Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Pro veřejnost zřídili i speciální webové stránky.
Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků naší hvězdárny, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
„Slunce se zvolna probouzí do dalšího cyklu své aktivity, a my jsme s použitím moderní techniky opět připraveni pozorovat zejména sluneční skvrny, erupce i takzvané protuberance, což jsou oblaka vodíkové plazmy nad povrchem Slunce,“ informuje ředitel hvězdárny Libor Lenža s tím, že už zaznamenali první projevy obnovené sluneční aktivity. „Na podzimním Slunci se objevily velké skvrny, jak jsme na ně zvyklí,“ dodává ředitel.
Pozorování Slunce se naše hvězdárna věnuje nepřetržitě od roku 1957. „Zpočátku probíhalo fotograficky, nyní pomocí elektronických detektorů,“ připomíná ředitel. Zvláštní pozornost se soustředí na průběh slunečních erupcí. „Snažíme se zaznamenat je v co nejucelenější podobě, tedy jak se mění jejich intenzita v čase, abychom lépe poznali fyzikální stránku těchto jevů. Zároveň jsme schopni změřit s určitou přesností intenzitu záření a při poměrně rychlém snímání také změny v erupcích,“ vysvětluje Lenža.
Po blížící se zimě, která hvězdářům obvykle příliš nepřeje, se pozorování naplno rozběhne na jaře příštího roku. Ve snaze probudit zájem laické veřejnosti, zejména školáků a studentů, zřídili astronomové webové stránky www.pozorovanislunce.eu. „Díky jejich propojení s dalšími pracovišti uživatelé snadno zjistí, jak Slunce aktuálně vypadá a jak je aktivní. Najdou tam rovněž současné i archivní výsledky našich pozorování, ale i návody a informace k pozorování Slunce i sluneční fyzice, včetně odborných článků,“ upřesňuje ředitel hvězdárny.
autor: Josef Beneš