Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   
Malé vědění dává lidem pýchu,
velké skromnost.

Polární záře na Jupiteru očima družice Chandra

Polární záře na Jupiteru očima družice Chandra

10.12.2017

Nová pozorování rentgenového záření ukázala, že polární záře – na severní a jižní polokouli planety Jupiterreagují rozdílně na obou pólech. To je nepochopitelné v porovnání se Saturnem nebo Zemí, kde jsou polární záře na severní a jižní polokouli vzájemným zrcadlovým obrazem. Poslední pozorování rentgenového záření jsou podnětná pro současné teoretické modely, které vysvětlují podstatu polárních září na Jupiteru. Vědci doufají, že na základě kombinace nových pozorování z rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton společně s daty ze sondy Juno se dozvědí více o zdrojích vzniku aurory na obří planetě.

celý článek

Novinky z výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko

Novinky z výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko

07.12.2017

Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.

celý článek

11 mladých hvězd krouží kolem supermasivní černé díry v naší Galaxii

11 mladých hvězd krouží kolem supermasivní černé díry v naší Galaxii

03.12.2017

Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) astronomové odhalili o mnohém vypovídající známky přítomnosti 11 hvězd o malé hmotnosti vznikající v těsné blízkosti pouhých 3 světelných let od zdroje záření Sagittarius A*, který ukrývá supermasivní černou díru v centru naší Galaxie (Mléčné dráhy). Supermasivní černá díra o hmotnosti téměř 4 milióny hmotností Slunce se nachází přibližně 26 000 světelných roků od Země a promítá se do souhvězdí Střelce (Sagittarius).

celý článek

Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

30.11.2017

Proudy kosmického prachu, které nepřetržitě bombardují zemskou atmosféru, mohou přenášet mikrobiální organismy a pro život nezbytné molekuly ze vzdálených planet nebo naopak zanést pozemské mikroorganismy na cizí planety. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali výzkumníci z University of Edinburgh.

celý článek

ALMA zaznamenala srážku dvojice gigantických mimořádně svítivých galaxií

ALMA zaznamenala srážku dvojice gigantických mimořádně svítivých galaxií

26.11.2017

Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili dvojici neuvěřitelně jasných a velmi hmotných galaxií v raném vesmíru. Tyto tzv. hyper-zářivé (hyper-luminous) galaxie s překotnou tvorbou hvězd se nacházejí ve vzdálenost přibližně 12,8 miliardy světelných roků od Země, jejich poloha se promítá do souhvězdí Mečouna a jsou předurčeny ke splynutí v jeden objekt – velmi hmotnou eliptickou galaxii. Článek o tomto objevu byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

 

celý článek

Pozorování proměnných hvězd - září 2017

27.09.2017

Od roku 2014 jsme do programu pozorování proměnných hvězd zařadili i tzv. eruptivní hvězdy. Zpravidla se jedná o chladné trpasličí hvězdy, které vykazují projevy aktivity podobné slunečním erupcím. V posledních letech jsme se věnovali několika objektům, u kterých jsme sledovali jejich erupční aktivitu, jmenovitě NSVS 01031772 Cam, GJ 3236 a BX Tri. Počátkem června se kolegovi Ladislavu Červinkovi podařilo objevit s největší pravděpodobností novou eruptivní zákrytovou dvojhvězdu. Té jsme také poslední měsíce věnovali hodně pozornosti.

 

celý článek

Pozorování proměnných hvězd - červen 2017

12.07.2017

Jarní období umožnilo provádět fotometrii některých sledovaných eruptivních hvězd.
Zákrytová dvojhvězda GSC 01387 – 00475 (ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc) je dalším objektem, který kandidátem jako eruptivní hvězda. Vedou k tomu určité indicie, které jsou podobné jako u zkoumaného objektu GJ 3236. Podrobnější informace jsou převzaty z publikace „The shortest period field contact binary“ (Slavek M. Rucinski, Theodor Pribulla, MNRAS 388, 1831–1835, 2008).

 

celý článek

Jasný bolid za soumraku 14. června 2017

22.06.2017

Evropská síť pro videopozorování meteorů (European viDeo Meteor Observation Network, EDMONd) je v současné době nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sítí pro videopozorování meteorů v celosvětovém měřítku. V rámci Evropy shromažďuje data z 314 stanic ve 24 zemích a pokrývá plochu více než 7 000 000 km2 ve třech časových pásmech. Pro výpočet dráhy nového bolidu, který dostal označení 20170614_200707, byla použita data z národní sítě CEMeNt (Central European Meteor Network), která sdružuje pozorovatele z České republiky a Slovenska.

 

celý článek

CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

25.04.2017

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, [1]) a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, [2]) nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network, [3]). Během uplynulých 6 let činnosti doznala síť CEMeNt výrazných změn a také došlo k výraznému růstu celé sítě v důsledku postupného zapojení velkého množství pozorovatelů v České a Slovenské republice. V roce 2016 bylo v činnosti celkem 33 videosystémů pro sledování meteorů, které byly umístěny na 17 pevných stanicích v ČR a SR.

celý článek

Pozorování proměnných hvězd - březen 2017

11.04.2017

Před časem mi kolega Jirka Liška z Masarykovy univerzity poslal ukázku z databáze SuperWasp světelné křivky zákrytové dvojhvězdy T LMi. Na první pohled bylo vidět několik zjasnění, které vzhledem připomínaly světelné křivky erupcí pozorovaných například u NSVS 01031772 Cam nebo GJ 3236. Proto jsme se rozhodli na tuto hvězdu podrobněji podívat. Podle databáze VSX AAVSO se jedná o zákrytovou dvojhvězdu s periodou oběhu složek 3,019885 dne (HJD 2445397,368) a amplitudou 10,87 – 12,92 magnitudy.

celý článek

Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

11.12.2017

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme ty typicky vánoční věci trochu podrobněji prozkoumali.

celý článek

Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

11.11.2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.  

Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

celý článek

NOC VĚDCŮ 2017

NOC VĚDCŮ 2017

10.10.2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

celý článek

Příběh Země

Příběh Země

09.10.2017

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

celý článek

Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

18.09.2017

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.

 

celý článek

První světlo pro ESPRESSO – lovce exoplanet nové generace

První světlo pro ESPRESSO – lovce exoplanet nové generace

06.12.2017

Spektrograf ESPRESSO úspěšně provedl svá první pozorování. Nový přístroj instalovaný na dalekohledu ESO/VLT v Chile bude díky dosud nedosažitelné přesnosti měření změn ve spektrech hvězd pátrat po jejich extrasolárních planetách. Zařízení bude navíc schopné získávat záření ze všech čtyř hlavních dalekohledů systému VLT najednou a tímto způsobem sesbírá tolik světla, jako jeden teleskop se zrcadlem o průměru 16 m.

celý článek

MUSE zkoumá neprobádaná zákoutí Hubbleova ultrahlubohého pole

MUSE zkoumá neprobádaná zákoutí Hubbleova ultrahlubohého pole

30.11.2017

Astronomové dokončili dosud nejhlubší spektroskopickou přehlídku
 
Astronomové využívající přístroj MUSE na dalekohledu ESO/VLT v Chile provedli dosud nejhlubší spektroskopickou přehlídku vybrané části oblohy. Zaměřili se na oblast známou jako Hubbleovo ultrahluboké pole (Hubble Ultra Deep Field, HUDF), ve které změřili vzdálenost a zkoumali vlastnosti pro 1 600 velmi slabých dalekých galaxií. Nalezli také 72 dosud nepozorovaných objektů – galaxií, které nebyly zaznamenány ani na originálním snímku HUDF. Na základě těchto průlomových pozorování bylo vypracováno deset vědeckých prací, které budou publikovány ve speciálním vydání odborného časopisu Astronomy & Astrophysics. Tato studnice informací astronomům poskytuje nový pohled na průběh formování hvězd v raném vesmíru a umožňuje jim zkoumat pohyby i další vlastnosti mladých galaxií – vše díky mimořádnému spektroskopickému výkonu přístroje MUSE.

celý článek

První objevená mezihvězdná planetka se nepodobá žádnému známému tělesu

První objevená mezihvězdná planetka se nepodobá žádnému známému tělesu

28.11.2017

Dalekohled ESO/VLT pomohl odhalit temně červený a silně protáhlý objekt
 
Astronomové poprvé v historii zkoumali planetku, která přilétla do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile a na dalších observatořích po celém světě ukázala, že tento unikátní objekt cestoval mezihvězdným prostorem po miliony let, než se náhodou přiblížil do nitra Sluneční soustavy. Zdá se, že se jedná o tmavě červený a silně protažený nejspíše kovový objekt, který se nepodobá žádnému tělesu známému ze Sluneční soustavy. Výsledky byly publikovány 20. listopadu 2017 v prestižním vědeckém časopise Nature.

celý článek

První planeta s příznivými teplotami u klidné hvězdy

První planeta s příznivými teplotami u klidné hvězdy

27.11.2017

Pomocí spektrografu HARPS vědci objevili exoplanetu o hmotnosti Země u hvězdy Ross 128
 
Pouhých 11 světelných let od Slunce byla objevena planeta o velikosti Země s příznivými teplotními podmínkami. Objekt identifikovali vědci s využitím unikátního spektrografu ESO/HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který bývá označován jako lovec exoplanet. Nově nalezené těleso dostalo označení Ross 128 b. V současnosti se jedná o druhou nejbližší známou extrasolární planetu s příhodnými teplotními podmínkami a vůbec první, která obíhá kolem málo aktivního červeného trpaslíka (red dwarf). To významně zvyšuje pravděpodobnost, že by těleso mohlo mít na povrchu vhodné podmínky pro udržení života. Planeta Ross 128 b se v budoucnosti zcela jistě stane jedním z primárních cílů pro budovaný dalekohled ESO/ELT, který bude schopen pátrat po známkách života v její atmosféře.

celý článek

ALMA objevila chladný prach v okolí nejbližší hvězdy

ALMA objevila chladný prach v okolí nejbližší hvězdy

03.11.2017

Radioteleskop ALMA pro milimetrovou a submilimetrovou oblast elektromagnetického záření pracující v Chile detekoval prach v okolí nejbližší sousední hvězdy Proximy Centauri. Nová pozorování odhalila, že záření chladných prachových částic vychází z oblasti, která by se ve Sluneční soustavě rozkládala od oběžné dráhy Země až téměř k Jupiteru. Navíc se zdá, že v soustavě Proximy může být ještě jeden o něco chladnější vnější prachový pás. Tyto oblasti by mohly být známkou přítomnosti komplexního planetárního systému. Jelikož se očekává, že částice v těchto oblastech jsou tvořeny horninami a ledem, jsou pozorované struktury nejspíše podobné mohutnějším pásům meziplanetární hmoty, jaké známe ze Sluneční soustavy , kde se rovněž jedná o zbytky látky nespotřebované při vzniku a vývoji planet.

celý článek

Astronomické cestování

 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz