Dvě společnosti se pokusí o první americké přistání na Měsíci od programu Apollo

Čína a Indie zaznamenaly úspěch při přistání na Měsíci, zatímco Rusko, Japonsko a Izrael skončily na lunárním smetišti. Nyní se dvě soukromé společnosti snaží dostat USA zpět do hry, více než pět desetiletí po ukončení programu Apollo. Je to součást snahy podporované NASA nastartovat komerční dodávky na Měsíc, protože vesmírná agentura se zaměřuje na návrat astronautů na souputníka Země. „Jsou to průzkumníci, kteří letí na Měsíc před námi,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson.

Společnost Astrobotic Technology z Pittsburghu je první s plánovaným startem přistávacího modulu Peregrine na palubě zbrusu nové rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance (start se uskutečnil 8. ledna 2024). Společnost Intuitive Machines z Houstonu si klade za cíl vypustit v polovině února přistávací modul a pomocí rakety společnosti SpaceX.

Pak je tu Japonsko, které se pokusí přistát za dva týdny. Přistávací modul Japonské vesmírné agentury JAXA se dvěma malými rovery má velký náskok, protože sdílel zářijový start s rentgenovým teleskopem, který zůstal na oběžné dráze kolem Země.

V případě úspěchu se Japonsko stane pátou zemí, které se podaří přistát na Měsíci. Sovětský svaz a USA to zvládly opakovaně v 60. a 70. letech minulého století. Čína za posledních deset let přistála třikrát – včetně přistání na odvrácené straně Měsíce – a vrátí se na odvrácenou stranu později v tomto roce, aby přivezla zpět vzorky měsíční horniny. A právě loni v létě to dokázala i Indie. Pouze USA však vyslaly na Měsíc astronauty.

Přistání bez ztroskotání není snadný úkol. Pro zpomalení kosmických sond neexistuje téměř žádná atmosféra a padáky nemůžou fungovat. To znamená, že přistávací modul musí sestoupit pomocí trysek raketových motorů a přitom „proplouvat“ kolem zrádných útesů a kráterů.

Japonská milionářská společnost ispace loni v dubnu zaregistrovala náraz svého landeru do Měsíce a v srpnu pak došlo k ruskému nepovedenému přistání. Indie triumfovala o několik dní později poblíž jižní polární oblasti; byl to druhý pokus země po havárii v roce 2019. Do povrchu Měsíce narazila v roce 2019 také sonda izraelské neziskové organizace.

USA se nepokusily o přistání na Měsíci od doby, kdy Gene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17, poslední z 12 měsíčních průzkumníků, prozkoumali šedý, prašný povrch Měsíce v prosinci 1972. USA pokračovaly s několika lunárními satelity, ale žádný s přistávacími moduly – až dosud. Společnosti Astrobotic a Intuitive Machines se nejen snaží ukončit pauzu v Americe při přistání na Měsíci, ale soupeří o to, aby se mohla pochlubit právem jako první soukromý subjekt, který přistál – měkce – na Měsíci.

Navzdory pozdějšímu startu má Intuitive Machines rychlejší a přímější let a měla by přistát do týdne od startu. Společnosti Astrobotic bude trvat dva týdny, než se dostane na Měsíc a další měsíc stráví na lunární oběžné dráze, než se 23. února pokusí o přistání.

Pokud dojde ke zpoždění startů raket, mohly by se tam společně dostat obě společnosti. „Bude to divoká, divoká jízda,“ slíbil generální ředitel firmy Astrobotic John Thornton. Jeho protějšek z Intuitive Machines, Steve Altemus, řekl, že vesmírný závod je „více o geopolitice, kam směřuje Čína a kam směřuje zbytek světa“. To znamená: „Určitě bychom chtěli být první.“ Obě společnosti spolu závodí od té doby, co každá v roce 2019 obdržela téměř 80 milionů dolarů v rámci programu NASA na rozvoj lunárních dopravních služeb. Čtrnáct společností má nyní smlouvu s NASA.

Čtyřnohý, 1,9 metru vysoký přistávací modul Astrobotic, pojmenovaný Peregrine podle nejrychlejšího ptáka, sokola, dopraví na Měsíc 20 výzkumných přístrojů pro sedm zemí, včetně pěti pro NASA a rover pro Carnegie Mellon University velikosti krabice od bot. Peregrine zamíří do oblasti Sinus Viscositatis nebo Bay of Stickiness ve středních zeměpisných šířkách, pojmenované po dávném křemičitém magmatu, které vytvořilo nedaleké dómy Gruithuisen.

Šestinohý a 4 metry vysoký přistávací modul společnosti Intuitive Machines, Nova-C (viz obrázek v úvodu článku), se zaměří na jižní polární oblast Měsíce a provede také pět experimentů pro NASA, které potrvají asi dva týdny. Společnost se zaměřuje na oblast kolem 80 stupňů jižní šířky pro přistání. To by bylo o 10 stupňů blíže k pólu, než přistála Indie loni v létě.

Vědci se domnívají, že trvale zastíněné krátery v okolí jižního pólu obsahují miliardy kilogramů zmrzlé vody, kterou lze využít k pití a výrobě raketového paliva. Proto tam přistanou první průzkumníci v programu NASA s názvem Artemis – pojmenovaném po Apollónově dvojčeti v řecké mytologii. NASA má pro tento start stále v plánu rok 2025, ale úřad General Accountability Office má podezření, že to bude blíže k roku 2027.

Astrobotic zamíří k jižnímu pólu při svém druhém letu s roverem Viper hledajícím vodu. A Intuitive Machines se tam vrátí na své druhé misi a dodá vrták do ledu pro NASA.

Přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce je obzvláště riskantní. „Je to tak skalnaté a hornaté místo plné kráterů na jižním pólu, že je velmi obtížné najít osvětlenou oblast, kde by se dalo bezpečně přistát,“ řekl Steve Altemus. „Takže přistání musíte umět vyladit a prostě přistát na správném místě.“

Přistávací modul také nese popel nebo DNA od 70 lidí, včetně tvůrce „Star Treku“ Gene Roddenberryho a spisovatele sci-fi Arthura C. Clarka. Dalších 265 lidí bude zastoupeno na horním stupni rakety, která bude kroužit kolem Slunce, jakmile se oddělí od přistávacího modulu. Zahrnují tři původní členy obsazení „Star Trek“ a také prameny vlasů tří amerických prezidentů: George Washingtona, Dwighta D. Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.

Zdroj: https://abcnews.go.com/Business/wireStory/companies-attempt-us-moon-landings-apollo-missions-half-106109930 a https://phys.org/news/2024-01-companies-moon-apollo-missions-century.html

autor: František Martinek