Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Videometeory 2016

Videometeory 2016

  
Obraz 1: Spektrum dlouhého pomalého meteou na záznamu z kamery spNE.  

V roce 2016 jsme završili čtvrtý kompletní rok činnosti dvojice stanic sledujících jižní (S) a východní směr (E). Máme za sebou také první kompletní rok činnosti dvojice plně digitálních spektroskopických systémů postavených na bázi kamery QHY i kamery s úzkým zorným polem (systém NFC). Rovněž jsme otestovali možnosti spektroskopického systému 3. generace postaveného kolem kamery PointGrey s vysokým rozlišením, který byl následně instalován na Kanárských ostrovech. 

 
  Obraz 2: Zorná pole všech kamer instalovaných ve Valašském Meziříčí.
 
  Obraz 3: Společné meteory tří párů systému NFC v síti CEMeNt. (autor J.Koukal)

Základní charakteristikou, podle které lze daný rok činnosti zhodnotit, je počet nocí, ve kterých byl našimi systémy zaznamenán alespoň jeden meteor. V Tabulce 1 naleznete srovnání počtů zachycených meteorů v jednotlivých letech všemi našimi stanicemi. S a E jsou původní astrometrické stanice pracující od 28. listopadu 2012. NFC je systém pro záznam slabých meteorů instalovaný 15. dubna 2015. Spektroskopický systém spN pořízený Společností pro meziplanetární hmotu (SMPH), který pracoval jako první experimentální zařízení tohoto druhu na hvězdárně od 26. října 2014, ukončil svou činnost 5. srpna 2016 a přesunul se do nového působiště na hvězdárně v Karlových Varech. Byl nahraze dvojicí plně digitálních kamer QHY, které byly zprovozněny 23. října 2015. Vzhledem k rekonstrukci střechy jižní budovy hvězdárny, kde byly všechny systémy původně instalovány, bylo potřeba je dočasně přesunout na nová stanoviště na hlavní budově. Tím došlo i ke změně některých zorných polí (kamera původně pracující jako spSW - jihozápad je od 16. září 2016 v činnosti jako spNE - severovýchod).

Díky postupnému směrování zorných polí jednotlivých kamer (nechtěnému, bylo důsledkem probíhající rekonstrukce) se podařilo pokrýt celý obzor slušně pozorovatelný z hvězdárny. Tento fakt je zdokumentován na Obrazu 2, který zachycuje meteory zaznamenané všemi kamerami instalovanými ve Valašském Meziříčí během roku 2016. Všimněte si, že nejvzdálenější meteory, které je možné za dobrých podmínek zachytit z našeho stanoviště, se mohou ve skutečnosti pohybovat nad Balkánem.

 

stanice v provozu 2012

2013

2014

2015

2016
S od 28/11/2012 20

214

219

246

243
E od 28/11/2012 19

221

239

256

224

spN

26/10/2014 - 5/8/2016     31 190 >22

NFC

od 15/4/2015       163 202

spNW

od 23/10/2015       41 132

spSW

23/10/2015 - 15/9/2016       50 103

spNE

od 16/9/2016         54

Tabulka 1: Noci s jedním a více zaznamenanými meteory.

 

Druhá statistická veličina, které daný rok může charakterizovat je samozřejmě celkový počet zachycených meteorů (Tabulka 2). Má však význam pouze u kamer bez spektrálních mřížek, které dosah systému snižují. Oproti roku 2015 došlo k poklesu počtu zachycených meteorů, může za to celkově méně příznivé počasí, které zapříčinilo nezachycení aktivity některých významných rojů.

 

stanice v provozu 2012

2013

2014

2015

2016
S od 28. 11. 2012 362

2 352

2 031

 2 562

2 262
E od 28. 11. 2012 274

3 842

3 049

4 262

3 415

spN

26/10/2014 - 5/8/2016     182 892 438

NFC

od 15/4/2015       852 979

spNW

od 23/10/2015       127 438

spSW

23/10/2015 - 15/9/2016       199 389

spNE

od 16/9/2016         229

Tabulka 2: Počty meteorů zachycených v jednotlivých letech pomocí napevno instalovaných stanic v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí. 

 

Jak je vidět z Tabulky 3, nejvyšší počet meteorů, které během roku zaznamenáme, není na základě jednostaničního pozorování přiřazen k žádnému roji (je hodnocen jako sporadický). Tradičně nejhojněji jsou mezi rojovými meteory zastoupeny Perseidy, což je dáno jednak jejich vysokou a dlouhodobou aktivitou, jednak obdobím činnosti v létě, kdy jsou podmínky pro pozorování statisticky nejvhodnější. Naopak Geminidy s maximem v polovině prosince, jsou každoročně zachyceny velmi málo, přestože produkují vyšší maximální frekvence meteorů než Perseidy. Totéž platí pro Kvadrantidy, jejichž významná aktivita na začátku ledna trvá pouhé dva dny, a pokud nevyjde počasí, mají pozorovatelé prostě smůlu. Rovněž podzimní Tauridy, které v roce 2015 vyprodukovaly celou řadu bolidů, se letos jaksi 'nekonaly'.

