Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Posledním zatměním roku 2011 bude úplné zatmění Měsíce. Nastane v sobotu 10. prosince a bude viditelné z oblasti Eurasie a Austrálie, a také na severozápadě Severní Ameriky. Na území České republiky bude Měsíc vycházet již po skončení fáze úplného zatmění.
Poslední zatmění roku 2011 je u nás viditelné v podstatě jen jako částečné - ve Valašském Meziříčí vychází Měsíc asi 12 minut před koncem fáze úplného zatmění. Avšak vzhledem k členitému horizontu tato část úkazu nebude s největší pravděpodobností viditelná. Vhodnější podmínky pro pozorování úkazu budou v místě co možná nejvýchodněji od Valašského Meziříčí, případně ve vyšší nadmořské výšce a s dobrým výhledem na východní obzor.
Celý průběh zatmění bude možné pozorovat z východní a jihovýchodní Asie, Austrálie, větší části Pacifiku, Aljašky a přilehlé části Kanady. Pozorovatelé v Evropě a v Africe uvidí pouze konec zatmění (Měsíc v průběhu úkazu vychází), pozorovatelům v Severní Americe Měsíc v průběhu zatmění zapadá.
Velikost zatmění v největší fázi dosáhne hodnoty 1,1061 (v jednotkách měsíčního průměru). Další údaje o zatmění najdete například ve Hvězdářské ročence na rok 2011 nebo na internetových stránkách http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/.
Průběh jednotlivých fází zatmění (pro Valašské Meziříčí a okolí):
úkaz | čas | výška nad obzorem |
Východ Měsíce (10. 12. 2011) | 15 h 46 min | |
Konec úplného zatmění (U3) | 15 h 58 min | 1,2° |
Konec částečného zatmění (U4) | 17 h 18 min | 12,1° |
Výstup Měsíce z polostínu (P4) | 18 h 32 min | 23,3° |
Západ Měsíce (11. 12. 2011) | 08 h 09 min |
Časové údaje jsou v čase středoevropském (SEČ).
Z uvedené tabulky je vidět, že zatmění začíná v době, kdy je u nás Měsíc ještě pod obzorem.
Fáze polostínového zatmění je natolik nevýrazná, že se prakticky nedá pozorovat.
Časové okamžiky zatmění byly vypočteny na základě formuláře na adrese http://aa.usno.navy.mil/data/docs/LunarEclipse.php.
Vznik zatmění Měsíce
Jak zatmění Měsíce vzniká, je patrné z připojeného obrázku. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky, pak by nastalo zatmění Měsíce při každém jeho úplňku. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel 5,15°, a tak zatmění Měsíce může nastat pouze tehdy, je-li Měsíc v opozici se Sluncem (tj. v úplňku) a zároveň v blízkosti jednoho z uzlů své dráhy (v uzlu – výstupném či sestupném – se Měsíc nachází tehdy, prochází-li rovinou dráhy Země kolem Slunce).
Zatmění Měsíce se neomezují jen na malou část Země, jako je tomu v případě slunečních zatmění. Tato zatmění jsou pozorovatelná ze všech míst, kde je Měsíc nad obzorem. Rovněž doba trvání zatmění Měsíce je v porovnání se zatměním Slunce mnohonásobně delší. Maximální délka úplného zatmění může trvat 1 hodinu a 44 minuty. Započteme-li do trvání úkazu také fáze částečného zatmění Měsíce, dojdeme k časovému údaji 3 hodiny 49 minut. V jednom roce můžeme spatřit nejvýše 3 měsíční zatmění, avšak v některých letech nenastává zatmění Měsíce vůbec.
Rozeznáváme tři typy zatmění Měsíce:
Úplné zatmění Měsíce nastává tehdy, prochází-li Měsíc plným zemským stínem. Doba trvání úplného zatmění dosahuje při průchodu středem zemského stínu téměř dvě hodiny. Ve střední vzdálenosti Měsíce od Země (384 400 km) má zemský stín průměr asi 9 200 km. Znamená to, že se do něj za příznivých okolností Měsíc „schová“ dvaapůlkrát.
Částečné zatmění Měsíce – náš nejbližší kosmický „soused“ prochází plným zemským stínem pouze částí svého povrchu.
Polostínové zatmění Měsíce. Při tomto zatmění vstoupí Měsíc do zemského polostínu (celý, nebo částí svého povrchu), takže dojde pouze k nepatrnému zeslabení svitu Měsíce, což není pouhým okem ani při pohledu dalekohledem pozorovatelné.
autor: František Martinek