Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

28.11.2016
Planetární hrátky

Na 19. a 20. prosince 2016 jsme pro žáky 1. – 5. tříd základních škol připravili nový typ programu doplňkového vzdělávání v rámci projektu Planetární hrátky. Projekt je zaměřený na rozvoj vzdělávání, motivace a zájmové činnosti v oblasti poznávání svého okolí a přírody. Zkouší jiný přístup k výuce a seznamování se základními zákonitostmi přírody, navazuje na zkušenosti dětí daného věku a dále podněcuje jejich tvořivost a využívá prvky praktické činnosti, zapojení samotných účastníků do výkladu.

18.11.2016
Současný svět vědy a společnosti

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. pořádá ve Zlíně sérii přednášek v rámci projektu Současný svět vědy a společnosti, diskusní fórum nejen pro mladé. Projekt je zaměřen na podporu rozvoje a další profesní orientaci zejména mladých lidí Zlínského kraje formou motivačních přednášek, diskusí a besed s předními českými a slovenskými odborníky.

15.11.2016
Týden vědy a techniky úspěšně proběhl

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR proběhl také ve Zlínském kraji. Program zajišťovaný naší hvězdárnou zahrnoval mnoho zajímavých přednášek z oblasti astronomie a také třídenní Festival pro širokou veřejnost.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Přistane NASA na Jupiterově měsíci Europa?

Oznámení o možném vědeckém významu přistávacího modulu (landeru) na povrchu Jupiterova ledového měsíce Europa bylo doručeno NASA a agentura nyní zapojila širokou vědeckou komunitu k zahájení diskuse o těchto návrzích. V úvodu tohoto článku je zveřejněno umělecké ztvárnění koncepčního návrhu potenciální budoucí mise k přistání automatické sondy na povrchu Europy. Přistávací modul je znázorněn s delším ramenem určeným k odběru vzorků, které předtím vyhloubilo malou prohlubeň v blízkosti modulu.

V atmosféře exoplanety 51 Peg b nalezena voda

Astronomové detekovali přítomnost molekul vody v atmosféře blízké exoplanety typu horkého Jupitera, známé jako 51 Pegasi b (zkráceně 51 Peg b). Objev vrhnul nové světlo na původ atmosféry tohoto tělesa mimo Sluneční soustavu a naznačil také, že systém hvězda-planeta je binární spektroskopickou soustavou.

Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.

Vědci navrhují prodloužit činnost ruského radioteleskopu „Spektr-R“ minimálně do roku 2020

Vědci zapojení do mezinárodního projektu „Radioastron“ počítají s provozem radioteleskopu „Spektr-R“ i po roce 2018, sdělil 7. února TASS (Informační tisková agentura Ruska) vedoucí laboratoře Astrokosmického střediska FIAN (Fyzikální ústav P. N. Lebeděva Ruské akademie věd), vedoucí vědeckého programu projektu „Radioastron“, zpravodaj Ruské akademie věd Jurij Kovaljov.

Ledové spirály na severním pólu Marsu

Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.

Gravitační čočky potvrzují zrychlující se expanzi vesmíru

Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics v Garchingu, Německo, použila Hubbleův kosmický teleskop HST a další vesmírné observatoře ke studiu pěti galaxií za účelem uskutečnění nezávislého měření Hubbleovy konstanty. Tento výzkum byl prezentován v článku publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Setkání kočky kosmické s humrem nebeským

Astronomové již dlouho zkoumají zářící kosmické oblaky plynu a prachu, kterým přidělili katalogová označení NGC 6334 a NGC 6357. Tento nový gigantický snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VST je zachycuje na jednom z nejčerstvějších záběrů. S celkovým počtem téměř 2 miliardy pixelů se jedná o jednu z největších fotografií, jakou kdy ESO zveřejnila. Tyto mlhoviny mají kromě katalogového označení rovněž svá romantická pojmenování odvozená od tvarů, kterými na fotografiích připomínají pozemské objekty – známe je pod názvem mlhovina Kočičí tlapka (Cat’s Paw Nebula) a mlhovina Humr (Lobster Nebula).

Start biodružice „Bion-M-2“ s živými organismy může být odložen až na rok 2023

Start biodružice „Bion-M-2“ s „posádkou“ z myší a mušek může být odložen až na rok 2023, sděluje TASS (Informační tisková agentura Ruska). Informoval o tom zástupce ředitele pro vědeckou činnost Institutu biomedicínských problémů (IMBP) Ruské akademie věd Vladimir Syčev na akademickém čtení z kosmonautiky.

Mezihvězdné cesty kosmických sond Voyager

Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST poskytnul cestovní mapu – na základě měření látky podél trajektorie sond při jejich pohybu vesmírem. Dokonce i po ukončení dodávky elektrické energie, kdy sondy Voyager již nebudou schopny posílat na Zemi nová data, což se může přihodit zhruba během příštího desetiletí, astronomové mohou využívat pozorování z Hubbleova teleskopu k určení charakteristik prostředí, skrz které tito mlčící vyslanci lidstva budou prolétávat.

Kontrakty na zrcadla a detektory pro dalekohled ELT podepsány

Na slavnostním setkání v ředitelství ESO byly dnes podepsány čtyři kontrakty na dodávku důležitých součástí nového dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), který ESO staví. Zakázku na odlitky obřího sekundárního a terciárního zrcadla získala firma SCHOTT, podpůrnou konstrukci těchto dvou optických členů zhotoví skupina SENER Group a hranové sensory, které jsou životně důležitou součástí ovládacího systému mohutného segmentového primárního zrcadla, dodá konsorcium FAMES. Druhý prvek optického systému ELT bude největším vypuklým zrcadlem, jaké bylo kdy vyrobeno, a zároveň největším sekundárním zrcadlem použitým v dalekohledu.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz