Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Ranní déšť ustal právě včas, aby si na zahradě naší hvězdárny poslechli výklad o Sluneční soustavě.
Budíček, snídaně a hurá do dalšího poznávání a bádání! Poté, co si s modely planet v rukou názorně vysvětlili pojmy foton, konjunkce, elongace nebo opozice, čekaly na ně ještě přednáška o kosmických projektech Apollo, výroba a vypouštění raket poháněných vzduchem i večerní pozorování letní oblohy. Mezitím chtějí stihnout turnaj v badmintonu.
Vesmír zajímá Annu Daňkovou tak, že je tady na svém čtvrtém astronomickém táboře. „Hned při prvním večerním pozorování jsem viděla několik galaxií, o kterých jsem ještě neslyšela,“ líčí jeden ze zážitků třináctiletá dívka z Valašského Meziříčí, která se těší i na návštěvu ostravského planetária. Zároveň věří, že letos se konečně naučí ovládat dalekohled ve velké kopuli. „Jsem tady čtvrtý rok, a pořád to neumím,“ přiznává s úsměvem.
Devatenáct táborníků bude až do neděle pronikat do tajů převážně sférické astronomie. „Pozorují denní i noční oblohu, naučí se pracovat s dalekohledem a podniknou výlety do okolí,“ upřesňuje odborný pracovník hvězdárny a táborový vedoucí Radek Kraus.
Také Jan Holčák je na táboře počtvrté. „Vracím se sem kvůli astronomii, kamarádům a vedoucím. Všichni jsou super,“ říká dvanáctiletý chlapec ze Zubří, jenž si stačil zapsat první poznámky do nového deníku. „Na planety byla příliš malá viditelnost, ale viděli jsme hvězdy Vegu a Altair,“ prozrazuje.
A co by to bylo za letní tábor, kdyby na něm chyběla táborová hra! „Tahle je badatelská. Děti jsou „jako“ v kosmické lodi a čeká je výsadek na neznámou planetu,“ popisuje Kraus. Jedním z prvních úkolů bylo zkoumání vody v areálu hvězdárny. „Ze zdejšího jezírka děti přinesly torzo znakoplavky. Pod mikroskopem spatřily její složené oko, plovací ústrojí i larvu pakomára,“ popisuje táborový vedoucí, jenž tak propojil astronomii s přírodovědou.
autor: Josef Beneš
Pozorování denní oblohy pomocí dalekohledu. |
12345 | Následující »» |