zataženo, jinde jasno) ... V uvedeném případě se jednalo o velkou planetku (přes 200 km), proto rozmístění stanovišť bylo v tomto případě téměř ideální.

Většinou se ale jedná o výrazně menší tělesa a tedy by bylo vhodné, aby síť pozorovatelů byla ještě mnohem hustší. Pozorování zákrytů je v současné době poměrně "nenáročná" astronomická činnost, vhodná a dostupná i pro amatérské pozorovatele - samozřejmě i zde je třeba zachovávat určité postupy a pečlivost. V současné době oproti minulosti i "amatéři" mají k dispozici nejen výkonné dalekohledy, ale samozřejmostí jsou i vhodné kamery, jak video (např. různé typy Watec), tak digitální (např. QHY, ...). Získání přesného času a jeho vložení do pozorovacích dat nebylo nikdy snazší a nyní ho lze vkládat pomocí různých vkladačů (GPS, DCF77) nebo pomocí NTP serverů. Předpovědi si může každý vytvořit podle vlastních požadavků pomocí aplikace OccultWatcher.

Jak jsem naznačil, sice je síť našich pozorovatelů poměrně hustá - obr. 6, bylo by ale dobré, kdyby byla ještě hustší. Určitě rádi uvítáme mezi sebou další nadšené pozorovatele. Bližší informace rádi poskytnou:

• Zákrytová a astrometricá sekce (ZAS) ČAS - Karel Halíř (halir@hvr.cz)
• koordinátor zákrytů pro Česko a předseda ZAS - Jan Mánek (jan.manek@worldonline.cz)
• autor článku - Petr Zelený (pzeleny@astrovm.cz)