Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tento hluboký soubor dat z rentgenové družice Chandra zachycující pozůstatky supernovy známé jako 30 Doradus B (30 Dor B) odhaluje důkazy o více než jedné explozi supernovy v historii tohoto pozůstatku. Neobvyklé struktury v datech družice Chandra nelze vysvětlit jedinou explozí. Tyto snímky 30 Dor B také ukazují optická data z dalekohledu Blanco v Chile a infračervená data z družice Spitzer. Další data z HST zvýrazňují ostré rysy na snímku.
Barevný snímek ukazuje různé typy záření představující pozůstatky ne jedné, ale alespoň dvou explodovaných hvězd. Tento zbytek supernovy je známý jako 30 Doradus B (zkráceně 30 Dor B) a je součástí větší oblasti vesmíru, kde se hvězdy nepřetržitě formovaly posledních 8 až 10 milionů let. Je to složitá krajina tmavých mračen plynu, mladých hvězd, vysokoenergetických výbojů a přehřátého plynu, která se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, malé satelitní galaxii Mléčné dráhy.
Nový snímek 30 Dor B byl vytvořen kombinací dat z rentgenové observatoře Chandra (fialová barva), optických dat ze 4metrového dalekohledu Blanco v Chile (oranžová a azurová) a infračervených dat ze Spitzerova vesmírného dalekohledu (červená). Optická data z Hubbleova vesmírného teleskopu byla také přidána v černé a bílé barvě, aby se zvýraznily ostré rysy snímku.
Tým astronomů vedený Wei-An Chenem z Národní tchajwanské univerzity v Taipei na Tchaj-wanu použil k analýze regionu přes dva miliony sekund pozorovacího času družice Chandra, která sledovala mlhovinu 30 Dor B a její okolí. Našli slabou slupku rentgenového záření, která se rozprostírá v průměru asi 130 světelných let. (Pro srovnání, nejbližší hvězda ke Slunci Proxima Centauri je asi 4 světelné roky daleko).
Když to vědci dali dohromady společně s daty z HST a dalších dalekohledů, zjistili, že žádná exploze supernovy nemůže vysvětlit to, co je vidět. Jak pulsar, tak jasné rentgenové paprsky pozorované v centru 30 Dor B pravděpodobně pocházejí z exploze supernovy po kolapsu hmotné hvězdy asi před 5 000 lety. Větší, slabá obálka rentgenového záření je však příliš velká na to, aby byla výsledkem stejné supernovy. Místo toho se tým domnívá, že v 30 Dor B došlo k nejméně dvěma výbuchům supernov, přičemž rentgenový plášť byl vytvořen jinou supernovou před více než 5 000 lety. Je také docela možné, že se toho v minulosti stalo ještě víc.
Tento výsledek může astronomům pomoci dozvědět se více o životě hmotných hvězd a účincích jejich výbuchů supernov.
Zdroj: https://scitechdaily.com/breaking-the-cosmic-code-nasa-telescopes-start-the-year-with-a-double-bang/ a https://www.sci.news/astronomy/30-doradus-b-two-supernova-explosions-12587.html
autor: František Martinek