Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze

Na obloze

listopad 2017

Měsíc a jeho fáze

 

nov

18. 11. ve 12:42

**

první čtvrť 

26. 11. ve 18:02

 

úplněk

4. 11. v 6:22

 

poslední čtvrť

10. 11. ve 21:36

 

* časy jsou uvedeny v SEČ

 

K pozorování Měsíce na hvězdárně nastává nejvhodnější období zhruba od tří dnů po novu, do úplňku. V daném období se Měsíc nachází na večerní obloze po setmění a navíc kolem fáze zvané první čtvrť.

První čtvrť je pro pozorování Měsíce vůbec nejvhodnější, jelikož je jeho povrch na rozhraní světla a stínu nasvícen Sluncem ze strany, což způsobuje, že tamní povrchové útvary vrhají stín a jeví se nám tak plasticky.
Naopak pozorování úplňku se raději vyhněte.

Úplněk je totiž z hlediska pozorovatelské praxe, hned po zatažené obloze, snad vůbec to nejhorší, co vás může potkat. Na měsíčním kotouči bychom v tuto dobu hledali rozhraní světla a stínu marně. Navíc nás množství světla, které k této fázi neodmyslitelně patří, připraví o pohled na slabší objekty noční oblohy jakými jsou například mlhoviny, či galaxie. Nemluvě o skutečnosti, že v dalekohledu značně oslňuje, čímž dochází ke zhoršení orientace v jinak poměrně tmavých prostorách kopule. Nakonec jediné k čemu se úplněk hodí je, aby nám v noci, při návratu z hvězdárny domů, svítil na cestu.

 

Planety

  planetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanety večerní pozorování
Merkur pozorovatelný ráno    
Venuše pozorovatelná ráno    
Mars pozorovatelný ráno    
Jupiter  nepozorovatelný    
Saturn nepozorovatelný    
Uran v první polovině noci    
Neptun po celou noc    

 

Komety

Podrobné informace o kometách naleznete na stránkách Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).

 

Družice

Kromě úkazů, které způsobí sama příroda, na nás čeká spousta dalších, za něž může především lidská činnost v přilehlém kosmickém prostoru. Jedná se především o záblesky způsobené družicemi řady Iridium a přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, (V obou případech platí uvedené údaje pro Valašské Meziříčí a přilehlé okolí).

 

 

 

 

 

 

Na obrázku vpravo je zachycena aktuální poloha ISS nad povrchem Země (z Heavens-Above.com). Pozice je aktualizována každou minutu. Pro získání aktuálního pohledu je však potřeba vzdy znovu načíst stránku.

 

Objekty vzdáleného vesmíru

Galaxie, mlhoviny a hvězdokupy řadíme do skupiny tzv. deepsky objektů. Z center přesvětlených měst je jejich pozorování téměř nemožné, nejspíš uvidíme jen ty nejjasnější z nich. Odlehlé či přímo horské oblasti s minimálním světelným znečištěním jsou pro pozorování této kategorie objektů ideální.

Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messiérův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů, ty nesou označení „M“ a pořadové číslo.

Deep-sky objekty jsou určeny výhradně pro pozorování dalekohledem. Některé z nich jsou však natolik jasné, že je můžeme vidět i pouhým okem, byť bez žádných detailů.

 

Aktuální vzhled oblohy - pro Valašské Meziříčí je potřeba zadat přibližné souřadnice E 18°, N +50°.

 

Vyzkoušet můžete také speciální webovou stránku 'BUD', která byla vytvořena v rámci našeho projektu Brána do vesmíru. Slouží jako pomůcka pozorovatelům nejen při 'Besedách U Dalekohledu' na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Jedná se o výběr jasnějších objektů na obloze, které jsou v daném období roku vhodné pro pozorování malými a středně velkými amatérskými dalekohledy.  

 


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz