Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.03.2017
Jak si hrát na vědce!

Dne 8. března 2017 se v učebně hvězdárny potkali pedagogové z mateřských škol z okolí Valašského Meziříčí a Nového Jičína (Zubří, Rybí, Kopřivnice). Cílem tohoto setkání bylo další vzdělávání tzv. DVPP (doplňkové vzdělávání pedagogických pracovníků).

21.02.2017
Pololetní a jarní prázdniny na hvězdárně

V únoru jsme připravili dvě akce pro školáky, kteří měli pololetní a jarní prázdniny. Na 2. a 3. února jsme si připravili večerní astronomické pozorování pro rodiče s dětmi. Čtvrtek 16. února pak mohli žáci základních škol (v případě zájmu i jejich rodiče) strávit na hvězdárně s programovatelnými roboty. 

28.11.2016
Planetární hrátky

Na 19. a 20. prosince 2016 jsme pro žáky 1. – 5. tříd základních škol připravili nový typ programu doplňkového vzdělávání v rámci projektu Planetární hrátky. Projekt je zaměřený na rozvoj vzdělávání, motivace a zájmové činnosti v oblasti poznávání svého okolí a přírody. Zkouší jiný přístup k výuce a seznamování se základními zákonitostmi přírody, navazuje na zkušenosti dětí daného věku a dále podněcuje jejich tvořivost a využívá prvky praktické činnosti, zapojení samotných účastníků do výkladu.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Astronomové mají problém s výskytem lithia v mladém vesmíru

V uplynulých desetiletích se vědci potýkali s problémem, který se týká teorie Velkého třesku (Big Bang Theory – BBT). Z této teorie vyplývá, že by ve vesmíru mělo být třikrát více lithia, než kolik jej ve skutečnosti pozorujeme. Proč je zde takový nesoulad mezi předpovědí a pozorováním? Než se ponoříme do tohoto problému, vraťme se poněkud zpět v čase.

NASA studovala možnosti výzkumu Venuše ve spolupráci s Ruskem

Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5.

Země možná měla v minulosti několik měsíců

Země absolvovala krátce po svém vzniku větší počet velkých kolizí s asteroidy, jejichž důsledkem byl vznik několika menších měsíců obíhajících kolem mladé planety. Jejich postupným splynutím došlo k vytvoření současné přirozené družice – Měsíce. Nové počítačové simulace tak změnily ještě nedávnou představu vědců, že ke vzniku Měsíce vedla v minulosti jedna gigantická vesmírná kolize.

Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Philippe Delorme, Grenoble Alpes University ve Francii, před nedávnem zkoumal záhadný objekt s označením CFBDSIR J214947.2-040308.9 (zkráceně CFBDSIR 2149-0403) za účelem odhalení jeho skutečné povahy. Podle předpokladů může tento objekt být buď mladým osamělým tělesem planetární hmotnosti nebo málo hmotným hnědým trpaslíkem s vysokým obsahem kovů. Výsledky nových pozorování publikované 2. 3. 2017 by mohly pomoci rozlišit mezi oběma kategoriemi.

Příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák v roce 2017

Na jaře letošního roku nastane historicky nejpříznivější návrat krátkoperiodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák s Československými kořeny. Během tohoto návratu bude ze střední Evropy pozorovatelná ve velmi dobrých podmínkách vysoko nad obzorem. Již v současnosti je na tmavé obloze viditelná středně velkými astronomickými dalekohledy.

Vliv temné hmoty na vývoj galaxií v raném vesmíru byl méně významný
Pozorování vzdálených galaxií pomocí VLT naznačují, že v nich dominovala běžná hmota
 
Nová pozorování naznačují, že v nejvýznamnějším období vzniku galaxií – před deseti miliardami let – byly hmotné galaxie s aktivními procesy formování hvězd dominantně tvořeny běžnou (baryonovou) hmotou. To je však v příkrém kontrastu se současnými galaxiemi, u kterých pozorujeme mnohem významnější vliv záhadné temné hmoty. K tomuto překvapivému výsledku astronomové dospěli na základě pozorování provedených pomocí dalekohledu ESO/VLT. Z výsledků vyplývá, že temná hmota hrála v raném vesmíru méně zásadní úlohu, než dnes. Výzkum byl prezentován ve čtveřici samostatných článků, jeden z nich byl publikován tento týden v prestižním vědeckém časopise Nature.
Stopy gigantických povodní na planetě Mars

Kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Mars Express pořídila fotografie devastujících následků vytvořených po jedné z největších povodní na planetě Mars. Údolí nazvané Kasei Valles se rozprostírá v délce zhruba 3 000 kilometrů od zdrojové oblasti Echus Chasma – která leží východně od vyvýšené vulkanické oblasti Tharsis a severně od soustavy kaňonů Valles Marineris – až k rozlití vody na rozsáhlé planině Chryse Planitia. Měřítko vpravo dole představuje vzdálenost 20 kilometrů.

Astronomové objevili chybějící článek při vzniku planet

Podle současných názorů vznikají planety uvnitř disků prachu a plynu obklopujících mladé hvězdy. Avšak astronomové usilují o zkompletování souhrnné teorie jejich vzniku, která by vysvětlila, jak se počáteční zrnka prachu vyvinou do podoby planet. Francouzsko-anglicko-australský tým se domnívá, že našel odpověď v simulacích ukazujících vznik „prachových pastí“, kde se fragmenty velikosti kamínků shromažďují a spojují dohromady, až vyrostou do podoby stavebních bloků planet. Svoje závěry publikovali v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Družice Fermi objevila možnou přítomnost skryté hmoty v galaxii M31

Nadbytek záření gama (na obrázku znázorněn žlutobílou barvou) v srdci velké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy naznačuje neočekávané podivné aktivity v centrálních oblastech galaxie. Astronomové se domnívají, že signál může být vytvářen rozmanitými procesy, počítaje v to populaci pulzarů nebo dokonce skrytou hmotu.

Prastarý hvězdný prach odhaluje tajemství prvních hvězd
Nejvzdálenější objekt pozorovaný pomocí radioteleskopu ALMA
 
Astronomové využili radioteleskop ALMA k detekci značného množství prachu ve velmi vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala krátce po svém vzniku – v období, kdy byl vesmír starý pouze 4 % současného věku. Jedná se o zatím nejvzdálenější galaxii, ve které byl prach úspěšně detekován. Pozorování rovněž přineslo objev kyslíku v dosud největší vzdálenosti. Tyto výsledky poskytují zcela nový pohled na zrod a explozivní zánik prvních hvězd ve vesmíru.
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz