S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Zájem studentů předčil naše očekávání, takže počet účastníků se z plánovaných 12 zvýšil na 24 (z toho 7 ze Slovenska), což znamenalo posílení lektorského týmu celé akce. Páteční večer patřil především základnímu teoretickému úvodu, ve kterém bylo představeno Slunce jako naše nejbližší hvězda. Bývalá ředitelka Hvězdárny v Úpici RNDr. Eva Marková, CSc. podala stručný a srozumitelný výklad o naší nejbližší hvězdě, a to z různých hledisek a pohledů. Kromě prezentace současných poznatků se na závěr zamyslela také nad základními otázkami sluneční fyziky, které zatím nejsou uspokojivě vyřešeny.
RNDr. Pavol Rapavý ředitel hvězdárny v Rimavské Sobotě se v další přednášce už více věnoval pozorování. V příspěvku představil základní metody a způsoby pozorování Slunce, včetně potřebné techniky, pomůcek, metodiky a také jejich významu. Všechny tyto teoreticky nabyté vědomosti a poznatky si měli možnost všichni účastníci osobně ověřit hned další den.
Brzké sobotní dopoledne jsme věnovali fotografování Slunce a snímání projevů jeho aktivity pomocí moderní CCD techniky. Příspěvek opět přednesl RNDr. Pavol Rapavý, který má jak s fotografováním, tak s pozorováním CCD technikou dlouholeté zkušenosti a praxi.
Poté jsme přešli z teorie do praxe. Počasí na dané roční období neuvěřitelně přálo a rovněž Slunce se se svou aktivitou nenechalo zahanbit. Díky příjezdu Ing. Zahajského, který s sebou přivezl svou přenosnou techniku na pozorování Slunce, jsme mohli pozorovat Slunce nejen ve vizuálním oboru, ale také v čáře H-alfa a čáře vápníku.
Účastníci se rozdělili do několika skupin a věnovali se pozorování chromosféry v čáře vodíku H-alfa na dvou dalekohledech, čáře vápníku na jednom dalekohledu. Dále si zakreslovali rozmístění a tvar skupin slunečních skvrn, včetně výpočtu indexů sluneční aktivity, zakreslovali si detailní vzhled největší ze skupin slunečních skvrn na disku. Velké oblibě se těšila praktická instruktáž a možnost vyzkoušet si praktické pozorování pomocí CCD kamery v budově odborného pracoviště. Pomocí chromosférického dalekohledu sledovali účastníci nejen velké aktivní oblasti, ale také mimořádně velké protuberance a filamenty (protuberance promítající se na sluneční disk). Po úvodní instruktáži a praktické ukázce měli účastníci možnost vyzkoušet si techniku a metodiku snímání pomocí CCD sami. Skupiny v průběhu dne postupně měnily svá stanoviště a tak měli téměř všichni možnost si zkusit všechny nabízené možnosti pozorování,. Šlo nejen o pozorování, jeho zachycení kresbou či snímkem, ale také označením správné orientace obrazu v dalekohledu a další praktické věci.
Poté, co se nám Slunce dostalo těsně na obzor a jeho pozorování už nebylo možné jsme se vrátili do specializované učebny, vybudované v rámci tohoto projektu. Slova se ujal Ing. Jan Zahajský, dlouholetý pozorovatel a znalec pozorovací techniky. Sám pozoruje Slunce především pomocí speciálních CCD kamer, což všem účastníkům v průběhu dne také předvedl. Svá pozorování pak na závěr povídání o pozorovací technice, vlastnostech, vhodnosti k různým typům pozorování doplnil i o praktické zpracování napozorovaných dat (výsledek vidíte na obrázku nahoře).
Večerním tématem byla spektroskopie a základní poznámky k mechanismům záření. Jednalo se o stručný úvod, na který navazoval už prakticky zaměřený příspěvek na měření magnetických polí na Slunci, jejich zobrazování a interpretace. Před samotnou přednáškou měli všichni možnost prohlédnout si pomocí kvalitního spektroskopu jednak spektrum kontinua (tedy tělesa zahřátého na vyšší teplotu – pro tento účel jsme využili žárovku) a emisní spektrum, kterými září například moderní kompaktní zářivkové zdroje. Rozdíl by velmi poučný a názorný.
Nedělní dopoledne jsme zahájili seznámením s pozorovacím programem projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí, včetně techniky a odborných úkolů a zaměření. Byly představeny hlavní směry a také možnosti vzájemné spolupráce a pomoci mezi hvězdárnami a studenty základních, středních či vysokých škol.
Další čas jsme věnovali pokračování v sobotu započatých praktických cvičení a pozorování. Nakonec se ukázalo, že víkendová akce i přes svou neobvyklou dálku a především intenzitu práce nestačí. Věříme však, že se s řadou účastníků setkáme na některé další akci a především, že se stanou našimi spolupracovníky.
Z mého pohledu se jednalo o mimořádně vydařenou akci, kde se sešla bezvadná parta mladých lidí, skvělí a zkušení lektoři a všichni byli odměněni výborným počasím a pěknou, ba přímo ukázkovou, sluneční aktivitou.
Pokud vás zajímají prezentace z této akce či dokonce manuál na zpracování snímků ze CCD kamery pomocí programů SIMS/SIPS můžete si je stáhnout z webové stránky, kde zveřejňujeme veškeré výstupy projektu KOSOAP.
Vzdělávací soustředění jsme připravili ve spolupráci s partnerem projektu Kysuckou hvězdárnou v Kysuckom Novom Meste. Akce byla realizována v rámci projektu KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů).
Projekt je spolufinancován z Fondu Mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013.
autor: Libor Lenža