Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.
Nová kosmická sonda pojmenovaná InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu přístroje za účelem zjištění, zda jádro planety je tuhé či kapalné podobně jako zemské jádro a proč kůra planety Mars není rozdělena na jednotlivé tektonické desky, které by se vzájemně pohybovaly jako na Zemi. Detailní znalosti nitra Marsu v porovnání se Zemí mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak terestrické planety vznikaly a jak se vyvíjely.
„Výzkum Marsu je hlavní prioritou NASA a výběr sondy InSight tak zajistí pokračování při odhalování záhad rudé planety a položí základy pro budoucí pilotované lety,“ říká Charles Bolden, administrátor NASA. „Nedávné úspěšné přistání pojízdné laboratoře Curiosity vyburcovalo zájem veřejnosti o výzkum vesmíru a dnešní oznámení dělá jasno v tom, že napínavý výzkum planety Mars bude pokračovat.“
Kosmická sonda InSight bude vyvíjena pod vedením W. Bruce Banerdta (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). Vědecký tým zahrnuje kromě amerických rovněž mezinárodní tým spolupracovníků z univerzit, průmyslu a vládních organizací. Francouzská kosmická agentura s názvem Centre National d'Etudes Spatiales (CNES) a German Aerospace Center (Německé letecko-kosmické středisko) se budou na misi podílet přístroji na palubě sondy, která by měla na Marsu přistát v září 2016 a zahájit zde dvouletý výzkumný program.
InSight je dvanáctou misí vybranou NASA v rámci programu Discovery, který byl vyhlášen v roce 1992. Jeho cílem je podporovat rychlé a cenově dostupné mise k výzkumu těles Sluneční soustavy. NASA požadovala zaslání návrhů na misi programu Discovery v červnu 2010. Projekt InSight je jedním ze tří navrhovaných projektů, které byly do užšího kola vybrány v květnu 2011. Další dva návrhy představovaly sondy k výzkumu komety Wirtanen (Comet Hopper) a Saturnova měsíce Titan (TiME).
Kosmická sonda InSight bude postavena na základě technologií použitých pro dřívější velmi úspěšnou sondu Phoenix, která byla vyslána k rudé planetě v roce 2007 a potvrdila, že v polárních oblastech existuje voda v podobě ledu nehluboko pod povrchem. Díky použití vyzkoušených systémů konstrukční tým dokázal, že mise může být velmi bezpečná a rozpočet nepřesáhne stanovenou hranici pro program Discovery. Finanční náklady na realizaci projektu (kromě nosné rakety a příslušného servisu) by neměly přesáhnout 425 miliónů dolarů (v cenách roku 2010).
Sonda InSight bude vybavena čtyřmi vědeckými přístroji. Jet Propulsion Laboratory (JPL) poskytne palubní geodetický přístroj k přesnému vymezení rotační osy planety a robotické rameno vybavené dvěma černobílými kamerami, které bude použito k umístění a monitorování vědeckých přístrojů na povrchu Marsu. Organizace CNES je vedoucím mezinárodního konsorcia, které bude mít za úkol vyvinout přístroj k měření seismických vln (vznikajících v důsledku tektonické aktivity či při dopadech meteoritů), které se šíří nitrem planety. Německé letecko-kosmické středisko vyvíjí podpovrchovou teplotní sondu k měření tepelného toku z nitra planety, která bude pomocí vrtné soupravy umístěna do hloubky asi 5 m pod povrchem.
„Sonda InSight bude schopna studovat vnitřní strukturu planety Mars mnohem detailněji, než to zatím dovedeme z oběžné dráhy nebo po přistání na povrchu,“ říká John Grunsfeld (Science Mission Directorate, NASA).
Počítačovou animaci ukazující vyložení jednotlivých vědeckých přístrojů na povrch Marsu pomocí robotického ramene můžete shlédnout na youtube.
Ještě předtím, než se sonda InSight vydá k Marsu, zamíří k rudé planetě v roce 2013 americká kosmická sonda MAVEN, jejímž úkolem bude výzkum horních vrstev atmosféry z oběžné dráhy.
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/mars/news/mars20120820.html
autor: František Martinek