Prosinec 2009

Kombinovaný pohled do centra naší Galaxie

(foto: kosmické observatoře HST, Spitzer a Chandra)

 Obsah programového letáčku: 

• Přednášky
• Astronomická pozorování
• Doplňková výuka pro školy
• Zájmové astronomické kroužky
• Zprávy a zajímavosti 
• Pozorujte
• Různé
• Aktuality

Přednášky

Středa 9. prosince v 18:00 hodin

CESTA ZA ČERNÝM SLUNCEM

THAJSKO 1995

Nově zpracovaná cestopisná přednáška Vás provede exotickou zemí, kterou jsme částečně procestovali a mimo jiné pozorovali úplné zatmění Slunce. Přednáška je doplněna o doposud nezveřejněné videoukázky, které zachycují momenty ze života lidí této asijské země.

Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.

Přednáší Ladislav Šmelcer, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

V den zimního slunovratu v pondělí 21. prosince v 15:30 hodin

PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ NA HVĚZDÁRNĚ

aneb Loučíme se s Mezinárodním rokem astronomie 2009.

15:30 hodin
Zábavné odpoledne pro děti – astronomické pohádky, soutěže, kvízy a hry (pro účastníky jsou připraveny nejen sladké odměny)
Návštěvní den pro dospělé – exkurze do všech objektů hvězdárny (drobné občerstvení na zahřátí)
Pozorování Firstscopy – co mohu na obloze vidět pouhým okem či malým dalekohledem

17:00 hodin
Komiksový pohled na Mezinárodní rok astronomie 2009
Netradiční podání novinek a událostí v astronomii roku 2009 prostřednictvím kreslených vtipů, které autor vytvářel v průběhu roku a reagoval tak na události astronomické i neastronomické.
Přednáší Ladislav Šmelcer, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

18:00 hodin
Večerní program u dalekohledu – pozorování Měsíce, planety Jupiter, hvězd, dvojhvězd a dalších zajímavých objektů (pouze za jasné oblohy)
Nechte se inspirovat vesmírem – pásmo vybraných komentovaných snímků blízkého i vzdáleného vesmíru; vesmír je opravdu nádherným a inspirujícím místem

Ve vstupní hale hvězdárny bude instalována výstava s tématem Člověk a Měsíc.

Na akci nebude vybíráno vstupné.

Vhodná příležitost k zakoupení netradičních vánočních dárků.

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování pro veřejnost: PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK (kromě 24., 25. a 31. prosince) v 18:00 hodin

Program pozorování:

• Měsíc – na začátku a v poslední dekádě prosince
• Jupiter – po celý měsíc
• Hvězdy a vícenásobné hvězdné systémy – po celý měsíc
• Hvězdokupy, mlhoviny, galaxie – neruší-li příliš svým svitem Měsíc

Doplňková výuky pro školy

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.
Máte-li zájem, můžete se podrobně seznámit s nabídkou doplňkové výuky.  

Zájmové astronomické kroužky

Astronomický kroužek pro žáky 5. a 6. tříd ZŠ se schází každý čtvrtek v 17:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Zprávy a zajímavosti

Exploze hvězdy v Orionu

Přesto, že je Mlhovina v Orionu intenzivně studována, stále ukrývá velké množství záhad. V blízkosti čtyř jasných hvězd – označovaných jako Trapez – je jasná skupinka tří hmotných hvězd, které vyzařují více světla než 100 000 Sluncí (při pozorování ve viditelném světle jsou zcela zakryty oblakem prachu). Tato soustava je obklopena dlouhými radiálními výtrysky, které sahají do vzdálenosti téměř jednoho světelného roku. Úkaz připomíná hvězdný ohňostroj – asi čtyřicet úzkých výtrysků vyvrženého materiálu obsahuje plyn, vzdalující se rychlostí zhruba 480 000 km/h. Tyto „prsty“ vyvrženého materiálu ukazují zpětně na střed události poblíž trojice jasných hvězd. Celkové množství energie této exploze odpovídá energii vyzařované stovkami biliónů Sluncí.

Rychlosti plynů byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA (Submillimeter Array) a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky, kdy mohutná exploze zatím neznámé povahy vedla k destrukci hvězdokupy, což následně vedlo k rozptýlení hvězd a k vyvržení proudů plynného materiálu.

 (Podle zdroje upravil F. Martinek)

Plachetnice poplují vesmírem

Na rok 2010 jsou naplánovány zkušební starty dvou slunečních plachetnic, které využijí neobvyklý způsob pohonu – tlak slunečního záření místo klasických pohonných látek.

Japonsko plánuje vypuštění sluneční plachetnice s názvem Ikaros na květen roku 2010 pomocí nosné rakety H-2A společně s kosmickou sondou Planet-C (Akatsuki) k Venuši. Společnost Planetary Society bude následovat s vlastním demonstračním letem koncem roku 2010.

Sluneční plachta družice Ikaros ve tvaru čtverce má úhlopříčku o délce 20 m. Je pokryta tenkým filmem slunečních článků, které budou dodávat potřebnou elektrickou energii. Sonda bude rotovat pro zajištění stabilní polohy během letu.

