Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V rámci 40. konference pozorovatelů proměnných hvězd se v neděli 16. listopadu uskutečnilo slavnostní předání Kopalovy přednášky, což je ocenění, které zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007, a nese jméno slavného českého matematika a astronoma Zdeňka Kopala. Udělována je českým astronomům či astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.
V roce 2008 Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku doc. RNDr. Davidu Vokrouhlickému, DrSc. z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles Sluneční soustavy, zejména při studiu dynamické historie rodin planetek hlavního pásu.
David Vokrouhlický studoval v letech 1980–1984 pražské Dopplerovo gymnázium s rozšířeným vyučováním matematiky a fyziky a po maturitě začal studovat fyziku a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Po absolutoriu v roce 1989 byl vědeckým aspirantem v Astronomickém ústavu UK, kde v roce 1992 obhájil dizertaci PhD. a v roce 1999 disertaci DrSc. V roce 2000 se na MFF UK habilitoval a působí v Astronomickém ústavu UK jako vědecký pracovník a vysokoškolský učitel. Od svých vysokoškolských studií se zabývá dvěma hlavními tématy – relativistickou nebeskou mechanikou a jejími aplikacemi na přirozená i umělá tělesa Sluneční soustavy, za druhé dynamickou evolucí drah a fyzikálních parametrů malých přirozených i umělých těles Sluneční soustavy.
U příležitosti předání ocenění přednesl doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. příspěvek s názvem Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související.
Po laureátské přednášce následovala Vzpomínka na Zdeňka Kopala. Návštěvníci zhlédli pásmo dobových zvukových materiálů a videoukázek z mnoha zdrojů (mimo jiné z archivu Hvězdárny Valašské Meziříčí), doplněné komentářem Pavla Suchana a Petra Sobotky. Obě části programu – jak Kopalova přednáška Davida Vokrouhlického, tak Vzpomínka na Zdeňka Kopala – byly zdarma přístupné široké veřejnosti.
ČAS udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2008 (tiskové prohlášení ČAS č. 124)
autor: Jiří Srba