Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze

Na obloze

duben 2018

Měsíc a jeho fáze

 

nov

16. 4. ve 3:57

**

první čtvrť 

22. 4. ve 23:46

 

úplněk

30. 4. v 2:58

 

poslední čtvrť

8. 4. ve 9:18

 

* časy jsou uvedeny v SELČ

 

K pozorování Měsíce na hvězdárně nastává nejvhodnější období zhruba od tří dnů po novu, do úplňku. V daném období se Měsíc nachází na večerní obloze po setmění a navíc kolem fáze zvané první čtvrť.

První čtvrť je pro pozorování Měsíce vůbec nejvhodnější, jelikož je jeho povrch na rozhraní světla a stínu nasvícen Sluncem ze strany, což způsobuje, že tamní povrchové útvary vrhají stín a jeví se nám tak plasticky.
Naopak pozorování úplňku se raději vyhněte.

Úplněk je totiž z hlediska pozorovatelské praxe, hned po zatažené obloze, snad vůbec to nejhorší, co vás může potkat. Na měsíčním kotouči bychom v tuto dobu hledali rozhraní světla a stínu marně. Navíc nás množství světla, které k této fázi neodmyslitelně patří, připraví o pohled na slabší objekty noční oblohy jakými jsou například mlhoviny, či galaxie. Nemluvě o skutečnosti, že v dalekohledu značně oslňuje, čímž dochází ke zhoršení orientace v jinak poměrně tmavých prostorách kopule. Nakonec jediné k čemu se úplněk hodí je, aby nám v noci, při návratu z hvězdárny domů, svítil na cestu.

 

Planety

  planetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanety večerní pozorování
Merkur večer velmi nízko nad západním obzorem    
Venuše večer velmi nízko nad západním obzorem    
Mars pozorovatelný ráno    
Jupiter  pozorovatelný ve druhé polovině noci    
Saturn pozorovatelný ráno    
Uran nepozorovatelný    
Neptun nepozorovatelný    

 

Komety

Podrobné informace o kometách naleznete na stránkách Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).

 

Družice

Kromě úkazů, které způsobí sama příroda, na nás čeká spousta dalších, za něž může především lidská činnost v přilehlém kosmickém prostoru. Jedná se především o záblesky způsobené družicemi řady Iridium a přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, (V obou případech platí uvedené údaje pro Valašské Meziříčí a přilehlé okolí).

 

 

 

 

 

 

Na obrázku vpravo je zachycena aktuální poloha ISS nad povrchem Země (z Heavens-Above.com). Pozice je aktualizována každou minutu. Pro získání aktuálního pohledu je však potřeba vzdy znovu načíst stránku.

 

Objekty vzdáleného vesmíru

Galaxie, mlhoviny a hvězdokupy řadíme do skupiny tzv. deepsky objektů. Z center přesvětlených měst je jejich pozorování téměř nemožné, nejspíš uvidíme jen ty nejjasnější z nich. Odlehlé či přímo horské oblasti s minimálním světelným znečištěním jsou pro pozorování této kategorie objektů ideální.

Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messiérův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů, ty nesou označení „M“ a pořadové číslo.

Deep-sky objekty jsou určeny výhradně pro pozorování dalekohledem. Některé z nich jsou však natolik jasné, že je můžeme vidět i pouhým okem, byť bez žádných detailů.

 

Aktuální vzhled oblohy - pro Valašské Meziříčí je potřeba zadat přibližné souřadnice E 18°, N +50°.

 

Vyzkoušet můžete také speciální webovou stránku 'BUD', která byla vytvořena v rámci našeho projektu Brána do vesmíru. Slouží jako pomůcka pozorovatelům nejen při 'Besedách U Dalekohledu' na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Jedná se o výběr jasnějších objektů na obloze, které jsou v daném období roku vhodné pro pozorování malými a středně velkými amatérskými dalekohledy.  

 


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje