Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Ve dnech 18.-20. května 2012 se v hotelu 'Partizán' na Jankovom Vŕšku (Slovensko) uskutečnil 'Kurz praktických pozorovaní' s podtitulem 'Podivné hviezdy'. Akci pořádala Hvezdáreň v Partizánskom ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí p. o., a to v rámci projektu OBLOHA NA DLANI, spolufinancovaného z OP Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013.
Tato akce byla pokračováním aktivit v rámci projektu Obloha na dlani. Tentokrát hlavním cílem bylo seznámit mladé posluchače a adepty studia astronomie se zajímavými objekty noční oblohy. Cílem přednášek bylo zvýšit zájem o atraktivní skupiny hvězd z hlediska pozemských pozorovatelů jako nabídka pro praktickou činnost s astronomickými přístroji.
Peter Kluvánek v úvodní přednášce seznámil posluchače se světem hvězd, jejich fyzikálními parametry a pohovořil o dvojhvězdných soustavách.
Rudolf Gális z košické univerzity přednesl zajímavou přednášku ze zákulisí své práce u rentgenové družice Integral. Kromě podrobného popisu jednotlivých přístrojů a jejich funkce se hovořilo o výsledcích a problémech při pořizování a zpracování dat. Pro získání informací o nějakém systému v rengenové oblasti jsou potřeba expoziční časy v délkách miliónů sekund. V podobném duchu se nesla i přednáška Juliusa Kozy o podivných variabilitách Slunce. Matúš Kocka se věnoval tématu astrofyziky ultravysokých energií – to znamená v tvrdém rentgenu a gamazáření. V současné době je to velmi rychle se rozvíjející obor, kdy se astronomům dostávají do rukou nové přístroje, například na odhalení původu kosmického záření.
Za české přednášející Marek Skarka představil svůj pozorovací program. Věnuje se jedné skupině pulsujících proměnných hvězd typu RR Lyr a výzkumu Blažkova jevu. Jeho druhý cestopisný příspěvek nastínil dnešní možnosti mladých astronomů. Marek během působení na Masarykově univerzitě měl několikrát možnost cestovat do Jihoafrické republiky a pozorovat na observatořích poblíž Kapského města.
Podvečerní program jak v pátek, tak v sobotu, se nesl v duchu pozorovatelském. Kolegové ze Slovenska měli k dispozici několik mobilních dalekohledů se kterými se sledovali zajímavé objekty noční oblohy. Dalším doprovodným programem byly zajímavé pořady v planetáriu.
Nedělní program zakončili čeští účastníci dvěma přednáškami.
Ladislav Šmelcer přednesl souhrnnou přednášku o hvězdě V838 Mon, která před deseti lety představila neuvěřitelnou podívanou. Teprve v současné době astronomové dospěli k řešení, které objasňuje příčinu několika zjasnění, což této hvězdě přineslo označení pekuliární – tedy podivná. Jakub Juryšek, spolupracovník ostravské hvězdárny, s kolegyní Hoňkovou představili pozorovací program zákrytových dvojhvězd a jejich úspěchy při objevech nových proměnných hvězd.
Setkání na Jankovom Vŕšku přineslo zajímavé setkání s mladými adepty astronomie a během přednášek jim byly nastíněny zajímavé obory stelární astronomie, kterým by se do budoucna mohli věnovat.
autor: Libor Lenža