Webbův dalekohled odhaluje skrytá tajemství Krabí mlhoviny

Vesmírný dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) sledoval Krabí mlhovinu při hledání odpovědí o původu pozůstatku supernovy. Webbovy přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) odhalily při pozorování v infračerveném světle nové detaily. Vesmírný dalekohled zachycuje na tomto nedávno zveřejněném snímku nové detaily Krabí mlhoviny vzdálené 6 500 světelných let. Zatímco tyto pozůstatky explodované hvězdy byly dobře studovány mnoha observatořemi včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu, Webbova citlivost v infračerveném oboru a vysoké rozlišení nabízí nová vodítka ke složení a původu této scény.

Díky Webbově kameře Near-Infrared Camera (NIRCam) a Mid-Infrared Instrument (MIRI) byli vědci schopni určit složení materiálu vyvrženého z exploze. Zbytek supernovy se skládá z několika různých složek, včetně dvakrát ionizované síry (zobrazené v červeno-oranžové barvě), ionizovaného železa (modrá barva), prachu (žluto-bílá a zelená) a synchrotronové emise (bílá). Na tomto obrázku byly barvy přiřazeny různým filtrům z NIRCam a MIRI: modrá (F162M), světle modrá (F480M), azurová (F560W), zelená (F1130W), oranžová (F1800W) a červená (F2100W).

Krabí mlhovina, známá též jako Messier 1 (M1) nebo NGC 1952, je pozůstatkem supernovy v souhvězdí Býka. Tato mlhovina je následkem výbuchu supernovy, který byl na Zemi pozorován v roce 1054. Výbuch byl tak jasný, že byl na denní obloze vidět celé týdny.

V srdci Krabí mlhoviny leží pulsar, vysoce magnetizovaná rotující neutronová hvězda, která vysílá pulsy záření od gama paprsků po rádiové vlny. Tento pulsar má průměr asi 28 až 30 kilometrů a otáčí se přibližně 30krát za sekundu.

Krabí mlhovina je od Země vzdálena přibližně 6 500 světelných let a má průměr asi 10 světelných let. Její složitá struktura je komplikovaná síť plynových vláken a prachu, osvětlená intenzivním elektromagnetickým zářením pulsaru. To z ní dělá populární předmět pro studium napříč různými vlnovými délkami záření. Význam Krabí mlhoviny v astronomii je mnohostranný. Slouží jako důležitý zdroj pro studium pozůstatků supernov, vlastností neutronových hvězd a dynamiky vzniklých mlhovin. Vzhledem ke své relativně těsné blízkosti a zřetelným rysům zůstává jedním z nejvíce studovaných objektů na noční obloze.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba vyvinutý především NASA s významným přispěním Evropské vesmírné agentury (ESA) a Kanadské vesmírné agentury (CSA), je nejpokročilejší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled, jaký byl kdy postaven. Vypuštěn byl 25. prosince 2021 a slouží jako vědecký nástupce Hubbleova vesmírného dalekohledu.

JWST vybavený velkým 6,5metrovým primárním zrcadlem, se specializuje na pozorování vesmíru v infračerveném spektru. Tato schopnost mu umožňuje nahlížet skrz kosmický prach a plyn a pozorovat jevy, které jsou jinak neviditelné pro dalekohledy pracující ve viditelném světle, jako je Hubbleův teleskop. Mezi jeho primární výzkum patří studium vzniku hvězd a galaxií, zkoumání atmosfér exoplanet a zkoumání původu vesmíru.

Čtyři hlavní přístroje JWST jsou Near Infrared Camera (NIRCam), Near Infrared Spectrograph (NIRSpec), Mid-Infrared Instrument (MIRI) a Fine Guidance Sensor/Near InfraRed Imager a Slitless Spectrograph (FGS/NIRISS). Tyto přístroje umožňují širokou škálu vědeckých výzkumů, od detailních pozorování Sluneční soustavy až po detekci prvních galaxií vzniklých brzy po Velkém třesku.

JWST, umístěný ve druhém Lagrangeově bodu (L2), asi 1,5 milionu kilometrů od Země, těží ze stabilního prostředí a minimálního rušení světlem a teplem Země a Měsíce. Toto místo je ideální pro dlouhodobé poslání JWST, které má trvat 10 a více let.

JWST představuje monumentální skok vpřed v naší schopnosti pozorovat vesmír a slibuje přetvořit naše chápání vesmíru a našeho místa v něm.

Zdroj: https://scitechdaily.com/webb-telescope-unveils-the-hidden-wonders-of-the-crab-nebula/

autor: František Martinek