Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Zahrada naší hvězdárny dnes po dlouhé době patřila rodinám s dětmi.
Někdo dostal do rukou model Marsu, Venuše nebo Země, Kristýna Krásná obíhala okolo Slunce s Jupiterem. „Byl hodně těžký, tatínek mi musel pomoct,“ usmívá se šestiletá dívka z Pržna u Vsetína. Odpoledne pro rodiny s dětmi, první po covidové přestávce, si užívala. „Zajímá mě planetárium, planety mě prostě baví,“ dodává dívka.
Na program věnovaný tělesům Sluneční soustavy, která jsou z pohledu člověka nejdůležitější, přišlo do hvězdárny přes dvacet lidí. Kvůli dešťové přeháňce musel autor pořadu Ladislav Šmelcer improvizovat. Přesto stačil návštěvníky zasvětit do poměrných velikostí a vzdáleností Slunce a planet, promítnout jim krátký film o letu sondy na Mars, umožnit pozorování Slunce velkým dalekohledem a na novém modelu osvětlit blížící se částečné zatmění naší mateřské hvězdy. „Moc jsem se na dnešní akci těšil. Dlouho tady žádní návštěvníci nebyli,“ přiznává astronom.
Těšila se i Petra Krkošková, jež přijela s rodinou z Prostřední Bečvy. „Byla to první příležitost vyrazit někam s dětmi. Zaujala mě simulace pohybu planet v podání dětí. Bylo to názorné a hezké,“ pochvaluje si návštěvnice, zatímco její čtyřletá dcera Amálie byla unešena otevíráním štěrbiny ve střeše hlavní kopule, sloužící k pozorování Slunce.
Zvuková reportáž z akce zde.
autor: Josef Beneš
Chvíle, kdy bylo v dalekohledu vidět Slunce. |
«« Předchozí | 6789 |