Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tento rok se červenec příliš nevydařil, bylo jen málo opravdu jasných dnů a mnoho nepříliš aktivních oblastí. V řadě pozorovacích dnů byla vysoká oblačnost nebo se jednalo opravdu jen "díry" mezi mraky. Pokud už počasí přálo, pozorovací podmínky patřily mezi ty dobré a my toho maximálně využili. V měsíci červenci jsme se věnovali zejména pozorování protuberancí. V dalším pravidelném článku přinášíme novinky o sluneční aktivitě a pozorování ve Valašském Meziříčí.
Prázdninové měsíce nebyly příliš štědré na jasné noci. Celkem během dvanácti nocí se podařilo získat 9 535 měření zákrytů proměnných hvězd. Pokračovala kampaň pozorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cam. Během dvou měsíců se podařilo zaznamenat celkem 4 výrazné erupce. Tento systém se jeví velmi aktivní. Podrobnější informace přineseme v dalších měsících.
V další části článku uvádím některé publikace, které byly zveřejněny v letošním roce na základě analýzy dat pořízených mimo jiné i na naší hvězdárně. Týká se to zákrytových dvojhvězd SW Lac, EQ Tau, V 1191 Cyg a BD And
Běžné kamerové systémy fungující v síti EDMONd (European viDeo MeteOr Network) a BRAMON (BRAzilian MeteOr Network) pracují s CCTV kamerami, které jsou vybaveny CCD čipy o velikosti 1/2“ a 1/3“ a většinou CCTV objektivy s proměnným ohniskem (varifokální). Tyto systémy disponují zorným polem (FOV) o velikosti kolem 70 stupňů horizontálně a 56 stupňů vertikálně, což odpovídá běžnému PAL D1 signálu s rozměrem obrazu 720x576 pixelů. Kamery v této konfiguraci jsou schopné zaznamenat nejslabší meteory o zdánlivých jasnostech mezi +1,5 a +2,0 mag. Již delší dobu se proto uvažovalo o konstrukci systému s mnohem vyšším dosahem, pokud možno za použití stávajících kamer Watec 902 H2 Ultimate, pouze s využitím světelného objektivu s delší ohniskovou vzdáleností.
Výjimečně aktivní oblast NOAA 12087, o které jsme vás informovali již v souvislosti s erupcemi, měla během prvních pěti dnů svého výskytu na viditelném disku Slunce hned patnáct mohutných erupcí. Některé se nám podařilo zachytit a na konci tohoto článku zveřejňujeme malou fotogalerii. Červen byl zajímavý nejen touto oblastí, ale také množstvím napozorovaných erupcí, během 15 jasných dnů se nám podařilo napozorovat devatenáct oblastí a čtrnáct erupcí v různých filtrech. Přinášíme novinky o sluneční aktivitě a pozorování ve Valašském Meziříčí.
Jak již jistě víte z předchozích článků Hvězdárna Valašské Meziříčí je od roku 2011 se svými dvěma videokamerami na pozorování meteorů součástí sítě CEMENt, později i databáze EDMOND. Pevné stanoviště pak bylo zřízeno v listopadu 2012 na plošině jižní budovy. Jedná se o dvě kamery, východní a jižní, které jsou zde doposud. Již nějakou dobu se plánovalo, že k těmto dvěma kamerám přibude další, která bude navíc opatřena spektrografem. Díky němu pak budeme moci zjistit daleko více informací o složení meteoritů.
Tento měsíc je tradičně pro pozorovatele krajně nepříjemný z důvodu nejkratších nocí. Tedy konkrétně za sedm nocí bylo pořízeno 5856 měření. Současný program je zaměřen na pozorování trpasličích zákrytových dvojhvězd. Program byl rozšířen o další tři systémy, které ma také v programu astronomický ústav při univerzitě Karlově.
Stanice pro video pozorování meteorů umístěné na jižní budově hvězdárny Valašské Meziříčí jsou v nočních hodinách kromě svého primárního cíle schopné zachycovat i řadu dalších rychlých světelných jevů. Jedním z nich jsou bleskové výboje typu ‚red sprite‘.
Ačkoli se Slunce v průběhu měsíce května stejně jako v předchozím měsíci svou aktivitou příliš nepředvedlo, přece jen bylo pozorování mnohem zajímavější, a to zejména z hlediska zachycených jevů. Mimo pozorování eruptivní protuberance a erupce o mohutnosti M5.2 jsme vyzkoušeli i spektroskopii sluneční skvrny NOAA 12055. V článku přinášíme standardní přehled pozorovaných projevů sluneční aktivity na observatoři Valašské Meziříčí.
V květnu nebylo příliš jasných nocí a tak během dvou z nich, kdy jsem pozoroval, bylo pořízeno 2820 měření. Nadále pokračuji ve sledování eruptivních zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Další zajímavou dvojhvězdou z tohoto programu je v souhvězdí Žirafy systém s označením NSVS 01031772 Cam. Skupina českých astronomů pod vedením doc. Wolfa zveřejnila v roce 2012 publikaci o této dvojhvězdě, ze které vyplývá, že by se mohlo jednat i o trojhvězdný systém, kde třetí složka obíhá s periodou přibližně 11 let a má hmotnost minimálně 65 hmotností Jupitera.
"Erupčně" aktivní zimní měsíce vystřídal klidnější duben. První "sezónní" měsíc pro pozorování Slunce byl v mnohém překvapení i zklamání. Zataženou oblohu střídala většinou vysoká oblačnost, která sebou nesla klidnější atmosféru a tím i hezký obraz.