Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   
Malé vědění dává lidem pýchu,
velké skromnost.

Kolik váží Mléčná dráha?

Kolik váží Mléčná dráha?

14.10.2017

Po staletí astronomové hleděli za hranice Sluneční soustavy, aby se dozvěděli více o stavbě a struktuře naší Galaxie (Mléčné dráhy). Zatím je stále ještě mnoho věcí, které se vymykají našemu chápání, jako je například její přesná hmotnost. Určení celkové hmotnosti je velmi důležité k pochopení vzniku našeho hvězdného ostrova, ale i vývoje celého vesmíru. Proto astronomové využívají nejrůznější způsoby ke změření skutečné hmotnosti Galaxie, jednoho z bezpočtu hvězdných ostrovů.

celý článek

Podle NASA měl Měsíc v dávných dobách vlastní atmosféru

Podle NASA měl Měsíc v dávných dobách vlastní atmosféru

11.10.2017

Z nové studie vyplývá, že se kolem mladého Měsíce vytvořila atmosféra, a to v období před 3 až 4 miliardami roků, kdy intenzivní vulkanické erupce chrlily plyny nad okolní povrch rychleji, než stačily unikat do okolního vesmíru. Výzkum ukázal, že vyvěrající magma obsahovalo mnohem větší množství plynů, než se dříve předpokládalo. Studie podporovaná NASA's Solar System Exploration Research Virtual Institute byla publikována v Earth and Planetary Science Letters.

celý článek

Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

08.10.2017

Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.

celý článek

HST pozoroval nejvzdálenější aktivní kometu

HST pozoroval nejvzdálenější aktivní kometu

04.10.2017

Hubbleův kosmický dalekohled HST vyfotografoval nejvzdálenější aktivní kometu, jakou se doposud podařilo spatřit. V té době byla v ohromné vzdálenosti 2,4 miliardy kilometrů od Slunce, tj. daleko za drahou planety Saturn. Nepatrně zahřívaná vzdáleným Sluncem již začala vytvářet neostrý oblak prachu o průměru 130 000 kilometrů – tzv. komu – obklopující malé pevné jádro zmrzlých plynů a prachu. Tato pozorování představují nejčasnější dosud pozorované známky aktivity komety přilétající poprvé do centra naší planetární soustavy.

celý článek

Objeven pulzar rotující rychlostí více než 42 000× za minutu

Objeven pulzar rotující rychlostí více než 42 000× za minutu

01.10.2017

Pulzary jsou pozůstatkem vývojové fáze, kdy hmotná hvězda dospěje ke gravitačnímu kolapsu a exploduje jako supernova. Tyto pozůstatky (známé rovněž jako neutronové hvězdy) mají mimořádně vysokou hustotu odpovídající řádově 10 biliardám kilogramů na metr krychlový (hmotnost několika Sluncí je zhroucena do tělesa o průměru několika desítek kilometrů). Mají rovněž velmi silné magnetické pole, které způsobuje, že rychle rotující těleso vyzařuje silné svazky paprsků gama nebo rentgenového záření (případně rádiového záření) – které mu dodávají podobu majáku (objekt pulzuje – odtud označení pulzar).

celý článek

Pozorování proměnných hvězd - září 2017

27.09.2017

Od roku 2014 jsme do programu pozorování proměnných hvězd zařadili i tzv. eruptivní hvězdy. Zpravidla se jedná o chladné trpasličí hvězdy, které vykazují projevy aktivity podobné slunečním erupcím. V posledních letech jsme se věnovali několika objektům, u kterých jsme sledovali jejich erupční aktivitu, jmenovitě NSVS 01031772 Cam, GJ 3236 a BX Tri. Počátkem června se kolegovi Ladislavu Červinkovi podařilo objevit s největší pravděpodobností novou eruptivní zákrytovou dvojhvězdu. Té jsme také poslední měsíce věnovali hodně pozornosti.

 

celý článek

Pozorování proměnných hvězd - červen 2017

12.07.2017

Jarní období umožnilo provádět fotometrii některých sledovaných eruptivních hvězd.
Zákrytová dvojhvězda GSC 01387 – 00475 (ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc) je dalším objektem, který kandidátem jako eruptivní hvězda. Vedou k tomu určité indicie, které jsou podobné jako u zkoumaného objektu GJ 3236. Podrobnější informace jsou převzaty z publikace „The shortest period field contact binary“ (Slavek M. Rucinski, Theodor Pribulla, MNRAS 388, 1831–1835, 2008).

 

celý článek

Jasný bolid za soumraku 14. června 2017

22.06.2017

Evropská síť pro videopozorování meteorů (European viDeo Meteor Observation Network, EDMONd) je v současné době nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sítí pro videopozorování meteorů v celosvětovém měřítku. V rámci Evropy shromažďuje data z 314 stanic ve 24 zemích a pokrývá plochu více než 7 000 000 km2 ve třech časových pásmech. Pro výpočet dráhy nového bolidu, který dostal označení 20170614_200707, byla použita data z národní sítě CEMeNt (Central European Meteor Network), která sdružuje pozorovatele z České republiky a Slovenska.

 

celý článek

CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

25.04.2017

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, [1]) a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, [2]) nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network, [3]). Během uplynulých 6 let činnosti doznala síť CEMeNt výrazných změn a také došlo k výraznému růstu celé sítě v důsledku postupného zapojení velkého množství pozorovatelů v České a Slovenské republice. V roce 2016 bylo v činnosti celkem 33 videosystémů pro sledování meteorů, které byly umístěny na 17 pevných stanicích v ČR a SR.

celý článek

Pozorování proměnných hvězd - březen 2017

11.04.2017

Před časem mi kolega Jirka Liška z Masarykovy univerzity poslal ukázku z databáze SuperWasp světelné křivky zákrytové dvojhvězdy T LMi. Na první pohled bylo vidět několik zjasnění, které vzhledem připomínaly světelné křivky erupcí pozorovaných například u NSVS 01031772 Cam nebo GJ 3236. Proto jsme se rozhodli na tuto hvězdu podrobněji podívat. Podle databáze VSX AAVSO se jedná o zákrytovou dvojhvězdu s periodou oběhu složek 3,019885 dne (HJD 2445397,368) a amplitudou 10,87 – 12,92 magnitudy.

celý článek

NOC VĚDCŮ 2017

NOC VĚDCŮ 2017

10.10.2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

celý článek

Příběh Země

Příběh Země

09.10.2017

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

celý článek

Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

18.09.2017

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.

 

celý článek

Prázdninový program na hvězdárně

Prázdninový program na hvězdárně

10.08.2017

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

celý článek

Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

08.08.2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

celý článek

ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

03.10.2017

Naděje na vhodný indikátor života klesají
 
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů vznikají při organických procesech na planetě Zemi. Poprvé se však zástupce této skupiny podařilo detekovat i v mezihvězdném prostoru. Objev naznačuje, že tyto molekuly by nemusely být tak dobrými indikátory života, jak se dříve myslelo, ale naopak by mohly být důležitou součástí hmoty, ze které se rodí planety. Výsledek, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Astronomy, poukazuje na náročnost pátrání po chemických indikátorech přítomnosti života mimo planetu Zemi.

celý článek

Podivné struktury v mlhovině Saturn

Podivné struktury v mlhovině Saturn

27.09.2017

Působivá planetární mlhovina NGC 7009, známá též pod jménem Saturn, se zjevuje z temnoty v podobě skupiny podivně tvarovaných bublin krásně svítících v odstínech růžové a modré barvy. Tento pestrobarevný snímek byl pořízen pomocí výkonného zařízení MUSE a dalekohledu ESO/VLT v rámci projektu, který se poprvé zaměřil na mapování rozložení prachu v nitru planetární mlhoviny. Mapa odhalující paletu komplikovaných prachových struktur – obálek, hal i podivných vlnitých útvarů – astronomům pomůže pochopit, jakým způsobem se v planetárních mlhovinách utvářejí typické symetrické útvary.

celý článek

Stárnoucí hvězda vyfoukla kouřovou bublinu

Stárnoucí hvězda vyfoukla kouřovou bublinu

21.09.2017

Astronomové využili schopnosti radioteleskopu ALMA a pořídili překrásný záběr bubliny odvrženého materiálu, která obklopuje exotickou červenou hvězdu U Antliae. Tato pozorování vědcům pomohou lépe pochopit, jak se hvězdy vyvíjejí v pozdních stadiích svého života.

celý článek

Pekelný svět s titanovou oblohou

Pekelný svět s titanovou oblohou

14.09.2017

Pomocí dalekohledu ESO/VLT se podařilo poprvé detekovat oxid titanatý v atmosféře exoplanety
 
Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Objev u exoplanety WASP-19b, která je typu horký Jupiter, učinili vědci s pomocí výkonného zařízení FORS2. Přináší unikátní informace o chemickém složení, teplotě a tlaku v atmosféře tohoto neobvyklého a velmi horkého světa. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature.

celý článek

Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO

Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO

04.09.2017

Od 1. září 2017 nastupuje do funkce nový – v pořadí již osmý – generální ředitel ESO Xavier Barcons. V úřadu vystřídá Tima de Zeeuw, který tento post zastával od roku 2007. Xavier Barcons začíná ve funkci v období velmi významném pro celé ESO, kdy rychle pokračují práce na stavbě dalekohledu ELT, který by měl první světlo spatřit v roce 2024.

celý článek

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz