Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Družice Aquarius/SAC-D
(měření salinity mořské vody)
Obsah programového letáčku:
Středa 16. listopadu v 18:00 hodin
Kam kráčí světová kosmonautika? Jaký bude osud Mezinárodní kosmické stanice ISS bez raketoplánů? Plány čínské kosmonautiky. Vyvrcholí výzkum Sluneční soustavy přistáním člověka na asteroidu nebo na Marsu? Okénko 3D obrázků.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem.
Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Astronomická pozorování pro veřejnost - listopad:
PONDĚLÍ - ÚTERÝ - STŘEDA - ČTVRTEK - PÁTEK (kromě čtvrtka 17. listopadu) v 18:00 hodin
Program pozorování:
Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro všechny typy škol programy doplňující učební osnovy. Termín návštěvy hvězdárny a požadovaný program je nutno dohodnout předem.
Podrobnou nabídku programů a akcí pro školy najdete na internetové adrese https://www.astrovm.cz.
Astronomický kroužek pro žáky druhého stupně základních škol se schází vždy ve čtvrtek v 17:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Astronomický kroužek pro pokročilé a dospělé se schází vždy ve středu v 17:00 hodin zpravidla jednou za 14 dnů. Další zájemci se ještě mohou přihlásit.
V sobotu 26. listopadu 2011 ve 13:30 hodin se uskuteční v rámci semináře „Kosmonautika a raketová technika“ VIII. sněm Valašské astronomické společnosti (v Hotelu APOLLO). Program sněmu obdrželi členové VAS jako přílohu říjnového letáčku, dispozici je i na internetových stránkách.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Hvězdárnou v Partizánskom (SR) pořádá ve dnech 25. až 27. listopadu 2011 seminář na téma
který je realizován v rámci projektu Obloha na dlani. Přednášky budou zaměřeny na téma Kosmické technologie a pilotované lety. Účastníkům z řad středoškolských studentů z příhraničních regionů SR-ČR bude zajištěno a hrazeno ubytování a strava. Projekt Obloha na dlani je spolufinancován OP Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013. Tato akce je realizovaná s finanční výpomocí Zlínského kraje. Podrobnější informace o programu semináře jsou uvedeny na samostatné příloze nebo je najdete na naší internetové adrese www.astrovm.cz.
Upozornění:
Prosíme ostatní zájemce, kteří požadují nocleh ve hvězdárenské ubytovně (tzv. „Škvorníku“), aby se přihlásili nejpozději do 21. listopadu 2011 telefonicky či e-mailem (dsimerska@astrovm.cz) – omezená kapacita míst. Další zájemci budou ubytováni v místních hotelech – možno zajišťovat osobně – nabídka ubytovacích možností je například na adrese https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/cestovni-ruch/sluzby-pro-turisty.html.
Vzdělávací soustředění studentů – proměnné hvězdy
Ve dnech 4. až 6. listopadu 2011 se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskuteční tématické vzdělávací soustředění zaměřené na proměnné hvězdy a možnosti jejich pozorování a výzkumu. Termínem pro podání přihlášek je 28. říjen 2011.
Vzdělávací soustředění studentů – Slunce a spektroskopie
Ve dnech 11. až 13. listopadu 2011 se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskuteční tématické vzdělávací soustředění zaměřené na naši nejbližší hvězdu – Slunce, projevy jeho aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu. Termínem pro podání přihlášek je 5. listopad 2011.
Obě soustředění jsme připravili ve spolupráci s naším partnerem – Kysuckou hvězdárnou v Kysuckom Novom Meste v rámci projektu KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů).
Akce jsou určeny především studentům středních škol, ale i dalším zájemcům z řad veřejnosti. Díky podpoře z Fondu mikroprojektů hradíme přijatým účastníkům ubytování v turistické ubytovně v areálu hvězdárny a kompletně zajišťujeme a hradíme stravu.
Projekt je spolufinancován z Fondu Mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce SR-ČR 2007 – 2013.
Kosmonautika a raketová technika
Ve dnech 25. až 27. listopadu 2011 se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskuteční víkendový seminář zaměřený na kosmonautiku a raketovou techniku. Akce je připravována v rámci projektu Obloha na dlani společně se slovenskou hvězdárnou v Partizánskom.
Další informace najdete v rubrice SEMINÁŘE – PRAKTIKA.
Podrobnější informace o akcích včetně programu jsou k dispozici na https://www.astrovm.cz.
Rotační osa planety Uran je značně skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládali, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Na základě počítačových simulací vzniku planet a jejich vzájemných srážek se zdá, že v počátečním období života planeta Uran „zažila“ několik menších srážek místo doposud předpokládané jedné velké kolize. Rotační osa Uranu je skloněna o úhel 98°, tzn. že leží téměř v rovině jeho oběžné dráhy kolem Slunce. Tento sklon je příliš značný v porovnání s jinými planetami, jako je například Jupiter (3°), Země (23°) nebo Saturn či Neptun (29°). Uran se tak ve skutečnosti „kutálí“ po své oběžné dráze.
Alessandro Morbidelli a jeho spolupracovníci provedli simulace k napodobení různých impaktních scénářů, aby zjistili nejpravděpodobnější způsob naklonění rotační osy Uranu. Dospěli k závěru, že pokud by byl Uran „bombardován“ v době, kdy byl ještě obklopen protoplanetárním diskem – tj. materiálem, z kterého by se zformovaly jeho měsíce – pak by se tento disk mohl reformovat do podoby tlusté „koblihy“ nad rovníkem planety po změně sklonu její rotační osy. Srážky uvnitř disku by způsobily zploštění tohoto útvaru, což by následně vedlo ke vzniku měsíců na drahách, na jakých je pozorujeme i v současné době.
(Podle zdroje upravil F. Martinek)
Nový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy slanosti (salinity) povrchové vrstvy oceánů a poskytl prvotní informace. Přístroj Aquarius se nachází na palubě družice Aquarius/SAC-D (Satélite de Aplicaciones Científicas). Uskutečnil první kosmická pozorování NASA, pokud se týká změn slanosti povrchové vrstvy oceánů – klíčové složky zemského klimatu. Změny slanosti jsou svázány mj. s koloběhem sladké vody na naší planetě a s vlivem cirkulace vody v oceánech.
Nová mapa oblastí o různé salinitě je kompozicí dat od doby, kdy byl přístroj Aquarius uveden do provozu, tj. od 25. srpna do 11. září. Družice byla vypuštěna 10. 1. 2011 a je výsledkem spolupráce NASA a Argentinské kosmické agentury CONAE.
Mapa ukazuje hned několik dobře známých oblastí s vysokou salinitou, jako jsou například subtropické oblasti. Vyšší průměrná slanost vody je rovněž v Atlantickém oceánu v porovnání s Tichým a Indickým oceánem. Nižší slanost je například v dešťových pásmech poblíž rovníku, v nejsevernější oblasti Tichého oceánu i jinde. Tyto oblasti souvisejí s velkorozměrovými strukturami srážkových oblastí, s vypařováním oceánů, s přítokem řek a s oceánskou cirkulací.
Oblasti s nejvyšším obsahem soli v povrchových vrstvách vody jsou na mapě zobrazeny červeně, naopak vodní plochy s nejnižším obsahem soli jsou znázorněny fialovou barvou.
(Podle zdroje upravil F. Martinek)
Merkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO! Před 20 roky pozemní radarová pozorování odhalila malé oblasti s velkou odrazivostí v blízkosti pólů planety Merkur, což ukazovalo na možnou přítomnost ledu.
V roce 1991 se astronomové pokusili pomocí radaru zmapovat oblasti, které nebyly detailně vyfotografovány sondou Mariner 10. Přitom získali velmi silné radarové ozvěny, které vysvětlovali tak, že se zde nachází zmrzlá voda, možná v podobě jíní či ledu. Po srovnání se snímky z Marineru 10 se zjistilo, že se tento led nachází v místech, kde existují poměrně velké krátery. Vzhledem k malému sklonu rotační osy Merkuru nemůže na dno těchto kráterů svítit Slunce. Teplota se zde stále pohybuje na hodnotě kolem -150 °C.
Nyní kosmická sonda MESSENGER, vypuštěná americkou organizací NASA a kroužící kolem Merkuru od března 2011 potvrdila, že tyto jasné radarové odrazy přesně odpovídají hlubokým kráterům poblíž pólů, na jejichž dno nikdy nedopadají sluneční paprsky. Podle Nancy Chabotové (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland) se plná jedna pětina povrchu v okruhu 200 km od jižního pólu Merkuru nachází v trvalém stínu.
(Podle zdroje upravil F. Martinek)
Programový zpravodaj Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvkové organizace Zlínského kraje a Valašské astronomické společnosti
Vydává Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí, tel./fax: 571 611 928
E-mail: info@astrovm.cz URL: www.astrovm.cz
K tisku připravuje František Martinek, e-mail: fmartinek@astrovm.cz
Sazba: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Tisk: NWT Computer, s. r. o
autor: František Martinek