Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Hned 4. ledna 2011 se nad našimi hlavami odehrál jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů tohoto roku – částečné zatmění Slunce, při kterém Měsíc zakryl téměř 80% slunečního kotouče. Úkaz jsme očekávali s patřičným napětím a obavami, neboť lednové počasí na Valašsku obvykle nepřeje astronomickým pozorováním.
Úkaz začínal krátce po osmé hodině ranní a již touto dobou se na hvězdárně začali scházet návštěvníci z řad veřejnosti, a to přesto že venku panoval tuhý mráz a sněžilo. Na exkurzi spojenou s pozorováním zatmění byly předem objednány i tři školní exkurze. Přestože časně ráno panovalo na Valašsku polojasno, v době začátku úkazu bylo skoro zataženo a obloha nevěstila nic dobrého.
Pro návštěvníky jsme měli sice připraven náhradní program v sále hvězdárny, kam se ale vleze jen 50 osob, což po příchodu školních exkurzí značně limitovalo naše možnosti. Vzhledem k panujícím teplotám nepřipadalo v úvahu ani obvyklé střídání exkurzí v pozorovatelně (kdo by tam vydržel v tom mraze a přitom neviděl nic). Díky sněžení nebylo možné do poslední chvíle vytáhnout ani přenosné přístroje. Zkrátka jednu chvíli už to vypadalo dost beznadějně.
Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. V 9:15 jsme poprvé na pár okamžiků spatřili Slunce. Oblaka se pomalu začala trhat. Právě včas abychom spatřili maximální fázi zatmění. Jak rychle to jen šlo jsme připravili dostupnou techniku v pozorovatelně i na ploše před hvězdárnou, kam jsme umístili nový sluneční dalekohled s Herschelovým helioskopickým systémem a poprvé na zkoušku také chromosférický dalekohled LUNT LS60THa. Oba tyto přístroje byly zakoupeny v rámci projektu Výstavou ke spolupráci a poznání spolufinancovaného Evropskou unií.
Pohled těmito přístroji byl doslova úchvatný. Po dobu asi půl hodiny jsme mohli na naprosto čisté obloze pozorovat zubatý okraj Měsíce společně slunečními skvrnami a patrnou granulací fotosféry Slunce. Pohled do chromosférického dalekohledu nabídl Slunce s řadou nápadných filamentů. Nádhera!
Krátce před půl jedenáctou se obloha začala opět zatahovat a konečnou fázi zatmění jsme opět spatřili již jen v dírách mezi mraky.
Přes všechny problémy způsobené hlavně mrazivým a nevyzpytatelným počasím se nakonec podařilo úkaz z Valašského Meziříčí pozorovat. Hvězdárnu navštívilo na 120 (snad spokojených) návštěvníků.
Na shledanou se těšíme například při zatmění Měsíce 15. června 2011 nebo při jiné příležitosti.
autor: Jiří Srba