Společnost Planetary Society připravuje sluneční plachetnici s názvem LightSail 1. Start přichází po 5 letech od neúspěšného pokusu o dosažení oběžné dráhy pomocí ruské rakety Volna startující z ponorky.

Projekt LightSail v sobě zahrnuje tři starty: LightSail 1 a dvě zdokonalené a mnohem ambicióznější sluneční plachetnice k dalšímu vyzkoušení koncepce a možných aplikací včetně systému stanic včasného varování, které mohou například detekovat blížící se sluneční bouře.

Hliníkem pokovená plachta z mylaru, tvořená čtyřmi díly ve tvaru trojúhelníku, se rozvine na plochu 30 čtverečních metrů. Akcelerometr na palubě sluneční plachetnice LightSail 1 bude měřit nepatrné změny rychlosti při oběhu kolem Země ve vzdálenosti zhruba 800 km nad povrchem, přičemž budou vyhodnocovány vlivy v důsledku působení slunečního pohonu.

Návrhy slunečních plachetnic zahrnují velké a tenké rozkládací struktury, které zachycují energii fotonů – částic světla, jež budou postupně urychlovat kosmickou sondu bez použití klasických pohonných látek.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

Na Europě je kyslík!

Europa patří mezi čtyři velké měsíce planety Jupiter a rovněž mezi největší měsíce ve Sluneční soustavě. Povrch tohoto měsíce je pokryt vrstvou ledu o tloušťce několika km. Z provedených výzkumů vyplývá, že se pod ledovou kůrou nachází obrovský vodní oceán, obsahující více než dvojnásobek objemu vody, který je obsažen v pozemských mořích a oceánech.

Atmosféra kolem Europy je zanedbatelná. Avšak v jejím vodním prostředí se nachází rozpuštěný kyslík. Tento prvek vzniká na ledovém povrchu měsíce v důsledku bombardování částicemi tzv. slunečního větru. Působením geologických procesů se kyslík dostává pod povrch, do vodního prostředí. Američtí astronomové se pokusili odhadnout, jaké množství kyslíku se ukrývá v oceánu na Europě. Zjistili, že intenzita „výroby“ kyslíku je tak vysoká, že během několika miliónů roků překročí jeho množství v oceánu na Jupiterově měsíci obsah kyslíku v pozemských mořích.

Kyslík je nepostradatelným prvkem pro většinu forem pozemského života. Obsah kyslíku ve vodách Europy je dostatečný k tomu, aby zde mohly existovat nejen jednobuněčné organismy, ale i vyšší formy života. To je také jeden z důvodů, proč se na období kolem roku 2020 připravuje ve spolupráci NASA a ESA vypuštění dvojice velkých sond, které se zaměří na detailní výzkum (včetně přistání výzkumných modulů) dvou Jupiterových měsíců Europa a Ganymed.

(Podle zdroje upravil F. Martinek)

Největší dalekohled světa E-ELT

Brzy skončí Mezinárodní rok astronomie 2009, pořádaný při příležitosti 400. výročí prvního použití dalekohledu k pozorování vesmírných objektů (Galileo Galilei, 1609). Pokrok, který udělala astronomie za uplynulé období, nejlépe vynikne srovnáním prvního Galileiho „kukátka“ a připravovaného evropského dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).

Nový dalekohled bude opatřen objektivem o průměru 42 m, který bude složen z 984 segmentů – každý o průměru 1,45 m a tloušťce 50 mm. Výstavba obřího dalekohledu má být dokončena v roce 2018.

Pozorujte

Částečné zatmění Měsíce

Různé

Začátek astronomické zimy

Slunce vstupuje do znamení Kozoroha dne 21. prosince v 18 hodin 46 minut 47 sekund SEČ. Nastává zimní slunovrat, na severní polokouli začíná astronomická zima. V okamžiku zimního slunovratu se dostává Slunce nad obratník Kozoroha na jižní polokouli (Slunce u nás dosahuje v poledne nejmenší výšky nad obzorem za celý rok). Den, který je v tomto okamžiku nejkratší a trvá 8 hodin a 4 minuty, se začíná prodlužovat a noc zkracovat.

Aktuality

• 15. a 21. prosince 2009 uplyne 25 let od vypuštění dvojice sovětských kosmických sond VEGA 1 a 2. Jejich úkolem byl průzkum Venuše a Halleyovy komety. Na výzkumu komety se podílelo i Československo.
• Na 21. prosince je naplánován start ruské kosmické lodi Sojuz TMA-17, která na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS dopraví novou trojici kosmonautů.
• Japonská nákladní loď HTV-1 (start 10. 9. 2009) se po vyložení nákladu a opětovném naplněním odpadky a nepotřebným materiálem oddělila 30. 10. 2009 od kosmické stanice a zanikla v hustých vrstvách zemské atmosféry.
  

Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail: info@astrovm.cz                        URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Jakub Mráček, e-mail: jmracek@astrovm.cz. Tisk: NWT Computer, s. r. o