Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Binární systém JuMBO 24 sídlí v mlhovině v Orionu, difúzní mlhovině nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orion. „Průzkum v oboru blízkého infračerveného záření pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) vnitřní mlhoviny v Orionu a skupiny hvězd Trapez vedl k detekci 40 binárních objektů o hmotnosti Jupitera (JuMBO) a dvou trojitých objektů,“ řekl profesor Luis Rodríguez z Universidad Nacional Autónoma de México.
„Tyto vícenásobné systémy nejsou spojeny s hvězdami a jejich složky mají hmotnosti v rozmezí 0,6-14 hmotností Jupitera a vzájemné vzdálenosti mezi 28 a 384 AU. Existence těchto ´širokých dvojhvězd´ je překvapivá, protože současné znalosti o formování hvězd a planet je nemohou vysvětlit.“
Pomocí radioteleskopu NSF Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) hledali astronomové protějšky ke 40 objektům JuMBO. Překvapivě pouze jeden z těchto objektů, JuMBO 24, představoval rádiový protějšek. Radiová svítivost dvou planetárních hmotných objektů v systému je výrazně vyšší než svítivost detekovaná u hnědých trpaslíků.
Tato abnormalita vyvolává nové otázky a poskytuje vzrušující výzkumné příležitosti k dalšímu pochopení povahy těchto volně putujících planet. I když je možné, že spojení mezi infračervenými a rádiovými signály je náhodné, tým to považuje za vysoce nepravděpodobné, s pravděpodobností pouze 1 ku 10 000.
„Skutečně pozoruhodné je, že tyto objekty mohou mít měsíce podobné Europě nebo Enceladu, přičemž oba mají podzemní oceány kapalné vody, které by mohly podporovat život,“ řekl profesor Rodriguez. „Detekce rádiových vln pocházejících z obou složek dvojitého systému volně plujících planet představuje významný milník v našem zkoumání vesmíru.“
Představuje také vzrušující příležitost pro další výzkum potenciální obyvatelnosti planet mimo Sluneční soustavu.
Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/free-floating-planetary-mass-binary-system-12688.html
autor: František Martinek