 

2016

SPO

Per

Ori

Gem sPe daD sdA
stanice E

1446

508

70

64 55 20 44
stanice S

872

422

37

39 36 38 19
stanice NFC 539 65 8

19

9 7 10

Tabulka 3: Roje s nejvyšším počtem zaznamenaných meteorů (podle stanice E) v datech z roku 2016.

 

Systém NFC v současnosti čítá tři trvale pracující páry stanic, které umožňují na malém zorném poli kolem 10° detekovat meteory s dosahem srovnatelným s lidským okem (kolem +6 mag). Tímto pozorování stanice NFC významně doplňují statistické informace o aktivitě rojů získávané pomocí širokoúhlých stanic (které však mají dosah pouze do +2 mag). Pomocí systému NFC bylo zatím (od 15. dubna 2015 do 31. prosince 2016) zachyceno celkem 5 835 meteorů, z toho bylo 1023 společných pozorování, ze kterých bylo možné spočítat velmi přesné atmosférické dráhy. Projekce těchto drah na zemský povrch znázorněna na Obraze 3.

Dráhová pozorování získaná na našich stanicích jsou zpracovávána a zasílána do mezinárodní otevření dtatabáze EDMOND, která ke konci roku 2016 obsahuje informace o 295 783 jednotlivých meteorech a 61 813 drahách původních těles ve Sluneční soustavě. Evropská pozorování v databázi jsou znázorněna na Obraze 4 v podobě takzvané 'ground map' - projekce atmosférických drah společných meteorů na zemský povrch.

Obraz 4: Projekce atmosférických drah společných meteorů v databázi EDMOND na zemský povrch. (Autor J. Koukal)

 

V roce 2016 probíhala rovněž pozorování pomocí digitálních spektroskopických systémů s CCD kamerou  QHY-5L-II, megapixelovým objektivu Tamron a difrakční mřížkou s 1 000 vrypy na milimetr. Výkon těchto systémů je možné zhodnotit pouze na základě napozorovaných spekter. Celkem se jich v roce 2016 podařilo zachytit 18 spekter (6 - spNW, 6 spSW, 6 spNE). V srovnání s počtem spekter zachycených stejnými stanicemi v loňském roce (bylo jich rovněž 18, ovšem jen v období od 24.10. 2015 do konce roku!) je tento počet výrazně nižší. Důvodem jsou vlastnosti stanic: 1. v současnosti pokrývají jen polovinu oblohy; 2. aby spektrum mohlo být zachyceno, je potřeba, aby se jasnost meteoru pohybovala minimálně kolem -4 mag (což je jasnost srovnatelná s planetou Venuší). Díky zvýšené aktivitě Taurid a dalších podzimních rojů, které v roce 2015 vyprodukovaly řadu bolidů (a ty se navíc podařilo zaznamenat díky příznivému počasí) byl rok 2015 na jasné meteory výrazně bohatší, než je obvyklé. Počet spekter zachycených v roce 2016 tak lze považovat spíše za návrat k normálu.

 

Stejně jako loni jsme pro vás vytvořili video-kompilaci zajímavých meteorů zachycených našimi stanicemi.

 

Nejlepší meteory z jižní (S) kamery (2016) Nejlepší meteory z východní (E) kamery (2016)
   
Nejlepší záznamy z NFC (2016) Spektra (2016)

 

Plány do roku 2017

V roce 2017 budou všechny naše kamerové systémy umístěny zpět na jižní budovu odborného pracoviště. Jak se ukázalo loni, pokrytí oblohy především spektroskopickými kamerami je nedostatečné, proto uvažujeme o zprovoznění dalších stanovišť tak, abychom pokryli větší část oblohy. Již je jasné, že minimálně jedno stanoviště bude osazeno kamerou PointGrey, která nyní ve dvou verzích pracuje na Kanárských ostrovech v rámci spolupráce s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) a Ústavem  fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. v Praze. Třetí systém této kvality tak bude (po dvouměsíčním testování na podzim 2016) na jaře 2017 trvale zprovozněn na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Připraven je rovněž materiál na čtvrtý pár kamer systému NFC. O jeho instalaci bude ještě rozhodnuto.  

 

Další články o programu pozorování meteorů:

Spektrografy na Kanárských ostrovech

Spektra pomalých meteorů

Perseidy 2016 (nejen z Valašského Meziříčí)

Spektra meteorů zachycená ve Valašském Meziříčí v první polovině roku 2016

Záznam a komparace spektra blesku

Článek o síťi CEMeNt pro časopis WGN organizace IMO

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz