velké skromnost.
02.11.2024
V říjnu začíná nárůst aktivity meteorických rojů, který pokračuje v listopadu a vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivita sporadického pozadí dosahuje v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Pozorovací podmínky v říjnu tak navázaly na předchozí dva měsíce, které byly rovněž velmi příznivé. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 25 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti, případně částečně rušená vysokou oblačností. Na některých níže položených stanicích se ovšem začíná projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Orionid (ORI), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.
31.10.2024
Chemická analýza plazmatu meteorů a její chování při vstupu meteoroidů do atmosféry Země je náročnou vědeckou disciplínou. Když meteoroidy vstoupí do atmosféry Země s rychlostí v rozmezí 3,5 až 72,5 km/s, okamžitě začnou interagovat s nejvyššími vrstvami atmosféry, většinou ve výškách mezi 80 až 125 km. Srážky s molekulami atmosféry při sestupu tělesa rozptýlí vysokou kinetickou energii a vedou k rychlému povrchovému ohřevu, následné povrchové ablaci, expanzi par vysokou rychlostí a nakonec vedou k rozpadu tělesa. Během ablačního procesu expandující páry vyvolávají vysokoteplotní plazmovou kouli a také stopu meteoru. Cílem laboratorní spektroskopie meteoritů pomocí LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy) metody je provázat spektra skutečných meteoritů s meteory, které zaniknou při svém průletu atmosférou, a není tedy k dispozici jejich chemická analýza. Tento postup by měl umožnit vytvoření katalogu spekter meteoritů a jejich následné přiřazení ke spektrům meteorů, které v důsledku ablace zanikly v atmosféře.
23.10.2024
Tento měsíc jsme se více věnovali fotometrii zákrytové dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari. Jedná se o systém dvou chladných trpasličích hvězd s oběžnou dobou 0,51508829 dne kolem společného těžiště. Tu jsme zařadili v roce 2014 do programu sledování chromosféricky aktivních hvězd s cílem zaznamenat erupční aktivitu. Protože po několika nocích z roku 2014 jsme nezaznamenali výjimečnou událost, přešli jsme k jiným podobným objektům z našeho seznamu. Nicméně jsme ji občas sledovali v následujících letech i z důvodu získání minim jasnosti během zákrytů. Je podezření, že v systému se může nacházet třetí hvězda, která se projeví v O-C diagramu sinusoidálními změnami. Z počátku se podle měření jevilo, že by se mohlo jednat o hvězdu s oběžnou dobou 315 dní, ale nová pozorování z posledních let tuto možnost zpochybňují. Z tohoto důvodu se tomuto systému budeme v následujících měsících více věnovat.
02.10.2024
V září dochází k přechodnému poklesu aktivity meteorických rojů, zvláště ve srovnání se srpnem, kdy je aktivní meteorický roj Perseid a také poměrně silné meteorické roje z antihelionového komplexu s radianty v Kozorohu a Vodnáři. Naopak aktivita sporadického pozadí dosahuje v září a také v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 24 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje v první třetině období meteorický roj zářijových epsilon Perseid (SPE), na konci měsíce pak začíná aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.
01.09.2024
Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán každou noc v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti a paradoxně jednou z nejhorších nocí byla právě noc maxima z 12/13.8.2024.
13.08.2024
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.
KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.
Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
05.08.2024
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
03.06.2024
Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
14.04.2024
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
