Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Perseidy byly v 90' letech 20. století nejdynamičtějším a nejsledovanějším rojem. A to především díky sekundárním maximům s frekvencemi až 400 meteorů/h, která se projevila nejvýrazněji v letech 1991 a 1992. Tato maxima měl na svědomí relativně nový a dosud málo rozptýlený materiál v těsném okolí mateřské komety 109P/Swift-Tuttle, která v roce 1992 prošla přísluním po 130 letech. Koncem 90' se při vzdalování komety mohutnost těchto sekundárních maxim aktivity roje postupně snižovala na hodnoty kolem 120 met./h až po roce 2000 tyto outbursty vymizely úplně.
Podle některých modelů však existovala v letech 2004-2006 možnost obnovení zvýšené aktivity, a skutečně v roce 2004 se vyskytlo neobvyklé maximum předcházející klasickému. Poky 2005 a 2006 však byly normální bez dalších spršek.
Pozorování v databázích IMO za poslední desetiletí ukazují, že klasické široké maximum Perseid obvykle nastává při sluneční délce λ⊙ ∼ 139,8° až 140,3°.
Maximum roje nastane v roce 2013 dne 12. srpna mezi 20:15 SELČ až 22:45 SELČ. Podmínky pro sledování tohoto roje jsou v roce 2013 velmi dobré. Dne 14. srpna ve 12:56 nastává první čtvrť Měsíce. V době maximální činnosti roje je tedy Měsíc jen 5 dní po novu a 12. srpna 2013 zapadá ve 22:15 SELČ. Radiant Perseid se na Valašsku dostává do pozorovatelné polohy kolem 22:30 SELČ, nejvyšší frekvence meteorů očekávejte nad ránem 12.8. a pak kolem půlnoci z 12. na 13.8.
Radiant roje, místo odkud meteory zdánlivě vyletují, se (jak již název napovídá) nachází v Perseovi, přesněji v jeho severní části na rozhraní s Kassiopeiou, zhruba v místě, kde najdeme také známou dvojici otevřených hvězdokup Chi&h Persei. V tomto období se daná část oblohy nachází nejvýše nad obzorem v 5:42 SELČ (80°) a nejníže naopak v 17:42 SELČ (20°). Což v praxi znamená, že nejlepší geometrické podmínky k pozorování meteorů jsou nad ránem.
Vzhled oblohy nad ránem 13. srpna při pohledu na jih. Zvýrazněny jsou orientační body: letní trojúhelník , zenit, sever a radiant Perseid, odkud meteory zdánlivě vyletují.
autor: Jiří Srba