Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pluto – další rudá planeta?

Pluto – další rudá planeta?

07.07.2015

Pluto vypadá jako druhá „rudá planeta“ ve Sluneční soustavě. Barevné snímky vyslané na Zemi sondou NASA s názvem New Horizons deset dnů před jejím setkáním s trpasličí planetou Pluto ukazují výrazně načervenalou barvu povrchu se skvrnami, což zřetelně připomíná vzhled planety Mars v malém dalekohledu.

Povrch planety Mars je zbarven oxidy železa neboli rzí, zatímco zbarvení Pluta je pravděpodobně způsobeno molekulami uhlovodíků nazvaných tholiny vznikající v případě, kdy kosmické záření a sluneční ultrafialové světlo interaguje s metanem v řídké atmosféře a na jeho povrchu. Ve vzduchu se nacházející tholiny vypadávají z atmosféry a pokrývají povrch Pluta načervenalým slizem.

Specifická část záření, tj. vlnová délka ultrafialového světla označovaná jako Lyman-alfa je nejúčinnější při stimulaci chemických reakcí, které vytvářejí uhlovodíky na Plutu. Nedávná měření přístrojem Alice na palubě sondy New Horizons odhalila difúzní záři světla v oblasti Lyman-alfa v okolí trpasličí planety, přicházející ze všech směrů, ne jen ze Slunce.

Protože jedním z hlavních zdrojů záření v čáře Lyman-alfa kromě Slunce jsou oblasti aktivního vzniku hvězd v mladých galaxiích, kosmetická vrstva na povrchu Pluta může mít každopádně původ v událostech odehrávajících se milióny světelných roků daleko.

Načervenalá barva Pluta byla známa již několik desetiletí, avšak sonda New Horizons nám nyní umožnila porovnat barvu různých míst na povrchu s jejich geologií a zanedlouho i s jejich chemickým složením,“ říká Alan Stern (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

Tholiny byly objeveny i na jiných tělesech ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, především na Titanu a Tritonu, největších měsících planet Saturn a Neptun. Byly rovněž uměle vytvořeny v laboratořích, kde byly simulovány procesy v atmosférách těchto těles.

Ze studia fotografií a animací Pluta vyplývá, že největší tmavá skvrna na Plutu je červenější než většina zbývajícího povrchu; astronomové si také lámou hlavu nad řadou čtyř rovnoměrně rozmístěných tmavých skvrn v rovníkové oblasti, každá má průměr zhruba 450 km. Když jsem je poprvé spatřil, moje reakce byla: „To není možné!“ Vypadaly tak úhledně vyrovnané, že jsem se domníval, že se jedná o chybu na snímku. Avšak po shlédnutí krátkého videa rotace Pluta bylo jasné, že to chyba není. Nejpravděpodobnější je, že zatím nízké rozlišení zvýrazňuje jejich vzezření.

Kosmická sonda Voyager 2 vyfotografovala na Tritonu během průletu kolem Neptunu v roce 1989 tzv. kryovulkanismus. Gejzíry dusíku a oblaka plynu a ledových krystalků vysoké přes osm kilometrů byly pozorovány, jak tryskají z aktivních vulkánů a zanechávají tmavé pruhy na povrchu měsíce.

Sezónní ohřev Sluncem je nejpravděpodobnější příčina erupcí na Tritonu; tmavá místa na povrchu Pluta mohou mít podobný původ.

Zdroj:

http://www.universetoday.com/121158/red-faced-pluto-full-of-surprises/

a http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150703-2

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz